středa 18. července 2018

Stupně finanční nezávislosti

Každému jde dnes o pasivní příjem, nejlépe hned, bez práce, bez kapitálu, instantně, na počkání. Je to však spíše strastiplná, riskantní cesta, která vyžaduje hodně odvahy a trpělivosti. Na stránkách radicalpersonalfinance.com jsem narazil na zajímavý popis stádií finanční nezávislosti, o který bych se s vámi rád podělil. Následuje tedy můj volný překlad s komentářem.

  1. Finanční závislost: To byl náš startovní bod, kdy nás živili zcela, nebo částečně naši rodiče. Pokud jsme na někom finančně závislí, ovlivní nás výpadek jeho příjmu. Pokud nejste úplní retardi, většinou se z této úrovně dříve, nebo později dostanete. U studentů VŠ to může trvat o něco déle (třeba i o 6 let více než u těch, co se rozhodnou pro model učňák - makat). O to snadněji se ovšem většinou následně vysokoškoláci posunou do další skupiny.
  2. Finanční solventnost: Stav, kdy jsou vaše (vlastní) příjmy větší, nebo rovny vašim výdajům. Jste schopni pokrýt vaše základní výdaje na přežití a zároveň splácet všechny své závazky. Toto je úroveň, na kterou dosáhne bez problémů většina z nás. Bohužel v ní také potom celý život stráví. Vlastně je to takový ten stav, kdy dostanete výplatu, většinu z ní pošlete na splátku hypotéky, koupíte si jídlo, poplatíte energii a před výplatou už na pivo prostě nezajdete.
  3. Finanční stabilita: Pro tento stupeň musí platit předchozí podmínky a navíc je přítomna i likvidní forma rezervy pro horší časy, zároveň platí podmínka dluhové optimalizace, kde jsou krátkodobé nevýhodné dluhy konsolidovány za předpokladu nižšího úročení. Zde bych si dovolil tvrdit, že se nachází většina nižší střední třídy. Jsou to třeba čtenáři webů mesec.cz, peníze.cz. Sledují úroky na spořácích, mají pravděpodobně nějaké to stavebko, penzijko, ti nejlepší z nich třeba i fond (sad). Mohou si dovolit provozovat auto, sem tam dovču.
  4. Částečná finanční nezávislost: zde jste již schopni pokrýt vaše základní výdaje na živobytí (bydlení, jídlo, doprava...) z vašich kapitálových (pasivních) příjmů. Pořád si ale ještě nemůžete dovolit plnohodnotný život a je nutné proto chodit do práce. Tedy pokud se rozhodnete nechodit, budete žít dost socka života (na úrovni finanční solventnosti), Riskujete zároveň, že v případě výpadku příjmu nebudete schopni přežít.
  5. Finanční nezávislost: Vaše kapitálové příjmy stačí pokrýt veškeré vaše výdaje, můžete si dovolit plnohodnotný život. Zde se již můžete vysrat na práci a začít si užívat.
  6. Finanční svoboda: Předchozí body + vám vaše kapitálové investice dovolují zvyšovat vaše bohatství a rozšiřovat portfolio. To už je pro fajnšmekry, kteří hledají v investicích trochu hlubší smysl. Na této úrovni již máte šanci, že zanecháte nějaký odkaz. Můžete se věnovat veřejně prospěšným projektům, stát se profesionálním investorem, vyučovat jiné na své cestě za finanční svobodou a podobně.

Zní poslední tři úrovně jako z říše pohádek? Osobně se nacházím v současné době na úrovni 3 s tím, že bych úrovně 4 při příznivých podmínkách mohl dosáhnout za 4 roky a úrovně 5 za osm let. Samozřejmě nezáleží jenom na příjmové straně, podstatné jsou především vaše výdaje. Žiji dost skromně. V některých případech se musím přemáhat, například v mém bydlení, které je sice velmi levné, ale nenabízí příliš soukromí, klidu ani pohodlí. Dlouhodobě to není udržitelné a odhaduji, že do roka se mi proto náklady zvýší minimálně na dvojnásobek. V některých případech mi omezování se vůbec nevadí a přijal jsem ho za životní filozofii. Nevlastním například vůz. Všude chodím pěšky, jezdím MHD, vlaky či autobusy. Nepřipustil bych ani placení úrokových nákladů. Pochopitelná je pro mě pouze páka v případě investic do akcií nebo nemovitostí. Největší výdaje jdou u mě na jídlo na čemž musím tvrdě zapracovat. V určitých věcech se naopak neomezuji vůbec - ve svých hobby a  v cestování. Myslím, že je to nutné v rámci zachování zdravého rozumu a seberozvoje. 

K cestě z úrovně 1 na úroveň 2 jsem se dostal poměrně brzy, v podstatě při dovršení dospělosti. Osobně radím snažit se snížit míru závislosti co nejvíce. Ulevíte svým rodičům, kteří si tak budou moci zase začít užívat svůj život a tisíckrát vám to vrátí. 

Z úrovně 2 na úroveň 3 se dostanete asi nejsnáze. Stačí si z každé výplaty část odložit a nenechat se svést pokušením peníze rozházet. 

Nejhorší je přechod z úrovně 3 na úroveň 4. Vyžaduje to určit si priority, utáhnout opasek a investovat minimálně polovinu svého čistého příjmu, abychom dosáhli úrovně 4 v nějakém rozumném časovém horizontu. Při mediánu čisté mzdy v roce 2018 ve výši 20 800 CZK máme tedy na investice 10 400 a stejnou částku potom na přežití. Dokážete jako samostatná jednotka přežít s 10k CZK na měsíc? Já bych to asi dal, ale bylo by to dost na krev a na zábavu, cestování a koníčky by nic moc nezbylo. Řešením může být například nějaká bonusová brigáda, která přinese dodatečný příjem. Sám jsem tak v minulosti fungoval a nějaké 4 hodiny týdně strávil "druhou prací". Není to moc, ale ve výsledku mi to přineslo nějaké drobné na páteční pivko (společenský život). Jistou obětí může být také odložení rodinného života či vlastního bydlení. Ze zkušenosti kolegů vím, jak je těžké něco ušetřit, když je na krku hypotéka a dvě děcka. Sami by si opasek utáhli, poslouchat u toho ovšem kdákání manželky a dětský pláč před hračkárnou je pouze pro silné povahy.

Přechod z úrovně 4 na úroveň 5 je už jen otázkou času a trpělivosti. Pokud jste se dostali na úroveň 4, už víte, jak na věc, teď jen vytrvat. Plyne vám příjem ze zaměstnání a do toho reinvestujete pasivní příjmy, sněhová koule se vám valí. Má to i jistý psychologický efekt - víte, že když se něco vysere, tak vás pasivní příjem podrží. V práci jste sebevědomější, asertivnější, můžete si dovolit říkat NE šéfovi, vyjednávat o lepších podmínkách a paradoxně vám to může pomoci i k lepšímu příjmu ze závislé činnosti. Člověk s dětmi a hypotékou, žijící klasický konzumní život (každých 6 let nové auto, bazén na zahradu, lyže, kolo...) je v podstatě závislý na příjmu ze zaměstnání, jako feťák na koksu. S takovým člověkem se snadno manipuluje, bývá submisivnější, má strach o svou pracovní pozici a s ní spojený sociální status.

Z úrovně 5 na úroveň 6 je přechod už jen otázkou priorit. Chci, aby se ze mě stal český Warren Buffet? Nebo prostě odejdu z práce se vztyčenou hlavou (prostředníčkem) a budu do konce života šňupat kokain ze zadku ukrajinské prostitutky? V současnosti si myslím, že se budu věnovat investicím i nadále a po té, co se dostatečně nabažím cestování, se vrátím i do pracovního procesu. Příjem z kapitálových investic využiji k dalšímu růstu bohatství a příjem z práce na pořízení vlastní nemovitosti a založení rodiny.


3 komentáře:

  1. Kdakani manzelky? Ma zivotni zkusenost je presne opacna - chces neco usetrit a pak jednou prijdes domu a tam te ceka prekvapko v podobne naprosto zbytecneho kramu a psich oci partnera, ktery 'si potreboval udelat radost', protoze 'penize budou, my ne' :-/ Dokud se nezbavis stereotypizace typu 'klasicky konzumni zivot' a 'kdakani', tak si prosim te tu rodinu nezakladej...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Omlouvám se, pokud jsem se tě nějak dotknul. Tento blog je psaný se značnou mírou nadsázky a chápu, že ne každý ji přejde s úsměvem. Gratuluji ke spořivosti a doufám,že se ti povede zkrotit marnotratného manžela :)

      Vymazat
    2. Asi si zase naběhnu na obvinění ze stereotypizace, ale otevřelas mi trochu oči, netušil jsem, že blog navštěvují i ženy :) Možná budu muset přehodnotit styl vyjadřování, abych si mohl později založit tu rodinu.

      Vymazat