Investice skrze prostředníka vs. portfolio ETF

Základy ekonomie (nejen) v investorské praxi - I Rámec a základní předpoklady

Tento článek navazuje na úvodní kapitolu Základy ekonomie (nejen) v investorské praxi - preludium

V tomto seriálu budu teoreticky vycházet z toho, co si pamatuji z ekonomických kurzů, které jsem absolvoval v rámci vejšky. Protože už to ovšem nějaký ten pátek bude, tak jsem pořídil tyto dvě krásné učebnice:

Mikroekonomie - 6.  vydání (2018, ISBN 978-80-7261-538-4)

Makroekonomie - 3. vydání (2018, ISBN 978-80-7261-537-7)

Jedná se o nejaktuálnější vydání učebnic renomovaných autorů - pedagogů VŠE. Přestože není mým zámyslem slepě parafrázovat vše, co je v učebnici napsané, budu se držet (ne vždy striktně) logické struktury a návazností kapitol obsažených v knize. Ke znalostem, které by vám přineslo přímo čtení učebnice, se pokusím přispět aplikací ekonomických teorií do investorské praxe. V některých kapitolách to půjde hůře, v některých to sedne jako prdel na hrnec. Pokud vám při čtení přijde, že je teorie příliš a aplikace do praxe málo, věřte, že tuto teorii budete potřebovat později, kdy z ní budeme vycházet.

Nedokážu předem odhadnout, jak dlouho tento seriál bude vycházet, ani kolik bude mít dílů. Začnu z logiky věci mikroekonomií, která mi osobně přijde snazší na pochopení. Pokud to půjde, vytvořím křížové odkazy mezi díly seriálu tak, abyste si mohli připomenout nějaký terminus technicus, pokud zapomenete. Pokud to nebude absolutně nutné, vyhnu se matematickým modelům. Nemyslím, že jsou pro pochopení ekonomie naprostou nutností a pro investorskou praxi platí to samé.

Co vám tato série dá? Na českých fórech a zejména v oblasti samostatného investování se k investicím vyjadřuje spousta samozvaných guru, kteří dogmaticky razí určité myšlenky. Často se jedná o středoškolsky vzdělané lidi (nic proti nim), kteří se ohánějí školou života, praktickými zkušenostmi, tím že se spálili a poučili a podobně. Na tyto lidi jsou nabaleni jiní, ve svých oborech velmi úspěšní lidé, kteří mají cash a negativní zkušenost s fondy od finančních prostitutek/prostitutů. Jedná se o IT specialisty, manažery, obchoďáky, marketéry a podobně. Valná většina z nich se naučila, co je P/E a P/B, přečetla Buffetta a investuje od roku 2011. Ekonomické vzdělání má málokdo. Proto studiem ekonomie získáte nad těmito investory jistou výhodu. Nebudete muset vycházet z pouček vyčtených z knih o investování a vytvoříte si vlastní přístup. Získáte také značný přehled o tom, jak fungují politicko-ekonomické nástroje na státní i geopolitické úrovni. Toto všechno má značný přesah do tvorby ceny akcie na trhu.

Rámec a základní předpoklady

Osobně vnímám ekonomii spíše jako společenskou vědu. Konkrétní matematické modely mě nikdy příliš nebraly a nepovažuji jejich znalost za naprostou nutnost k pochopení jednotlivých principů. Jako každá věda, pracuje ekonomie s určitými předpoklady. Mezi základní premisy ekonomie považuji to, že člověk je nenažraná, sobecká a líná svině a kokainu bude vždycky málo. 

Tyto premisy uvozují fakt, že člověk udělá všechno pro to, aby si usnadnil a zpohodlnil život. Za tímto účelem spotřebovává suroviny, kterých je ovšem na světě omezené množství. Kdo by se chtěl přít o to, že není nenažraná líná svině, tak to může zkusit. Jeho argumentace skončí ve chvíli, kdy se ho zeptáte, proč je dnes v práci a jak se do ní dostal. O omezeném množství surovin snad nikdo pochybovat nebude. Ze surovin se vyrábí výrobky - ekonomické statky, které člověk spotřebovává, aby si usnadnil a zpohodlnil život (dále to zjednodušíme a budeme říkat: "aby z toho měl užitek"). Typickým příkladem je pračka se sušičkou. Jasný, když máte na zadku škrtátko, můžete trencle vyprat v umyvadle, pověsit na sušák, vyžehlit a znovu použít. Člověk chce ale život jednodušší a pohodlnější, a proto si koupí spotřebič. 

Ekonomické statky jsou charakteristické ekonomickou vzácností (kokainu je vždycky málo). Znamená to dvě věci. Zaprvé fakt, že pračky nerostou na stromech. Kdyby rostly, nemusíme je kupovat, utrácet za ně prachy - nebyly by omezené. Za druhé fakt, že když budeme chodit nazí, nebudeme potřebovat pračky. Pračky pro nás nebudou užitečné.

Komu se tyto základní předpoklady nelíbí, může zůstat ve svém krásném sluníčkovém světě, kde se pije ráno rosa z trávy a svačí pohanka. Pro ty ostatní prostě a jednoduše - emoce a ideály stranou. Ty vám v analýze jenom brání stejně jako těm, kdo nekupují ropné a tabákové společnosti jenom proto, abychom v jejich portfoliích objevili akcie Facebooku, Googlu či Applu.

Ceteris paribus

Komplexnost ekonomických vztahů je nekonečná a než se s někým přít o všechny vlivy například na tvorbu ceny na trhu, pomáhá si ekonomie izolací různých situací, na kterých popisuje vztahy většinou mezi omezeným množstvím proměnných. "Za ostatních podmínek neměnných" tedy uslyšíte v následujích dílech poměrně často. Netřeba se nad tím rozčilovat.

Ekonomické modely

Ekonomie pracuje s různými izolovanými modely, ze kterých vyvozuje komplexnější závěry. Často tedy uvidíte různé grafy zobrazující rozhodování spotřebitele, který maximalizuje užitek, či společnosti, která se snaží o maximalizaci zisku, popřípadě státu, který se to tak nějak snaží držet na uzdě a hasit sociální nespravedlnost, kterou trh často generuje (tedy dle mého názoru spíš nespravedlnost generují sami lidé svým přístupem, ale o tom konkrétně až později), nebo neefektivitu vzniklou nezdravou konkurencí.

Normativní vs. deskriptivní přístup

Zde bychom museli trochu zabřednout do dějin ekonomických teorií, což by bylo sice velice zajímavé, ale značně by to přesáhlo můj záměr. V ekonomii není jen jeden názorový proud. I když v současné době převažuje ve světě kapitalismus, zvykli jsme si do ekonomiky zasahovat na můj vkus více, než by se slušelo. Ekonomické působení je silným politickým nástrojem a sankční opatření deformuje světové trhy. Deskriptivní přístup je pro vysvětlení teorie jednodušší a pokusím se ho od normativního nějak strukturovaně oddělit. Naopak u normativního pohledu na ekonomii se pokusím uvést více náhledů na to, zda je něco správně nebo špatně a jak by se měla situace podle nynějších i historických ekonomických škol řešit.

Praxe

Výhodou ekonomie je, že jsou ekonomické veličiny velmi dobře sledovatelné a data obecně snadno měřitelná a přístupná na různých webových stránkách. Kde to teorie dovolí, pokusím se přidat popis současného stavu české i zahraniční ekonomiky.

Při tvorbě tohoto článku jsem (pokud není uvedeno jinak) vycházel a parafrázoval z následujících písemných zdrojů:

HOŘEJŠÍ, Bronislava, Jana SOUKUPOVÁ, Libuše MACÁKOVÁ a Jindřich SOUKUP. Mikroekonomie. 6. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Management Press, 2018. ISBN 978-80-7261-538-4.

SOUKUP, Jindřich, Vít POŠTA, Pavel NESET a Tomáš PAVELKA. Makroekonomie. 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Management Press, 2018. ISBN 978-80-7261-537-7.

Video Killed the Radio Star!

Když Trevorn Horn napsal tuto píseň, inspiroval se povídkou "Sound-Sweep". Svým obsahem píseň pojednává, zjednodušeně řečeno, o hudebníkovi, jehož kariéra vzala za předčasný konec vlivem nástupu šíření televizního vysílání.

Do prdele Michale, o čem to zase píšeš, věnuj se investování a přihraj nějakej tip na akcii s P/B pod 3 a P/E pod 15!

Můj investiční horizont pro drtivou většinu mého portfolia je skutečně dlouhý. Svou rodinou anamnézu jsem radši příliš nezkoumal, ale minimálně do 60 bych tu mohl být. Pokud se mi skutečně povede opustit zaměstnání (byť třeba jen dočasně, za účelem cestování) ve věku 35 let, budou dividendy tvořit podstatnou část mého pasivního příjmu. Teď na chvilku zapomeňte na všechna P/B, P/E a P/S, zavřete oči a zeptejte se sami sebe: "Jak bude vypadat svět za příštích 10, 20 či 30 let?"

Na webu Seeking Alpha působí uživatel s nickem Buyandhold 2012. On, a před ním jeho matka, spravují na naše poměry neskutečně hodnotné portfolio. Jak již název napovídá, akcie nakoupili a nikdy neprodali. Jeho matka nakupovala akcie ještě v době, kdy jste museli nasednout do auta, dojet třeba do 300 km vzdáleného města, kde jste ústně, popřípadě písemně zažádali o nákup akcií za patřičnou cenu. Tento pokyn byl poté opět ústně nebo písemně proveden na burze, kde na sebe hulákali makléři jeden přes druhého. Dnes se křivka nabídky a poptávky protíná elegantně a celá transakce vám nezabere ani 5 vteřin. Pro výběr společnosti na celoživotní či dokonce mezigenerační držení vám fundamentální analýza moc nepomůže. Ani dividend aristocrats/kings/zombies nemusí nutně znamenat jistotu.

Ekonomika a trendy jsou vlivem globalizace čím dál dynamičtější, a tak manažerům společností nezbývá, než se neustále dokola ujišťovat o tom, jestli jim něco neutíká. Pojďme se podívat, kterým společnostem ujel vlak, kterým právě ujíždí a které naopak úspěšně přesedlaly a vezou se na vlně nových trendů. A nebo na ty, které si dál jedou tu svoji a u nichž jsou základy business modelu neotřesitelně zakotveny ve spotřebních kořenech celosvětové populace.

Retail pod tlakem

Když jsem poprvé zaslechl slovo Amazon, byl ještě tento malý e-shop spojovaný především s knihami. Nyní se tento moloch pere o první místo v tržní kapitalizaci s firmami Apple a Microsoft.

Když potřebuji koupit nějakou elektroniku, většinou zavítám na stránky Alza.cz. Proč? Důvodů je několik:

1. Přehlednost. E-shop je prostě vymazlenej.
2. Recenze uživatelů. Na jednom místě, přehledné, moderované.
3. Systém doručení zboží. Dle potřeb zákazníka.
4. Reklamace. V porovnání s jinými e-shopy poměrně spolehlivá.
5. Ucházející ceny. Menší e-shopy jsou samozřejmě levnější, ale kvalita služeb je jinde.

Doby, kdy Alza prodávala počítače a mobily jsou dávno pryč. Dnes na Alze koupíte potřeby pro zvířata, kutily, turisty a sportovce. Dokonce pořídíte na Alze i auto, traktůrek a parfém pro starou.  Alza také vyrábí vlastní zboží pod značkou Alza Power (různé doplňky, kabely, reproduktory). Kde nakupujete elektroniku vy? V elektru v obchoďácích? Kameném obchodě na maloměstě? Pokud jste se narodili po roce 1990, tak pochybuji. Amazon šel ještě dál. Má vlastní nabídku širokého sortimentu zboží, smlouvy s třetími stranami, šíří obsah (rozuměj knihy, videa, hudbu a podobně), konkuruje Netflixu s vlastní předplacenou službou, vydává kreditní karty nebo nabízí dopravní služby a to prosím pěkně po celém světě.

Pamatuji časy, kdy jsem nakupoval jinak. Nasedli jsme s mamkou na autobus a jeli do okresního města, kde byl velký obchoďák. Tam jsme koupili všechno, co jsem potřeboval do školy, k tomu třeba jídlo, co neměli v našem malém městě a oblečení. Někdy i nějakou tu PC hru v JRC. V obchoďáku byla i lékárna, banka, zverimex a hračkářství. Podobné obchoďáky prakticky zlikvidovaly většinu maloměstských kamenných obchodů. Pár let na to se tyto obchody samy dostaly pod tlak (zejména v zahraničí) vlivem právě zmíněného Amazonu, či naší Alzy. Musely přijít s něčím navíc. Obchodní centra se tak začala stávat místy, kde lidé tráví volný čas. Přibyly fastfoody, kde se mohou levně najíst. Ve druhém patře je často kino a posilovna, dítě odložíte v dětském koutku a jdete zkoušet hadry, to žádný e-shop nenahradí. Ty obchoďáky, které to nepochopily, se většinou potázaly se zlou. Příkladem může být třeba Macy´s (ticker M)

Analogií k českému JRC (obchod prodává videohry a různé malé herní příslušenství a většinou zeje prázdnotou) v USA je firma GameStop (ticker na GME). Tato společnost se dostala pod neuvěřitelný tlak vlivem business modelu společnosti Steam či Microsoft. Internet zrychlil a je mnohem snazší stáhnout hru online, než si pro ni dojít a koupit ji zabalenou na CD (kdo z vás má ještě PC/laptop s CD-ROM?) nebo na flash disku. GME si tento problém dlouhodobě uvědomovala a snažila se využít své rozsáhlé sítě kamenných obchodů k tomu, aby nabídla maximu. Nyní lze koupit v GME mobil od Applu, sjednat tarif u AT&T, hrát hry na konzolích a hlavní masterplan na rebound od ziskového dna byl prodej collectibles (kartičky, sošky, plakáty, hračky na motivy slavných sci-fi a fantasy filmů). A není to málo Antone Pavloviči? To ukáže čas, investoři každopádně společnosti příliš nedůvěřují a vše směřuje k tomu, že bude převzata nějakým větším hráčem.

Vývoj ceny akcie společnosti GameStop (zdroj: finviz.com)

Vývoj ceny akcie společnosti Macy´s (zdroj: finviz.com)

Vývoj ceny akcie společnosti Amazon (zdroj: finviz.com)

Interiér kamenného obchodu GameStop

Konkurence ve streamingu na vzestupu

Ti bohatší z nás měli (a někteří pořád mají) pravděpodobně doma kabelovku (popřípadě satelit na okně). Plebs, jako jsem byl já, koukal jenom na Novu a Čétéčka, maximálně se občas dala chytnout Prima. Na Pokémony a unikátní pohádku Kočkopes (příběh mutanta mezi kočkou a psem, který žil na skládce) se muselo vstávat v šest ráno. Pokud jste to se vstáváním přehnali, museli jste koukat na barevné pruhy a divné pištění.

Dnes díky ruským serverům můžete koukat online na cokoliv minimálně v HD kvalitě. Popřípadě to stáhnete přes Torrenty. Pokud jste ale Law-Abiding-Citizen, rozmazlený fracek nebo pohodlný vepřík, tak si zaplatíte Netflix. Je to prostě taková "kabelovka" přes internet, kde máte všechno pěkně ve full HD, titulky nemusíte stahovat, vkládat ani správně časovat, ale zaplatíte za to měsíčně třeba 200 Kč. V USA a západní Evropě celkem terno.

Netflix se těšil enormnímu růstu subscriberů a s tím spojených tržeb. Na burze dokonce obsadil jedno z písmen populárních akcií skupiny FAANG akcií (Facebook, Apple, Amazon, Netflix, Google). Problém přišel ve chvíli, kdy podobnou službu začaly nabízet i jiné společnosti, jako AT&T, která spojila službu do balíčku s internetem a může nabídnout unikátní produkci HBO, nebo třeba Disney. Najednou se Netflix dostává pod tlak, protože nemá, co by nabídl navíc a jeho vlastní produkce, v některých případech velmi kvalitní (Black Mirrors, Narcos či Stranger Things), přestává stačit. Jak 100hoven (čti z toho ven)? Sledujte strategická rozhodnutí managementu Netflixu. Počty subscriberů dvě čtvrtletí po sobě klesají.

Vývoj ceny akcie společnosti Netflix (zdroj: finviz.com)

Thomas Cook vs. cestování mileniálů

Když jsem byl malý, neuměl kromě strýce v rodině nikdo anglicky. Na dovolenou se jelo tak, že se našel známý s cestovkou, zabalily se obrovské tašky naplněné řízky, konzervami, opalovacími krémy (UV faktor 100), dekami, ručníky a všemožným harampádím. Před kulturák dokodrcala Karosa a jelo se na Jadran ať už z jedné, nebo z druhé strany. Tam už čekal hotel nebo bungalov a paní delegátka, která ovládala italštinu nebo chorvatštinu (je to to samé jako srbština, ale to se nesmí říkat). Na té jsme byli celý zájezd ve všem závislí. Jídlo jsme dostali v hotelu, nebo jsme chodili na pizzu. Celé to bylo pojištěné a většinou byly součástí i dva až tři výlety. Bouchat takové zájezdy v devadesátkách bylo celkem terno, kdejaký Čech, ale i Japonec, si tak mohl přijít k solidním penězům.

Ovšem nyní se píše rok 2019. Když chci cestovat, otevřu vyhledávač letenek a nastavím parametry "z Praha + okolní letiště" do "kamkoliv" v termínu "XY". Ubytování řeším u místních v rámci kulturní výměny (například coachsurfing), přes booking.com nebo airbnb. Najím se potom kdy a kde chci. Programem nejsem závislý na nikom a na ničem. Mohu skutečně cestovat a ne se vracet každý den na stejný hotel. Cenově to vyjde asi jako ta nejvíce lowcost cestovka mimo sezónu a zážitky se tomu nic nevyrovná. Nejspíš nejsem sám, protože tradičních cestovek nezkrachovalo za poslední desetiletí zrovna málo.

Vývoj ceny akcie cestovní kanceláře Thomas Cook za uplynulých 5 let (zdroj: comdirect.de)

Žrát zdravě

Maso se dnes nepapá, protože se přišlo na to, že se před tím musí zabít zvířátka, která se přece celou historii lidstva chovala jen pro radost. Navíc je nás stále víc a víc (v ČR nás od roku 1960 přibylo skoro milion a to je alarmujících 0,16 % ročně). K tomu se zjistilo, že jsou zlé cukry a ne tuky. V dnešním menu tak naleznete vegeteriánský hamburger, místo hranolků si můžete dát salát a celé to zapít minerální vodou, či dietní coca-colou. Coca-cola mimochodem nabízí i variantu "life" (u nás jsem ji ještě neviděl ani v Praze), která je slazena stévií. Na burzu vstoupila tento rok společnost Beyond Meat, která vyrábí předražené veganské maso. Při včerejší zavíračce si ji můžete koupit za neuvěřitelných 143 $ kus, přičemž společnost dosáhla za poslední rok ztráty 0,64 USD na akcii. Růst zisků ovšem není nezajímavý a kdo ví, možná je právě toto naše budoucnost.

McDonald´s tedy upravil své menu, Coca-cola začala skupovat minerálky a výrobce fresh džusů po celém světě. Některé firmy, zdá se, mají s transformací větší problémy. Trendy je žrát fresh, RAW, bez lepku, přidaných cukrů a saturovaných tuků. Problém je, že to potom nevypadá úplně vábně a chuť je také často ta tam. Cestou může být diverzifikace, akvizice nebo rebranding. Dnešní Kraft Heinz se vydal všemi třemi cestami. Prakticky to spočívalo v posílení divize žrádla pro domácí mazlíčky, samotné fúzi původních společností Kraft a Heinz nebo výrobě nových, o proteiny obohacených výrobků. Bude to stačit?

Vývoj ceny akcie společnosti Kraft Heinz (zdroj: finviz.com)

Evil stocks a jednoduchý business model

K lidské přirozenosti patří několik negativních rysů. Jedním z těch nejvýznamnějších je závislost. Ať se nám to líbí nebo ne, každý jsme na něčem závislý. Někdo žere sladké, někdo paří Defense of the Ancient (Dota), někdo onanuje u porna, kouří, žvejká tabák, chlastá, bere antidepresiva, tráví čas na sociálních sítích, nebo sportuje. Dalším rysem je naše potřeba být uznávaný. S tím souvisí potřeba zapadat do určitých stereotypů. Třeba správnej chlap prostě musí bejt namakanej a mít spoustu sexu, jinak to není chlap. Gaussova křivka je neúprosná a ti od hodnoty 100 doleva tomuto tlaku prostě podléhají. K lidstvu také od pradávna patří války.

Pokud se s výše napsaným smíříme, můžeme to využít ve svůj prospěch. Sice existují jisté tendence závislostem čelit, ale například Buyandhold 2012 by vám potvrdil, že Altria/Philip Morris jsou jeho nejúspěšnější investicí a pamatuje stovky případů, kdy FDA (Food and Drug Administration) pokoušela tabákový průmysl zastavit.

Jako stabilní business model proto hodnotím výrobce sofistikovaných zbraňových systémů. Pokud by byla možnost investovat do společností provozující porno stránky, neváhal bych ani minutu. Až se jednou legalizuje prostituce, či měkké drogy, budu jedním z prvních investorů.

Vývoj ceny akcie společnosti General Dynamics (zdroj: finviz.com)

Vývoj ceny akcie společnosti Lockheed Martin (zdroj: finviz.com)

Vývoj ceny akcie společnosti Northrop Grumman (zdroj: finviz.com)

Vývoj ceny akcie společnosti Raytheon Company (zdroj: finviz.com)

Existuje business tak primitivní, že vám na jeho popis stačí jedna věta? Platí zároveň, že si bez produktu/služby nedokážete představit život? Potom se jedná o něco, co tu téměř jistě bude i za 30 let. Za mě je to určitě výroba elektřiny. Jistě, zisky společnosti jsou závislé na cenách elektřiny. Může se dokonce stát, že vypukne požár od jiskry z elektrického vedení, který dovede firmu ke krachu. Mnohem pravděpodobnější ovšem je, že vám tato společnost bude desítky let vyplácet pravidelnou dividendu, která se bude zvyšovat o inflaci.

So what?

Co tím chtěl básník říct? Máte se okamžitě zbavit popisovaných akcií? Ignorovat fundament? V žádném případě. Jen jsem chtěl naznačit, že i trendy hrají svou roli v analytické mozaice a je třeba jim věnovat pozornost. Zvláště nejste-li daytrader, ale dlouhodobý dividendový investor.

Motorem přizpůsobování se trendům či dokonce vlastní kreativní vizionářské firemní strategie je vždy manažer. Kvalitní magement se postará o to, aby společnost nezaspala dobu. 

Jak začít?

Jste na tomto blogu poprvé? Máte našetřeny nějaké peníze už jste se odhodlali k investicím do akcií, ale máte z toho strach a nevíte jak na to? Kde začít? Jak se v tomto oboru vzdělávat? Na to vše je poměrně složité odpovědět. Je vůbec tento blog vhodným nástrojem?

Jak jsme začínal já?

V průběhu střední školy jsem nad penězma nepřemýšlel. Vlastně ani nebylo tak moc o čem přemýšlet, žádné prachy nebyly. Troufnu si tvrdit, že ačkoliv se situace od té doby zlepšila, tak jsem vyrůstal ve velmi skromných poměrech. Ne že bychom neměli co do huby, ale většinu mého mládí jsem neměl ani vlastní pokoj. Když jsem chtěl nějaký dražší dárek, musel jsme si na něj šetřit, a proto jsem nikdy nechtěl dárky, ale většinou peníze v obálce. To mě asi aspoň trochu naučilo hned všechno nerozházet. Při výšce jsem už nějaké peníze vydělal, ale nenašetřil jsem z nich nic. Kupoval jsem si co dva roky nový notebook, spousta peněz šla do cestování a do mého koníčku - focení. Taková zrcadlovka a pár objektivů vám značně zamává s rozpočtem.

Když jsem nastoupil do své první práce, asi 6 hodin vlakem od domova, vybavil jsem si maličký pronajatý byt a najedou mi z výplaty začalo značně přebývat. Šel jsem tehdy do knihovny a v sekci "osobní finance" jsem si postupně půjčil všechny dostupné knížky. Většina jich byl strašnej balast. Popisovaly vlastně takové základní produkty, které nabízí finanční upíři (poradci), jako spořící účty, pojištění, stavebka a podobně. Pravdou je, že knihy popisovaly tyto produkty  objektivně a člověk tak získal jakýsi insight a věděl, na co si dát pozor. Odnesl jsme si z nich jeden podstatný poznatek – na produktech s garantovaným výnosem se zbohatnout nedá.

Zklamán z obsahu naučné literatury jsem se jal googlit. Instinktivně jsem přeskočil ty první kraviny, které na vás google vybafne, když zadáte termíny jako "investice do akcií" nebo "pasivní příjem". Dostal jsem se na jedno české fórum, které do značné míry udalo kurz mého dalšího směřování. Dnes již fórum navštěvuji sporadicky, ale s jeho členy se občas setkávám osobně. Přečetl jsme na fóru úplně všechny příspěvky od jeho založení. Doslova jsem hltal slova místních guru.

Následovala fáze, kdy jsem začal být na fóru trochu aktivní a ptal jsem, často asi na pitomosti. Také jsem přečetl knihu Inteligentní Investor od Benjamina Grahama. Do této doby se již datuje vznik tohoto blogu. Teprve asi po 8 měsících od té doby, co mi začaly přebývat finanční zdroje jsem zainvestoval své první peníze. Bylo to dle zásad fundamentální analýzy v upravené formě, inspirované právě Grahamem.

Pro začátečníka je hodnota podobných fór obrovská. Bohužel může na fórum napsat každý debil a tak potom vypadá hledání dobrého příspěvku jako brodění v hovnech po kolena. Připravte se na osobní útoky, offtopic, flame wars a argumentační fauly. Začátečník z principu věci nepozná, kdo je kvalitní přispěvatel a kdo jenom tlučhuba.

Co bych dnes udělal jinak?

Berte to spíše jako takové filozofické zamyšlení/doporučení, ale rozhodně bych čerpal znalosti jenom od lidí, kteří dlouhodobě dosahují úspěchu. A to je varování i pro ty, kdo by případně bezmyšlenkovitě hltali tento blog. Člověk, který se začal investicím věnovat po krizi z roku 2009, nemá dostatek zkušeností pro to, aby mohl být považován za experta.

Další problém souvisí právě s popisovaným fórem. Provedl jsem na něm výzkum ohledně akcií, které místní přispěvatelé drží. Ze závěru vyplynulo, že se často chováme jako stádo. Je to samozřejmě dané tím, že všichni máme podobné cíle, ale také tím, že se v uzavřené komunitě opakuje mantra pro výběr akcií a alternativní názory nejsou příliš tolerovány. Určitě jsem se touto názorovou omezeností připravil o zajímavé investiční příležitosti. Často jsem se nachytal při tom, že jsem se nechal staršími členy fóra ovlivnit a bez jejich posvěcení jsem akcii nekoupil nebo jsem se naopak nechal strhnout davem a dal peníze do strašné pitomosti.

Co bych doporučil každému, kdo chce s investicemi začít?

To asi záleží, do jaké skupiny patříte.

Nechci krmit finanční upíry, ale zároveň jsem moc busy na to, abych o tom sám přemýšlel

Nic nečtěte, založte si účet u nízkonákladového brokera, vyberte nějaký globální nízkonákladový indexový fond a pravidelně do něj investujte.

Jsem ochotný věnovat investicím nějaký čas, finance mě baví

V takovém případě doporučuji přečíst knihu Buffettology. Dá vám takové základní povědomí o fundamentální analýze. Potom se určitě seznámit s webem finviz.com, pročíst třeba i tento blog.  Dobré bude rozmyslet si investiční cíl a strategii. Na tom základě vybrat vhodného brokera a začít pravidelně investovat. 

Žeru to, jsem tím posedlý, je to moje hobby

V takovém případě se iniciativě meze nekladou a doporučuji všechny níže uvedené zdroje. Kdo má zájem studovat a vzdělávat se zjistí, že nic není černobílé a že nic jako ultimátní znalost zaručující úspěch neexistuje. Můžete ale minimalizovat riziko a maximalizovat šanci na zisk. Bohužel je k tomu nutná velmi dobrá znalost angličtiny, především ekonomické a účetní terminologie.

Vhodné zdroje informací, analytické nástroje a materiály pro samostudium

finviz.com - opravdu zdařilý screener akcií na amerických burzách AMEX, NYSE a NASDAQ

onvista.de - dobrý web na sledování akcií evropských burz, je třeba znát němčinu, nebo použít překladač. Po vyhledání společnosti web nabízí i stručnou dividendovou historii a predikce zisku/dividendy. Osobně rád postupuji tak, že si najdu v sekci "indizes" (indexy) podsekci "einzelwerte" a vyskočí mi přehledná tabulka akcií v indexu, kde vidím tržní kapitalizaci, "dividenden rendite" (dividendový výnos), sektor, P/E (KGV) a PEG.

morningstar.com - na těchto stránkách s oblibou ověřuji data z finviz. Stránku používám tak, že na ní hledám jednotlivé společnosti. Zejména zajímavá mi přijde možnost porovnat finanční výkazy v přehledné tabulce na kartě "financials" a také pětileté průměrné hodnoty fundamentu.

comdirect.de - dobrá stránka pro dlouholeté grafy a fundamentální hodnoty zejména evropských společností. Celý název společnosti se napíše do kolonky "kurssuche" a pokračuje se na kartu Chart pro grafy.

dividend.com - po vložení tickeru nebo celého názvu společnosti se ukáží základní údaje o společnosti (počet let nepřerušeného vyplácení divi, dividendová míra, payout ratio), když sjedete o něco níže, v tabulce napravo je uvedená průměrná míra růstu za 3 roky a zvýšení dividendy za poslední období.

nasdaq.com - po vložení tickeru a zvolení "dividend history" z menu vlevo, se ukáže historie všech vyplacených dividend za posledních pár let.

patria.cz - tady trochu pozor, rozhodně nedoporučuji využívat jakékoliv placené nástroje, nedej bože používat Patrii jako brokera. Web je pomalý, zastaralý, informace nepřehledné, ale nabízí přehled o českých akciích a je to jediný mnou doporučený český zdroj informací. Pokud si ještě s výběrem akcií nevěříte, nebo chcete vyzkoušet efektivitu jednotlivých investičních přístupů, doporučuji si vytvořit zdarma na stránkách účet a na moje patria/moje portfolio založit pokusné portfolio. Klidně i několik. Například podle Grahama, Buffetta nebo svého vlastního filtru a sledovat v čase, co se bude se společnostmi dít.

gurufocus.com - velmi zajímavý web, který vás ovšem bude všemi možnými i nemožnými způsoby nutit, abyste si zaplatili přístup k informacím. Nabízí nějaký bezplatný základní screen, ale pro mě nejpodstatnější je funkce, kde zadáte jméno svého guru a najde vám, jaké akcie aktuálně drží/koupil/prodal

seznam.cz - asi to může znít trochu úsměvně, ale seznam umožňuje po přihlášení upravit zobrazované zprávy pomocí "boxíků". Před 5 lety jsem tedy odstranil boxíky o tom, že fotbal zase mění pravidla a Bartošku už podruhé přejel vlak a zařadil následující následující boxíky: Novinky - ekonomika, Kurzy.cz (plus se mi zobrazuje aktuální kurz CZK/EUR a CZK/USD), Finanční noviny, Peníze.cz, E15.cz, měšec.cz a akcie.cz. Nečtu samozřejmě všechny články, ale jednou za den na boxíky mrknu a co mě zaujme, přečtu.

investopedia.com - odkaz vás zavede přímo do investorského slovníku, ale použitelné jsou stránky i jako celek. Pokud narazíte na nějaký termín, se kterým si nevíte rady, zde je vše přehledně vysvětleno a seřazeno dle abecedy.

Benjamin Graham - Inteligentní Investor - velmi zdařilé dílo. Pokud bych měl doporučit jednu knihu, pak tuto. Doporučuji číst aktivně (ne jako román), dělat si výpisky, screeny na základě doporučení a klidně i vzorová portfolia.

Warren Buffett - Buffettology - platí totéž, co pro předchozí knihu

11 super strategií největších investičních guru - jedná se o takový mini e-book, který zdarma (tedy spíše výměnou za vaše kontaktní údaje) nabízí broker Lynx. Mohu vřele doporučit. Opět je dobré knihu vytisknout, dělat si poznámky a koukat, které akcie aktuálně daným strategiím odpovídají.

Čemu se určitě vyhněte

• Samozvaným guru, kteří vám tlačí klíny do hlavy. Osobně nesnáším opakovače manter a lidi, za kterými nic nestojí a přesto nekriticky opěvují své výsledky a dokonce vám chtějí radit, jaké akcie kupovat. Takové najdete zrovna na zmiňovaných fórech. U mě máte možnost porovnat, za kolik jsem nakoupil či prodal. Můžete tak posoudit, jak moc jsem úspěšný či neúspěšný. Jsou lidé, kteří to před vámi budou z různých důvodů tajit.
• Čemukoliv placenému. Informace jsou všude zdarma, akorát jsou zaházené tunou balastu. Pokud jste bohatí a máte možnost investovat řádově přes 100 000 CZK měsíčně, stálo by za to, si na některém webu zaplatit screeny. Například na gurufocus by to asi stálo za hřích. Pokud jste normální český Pepa nebo Dáša a investujete v řádu tisíců, tak to nemá smysl, poplatky jsou bohužel nastaveny spíše pro západní klientelu. Hlavně prosím nejezděte na žádné placené semináře nebo kurzy investování, nekupujte pofidérní e-booky a vlastně ani fyzické knihy od autorů, jenž neznáte.
• Českým webům s affiliates. Je to smutné, ale většina českých webů pouze překládá přejaté informace z angličtiny, často i dost nešťastně a otravuje s reklamou. Autorských článků je opravdu po skrovnu. Některé weby se tím netají, některé se pokouší vystupovat profesionálně. Většinou tyto weby snadno poznáte sami, články nemívají hloubku a jsou neosobní, jako kdyby autor vyzvracel vatu. Obecně bych bral každý web, kde se zároveň něco prodává, spíše s nadsázkou.
• Pofiderním brokerům. Jsou určité společnosti, které mají velmi pochroumanou pověst. Abych se nedopustil nějakého přečinu pomluvy, tak jenom naznačím, že se jedná například o společnost s názvem podobným "minus 600".
• Intradennímu vysokofrekvenčnímu tradingu na páku. Asi každý se nad tím minimálně zamyslel, ale toto opravdu nemá nic společného s investicemi, jedná se o cestu do pekel.
• Českým akciím. Jsou to malé rybičky v malém, značně zpolitizovaném (čti zkorumpovaném) rybníčku. Potlačte svou touhu podpořit českou ekonomiku a přesměrujte své vlastenecké cítění jinam, třeba jděte s pytlem do lesa posbírejte PET lahve a kůrovce.
• Motivačním webům. To jsou různé First classy, Business Breakfasty, Pasivní příjmy a Světy úspěšných/bohatých. Všechno je to hnůj od copywriterů, kteří si k investicím nikdy ani nečuchli.
• Knize bohatý táta, chudý táta a vlastně čemukoliv od Kyiosakiho. Prosím tuto knihu rozhodně ne. Připomíná mi zaseknutý kolovrátek, který hraje nicneříkající písničku pro slaboduché.
• Doporučením analytiků. Zde je kámen úrazu většinou v tom, že nevíte, pro jaký horizont analytik doporučení vydává. Nemá smysl se zabývat ani "cílovou cenou", kterou často agentury uvádí. Jedná se o data pro daytradery, nic pro seriózního investora.
• Článkům od kohokoliv s byť jen vzdálenou afiliací k asistovanému investování. Ti lidé vám prostě budou zasírat hlavu tím, že jste neschopní, že se to v tak malých objemech nevyplatí a podobně. Nic jiného jim nezbývá, jsou placeni z objemu vámi zainvestovaných peněz. Mluvím  o takových těch článcích na mesec.cz ve stylu "Mám 100 000 CZK hotovosti, kam s nimi?" nebo "Kam radí experti letos investovat peníze" apod.

Závěrem ještě pro ty graficky orientované přidávám skvělý decision tree, aby byl článek pěkně barevný a pedagogicky poutavý!

Zázračná formulka se kterou zaručeně dosáhnete na burze zisků!

Ahoj, skromný dotaz.

Viděl jsem tvá seznamovací videa s webem finviz.com. Četl jsem Základy fundamentální analýzy a rovněž i popisy tvých nákupů akcií. Přesto, je možnost z tebe dostat jakýsi souhrn "ideálních" hodnot pro nákup akcií? Něco ve smyslu P/E musí být pod 15, jinak tě to nezajímá. P/B musí mít 3, co je navíc, je nezajímavé. Rozumím tomu, že ideální stav v těchto hodnotách není vždy na 100%. Pokud se podělíš o své "know-how" v některém z dalších článků, budu rád. Dobře se to čte. Pokud mi odpovíš zde, taky super.

Děkuji. Marek

I přesto, že si to někteří matadoři českého, ale i světového value investingu myslí, neexistuje podle mě nic jako zázračná kombinace fundamentálních ukazatelů, která zaručí úspěch na burze. Kdyby tomu tak bylo, používá ji při svých investičních rozhodnutích každý a brzy by tak ztratila smysl. Mohla by tedy  teoreticky existovat jen omezeně dlouhou dobu.

Stejně jako nemůže být v dokonalé (či monopolistické) konkurenci dlouhodobě dosahováno větších zisků (nadprůměrné marže přilákají další podnikatele, zvýší se nabídka, dojde k poklesu marží), nemůže ani dlouhodobě existovat zázračná formulka pro fundamentální analýzu. Ba ani dokonalá společnost, která by "vypadla" po aplikaci takového filtru neexistuje. Miliony lidí po celém světě hledají dokonalou společnost. Říká se tomu "Seeking Alpha" (dokonce se stejně jmenuje i web, který se fundamentální analýze věnuje), hledání jedinečné společnosti, která je ultimátní vhodnou investicí. Fundamentální ukazatele nám v tomto mohou pomoci, ale jedná se pouze o doplňkový nástroj.

Osobně vidím "screening", čili aplikaci kouzelné formulky například na webu finviz.com, jako vhodný začátek. Je však třeba počítat s různými problémy, které screening přináší:

• data poskytovaná třetí stranou nemusí být aktuální
• data poskytovaná třetí stranou nemusí být přesná
• fundamentální ukazatele se mohou lišit dle použité metodiky výpočtu
• fundamentální ukazatele jsou závislé na metodice účetnictví jednotlivé společnosti
• nevíte, z jakého celku data filtrujete (například finviz.com nezahrnuje spoustu akcií z Evropy)

Následující list vyfiltrovaných akcií je však třeba podrobit mnohem detailnějšímu zkoumání. Snadno se totiž člověk chytí do tzv. "value trap". Tak bývá označována fundamentálně zdánlivě  podhodnocená společnost, která je ovšem levná z velmi dobrého důvodu a to proto, že jsou na obzoru velké problémy. Je tedy dobré zjistit proč je společnost ve slevě a zvážit, jestli je reakce trhu přehnaná, nebo naopak přiměřená.

Když jsem před více než dvěma lety začínal, podobný filtr jsem (P/B<3, P/E<15...) aplikoval. Kromě výborných investic jsem tím nabalil i spoustu balastu právě z oblasti "value trap", Stačí se podívat s jakým fundamentem jsem kupoval například Gamestop (GME) nebo L Brands (LB).

Podívejme se, co se stane, pokud bychom dnes (1. 7. 2019) zadali na finviz.com následující filtr:

P/E < 15, P/B < 3, Divi Yield > 3 a Market Cap > 10 miliard USD

Vyšlo mi 77 společností. Pokud je seřadíme podle velikosti, tak se v první dvacítce objevuje hned 6 mnou držených firem. Až na AT&T jsem nakoupil všechny za nižší cenu, než za kterou se prodávají nyní. Je to důkaz toho, že znám kouzelný vzorec, který mi dovoluje zbohatnout? Nemyslím si.

Dnes mi připadá P/B jako vcelku nepodstatný ukazatel. K čemu mi je účetní hodnota společnosti v porovnání s její tržní kapitalizací? Chci snad kupovat společnost, která nedostane svým závazkům a dostane se do konkurzu? IBM má P/B = 7,4 a stejně mi přijde jako dobrá investice. Pokud chci řešit zadlužení, přijde mi jako lepší ukazatel poměr dlouhodobého dluhu a vlastního kapitálu. P/E také není všeobjímající. Spíše mě zajímá, kolik procent zisku společnost rozděluje jako dividendu a jak si povede do budoucna. Proto je například filtr pro PEG (price to earning to growth) mnohem lepší. Dalším, pro mě vysoce zájmovým, ukazatelem je dividendová historie. Tu si většinou nikde nevyfiltrujete a je třeba ji ověřit "ručně". Často stačí v případě amerických společností googlit "XY dividend history" nebo mrknout na stránky dividend.com. Kolik let už společnost vyplácí? Přerušila vyplácení? Snížila dividendu?

Někteří investoři již pochopili, že aplikací striktních filtrů jim uteče spousta investičních příležitostí. Například banky vykazují vyšší LT debt/Equity z důvodu práce s cizím kapitálem - samotné podstaty fungování bank. Zvláštní kapitolou jsou potom REITs (Real Estate Investment Trusts), kde fundamentální analýza z důvodu zvláštního vedení účetnictví a redistribuce zisků značně pokulhává.

Proto bych tedy doporučil následující postup:

1. Ujasnit si investiční strategii.
2. Stanovit si plán nákupu akcií a diverzifikaci.
3. Provést screen dle očekávání, které od společnosti mám.
4. Vyhodnotit, jak společnosti zapadají do mého plánu.
5. Ověřit fundament z jiného zdroje, či přímo z aktuálního finančního výkazu společnosti.
6. Číst, číst a zase jenom číst.

Poslední bod je přitom nejdůležitější. Jak se o společnosti mluví? Jak obstojí proti konkurenci? Co ostatní ukazatele, které jsem nezadal do screenu? Čeká se fúze? Nesmrdí tu něco? Nenastoupí trend nebo technologie, které společnost zlikviduje? Nehrozí společnosti nějaká žaloba? Jak bude ovlivněno hospodaření společnosti ekonomickým cyklem? Jak citlivé je hospodaření společnosti  na současný geopolitický vývoj? 

Z mé osobní zkušenosti musím říct, že nejhůře uděláte, pokud dáte na tipy někoho jiného, Čím méně jsem o investici přemýšlel, tím hůře jsem dopadl. Naopak, když jsem strávil analýzou delší dobu, většinou mi odměnou byl růst. Mé investorské myšlení se neustále vyvíjí, jsem také ovlivňován investorskou komunitou (možná až moc a snažím se proti tomu bojovat, ale o tom zase jindy). Aktuálně, na vrcholu ekonomického cyklu, vnímám jako důležité ukazatele zejména LT debt/equity, ovšem v porovnání s volnou hotovostí. Nízké payout ratio, očekávaný růst zisků, dividendu nad 3 % a to vše v kombinaci s relativní necykličností sektoru.

Pokud máte podobný cíl jako já, nezáleží až tak na tom, jestli koupíte společnost s P/E 15 nebo 20. Peníze z dividend nepotřebuji nutně hned, budu je potřebovat za nějakých 7 let a do té doby ještě pravděpodobně mnohokrát přikoupím akcie dané společnosti. Důležité je, aby tady společnost za 7 let byla, aby za tu dobu minimálně zdvojnásobila své zisky a potažmo i dividendu. To, že jsem ji koupil s P/E 20, potom v době hospodářského poklesu s P/E 10 za poloviční cenu mě nebude za 7 let zajímat. Poměr účetní hodnoty na akcii a její ceny mě nebude zajímat asi nikdy. Ovšem pokud  společnost dluží trojnásobek své účetní hodnoty, nemá volnou hotovost a vyplácí přes 90 % zisku jako dividendu, měl by to být vztyčený varovný prst.

Jak ke kamarádovi finanční poradce přišel aneb investujeme sami (znovu)

Svět je plný lidí, co vám šeptají do ouška, jak jste skvělý a přitom se vám to snaží nenápadně, pomaličku udělat do zadku. Je to smutné (teda asi ne pro ty, co to mají rádi), ale je to tak. Kolem financí se točí obrovský business. Denně trávíme minimálně osm hodin v práci, která nás často ani netěší. Věnujeme maximum úsilí tomu, abychom vydělali prachy a potom se nedokážeme pár minut zamyslet nad tím, kam ty prachy strkáme. Ne, nebudu vás tu přesvědčovat o tom, abyste neutráceli. Na tom nic špatného není, dělá vám to radost a je na tom založená ekonomika. O čem vás chci přesvědčit je, abyste zavolali svému finančnímu poradci, dali mu pár facek a okamžitě zrušili všechny produkty uzavřené na jeho doporučení. K tomuto článku mě dovedla situace mého velmi dobrého kamaráda, který málem skočil na lep jednomu poradci nabízejícímu fekál s mašličkou.

Cíle finančního poradce

Stejně jako vy nechodíte do Kolbenky pro radost, nechodí ani s vámi finanční poradce na kávu jen tak (paralela). Bude vám tvrdit, že to celé dělá zadarmo. To je první lež, kterou se od něj dozvíte. Jediný, kdo někomu radí zadarmo jsem já na tomto blogu (hyperbola). To, že finančnímu poradci neplatíte přímo, neznamená, že ho neplatíte. Za jeho skvělé rady totiž můžete platit následující desítky let a jemu z toho přistane provize. Po první schůzce s poradcem většina lidí odchází s následujícím mixem pocitů (i já jsme je kdysi měl, když mě poradce lovil):

1) strach

2) pocit, že mi dobrý přítel kryje záda

3) ten člověk mi rozumí

4) nikdo na mě netlačí

Poradce si vás první oťuká. Většinou ve formě dotazníčku, kde mu vyblejete, kolik vyděláte, utratíte a co už máte za produkty, popřípadě jakých chcete dosáhnout cílů. Následuje analýza vaší osoby a příprava na další schůzku. Pokud je vám 20 a vaším nejbližším finančním cílem je, abyste měli v pátek na pivo, tak vám poradce rád s korekcí cílů pomůže. Dostanete se na téma nového vozu, vlastního bydlení, důchodu, zlomených nohou, komatózních stavů, plačících vdov, hladových dětí a inflace. Cílem je, ve vás vyvolat strach. Pocit, že vám něco uniká a jestli s tím okamžitě nezačnete něco dělat, ujede vám vlak. Není divu, MLM (multi level marketing) je prostě jenom marketing a každá reklama má za účel vás přesvědčit o tom, že prostě nemůžete bez daného výrobku/služby žít. 

"Ale v něčem je to Michale dobré. Tito lidé aspoň finančně vzdělávají  a učí lidi šetřit"

Finanční poradce ví o financích v drtivé většině případů úplné hovno. V tom zbytku je tak o lekci před vámi, ti nejlepší možná četli Macákovou. V čem jsou ale mistry a na co jsou pravidelně trénovaní je manipulace s lidmi.

Nezoufejte, svět je sice plný nebezpečí, ale vy máte skvělého kámíka, který vás tím světem provede. Všechny fráze, které uslyšíte, každé demografické schéma, lichotka či ekonomický termín je předem nacvičené divadlo za účelem vám něco prodat. Schválně si všimněte, že finanční poradce vám nikdy neřekne "ne" nebo "nemáte pravdu". Je to prostě váš člověk. Rozumí vám. Všechno probíhá opravdu hladce, hlavně žádný stres, jenom vám ukazuje možnosti, volba je na vás. Pokud máte zájem, tak se ozvěte, všechno za vás vyřídíme.

"No ale on vůbec nevyvracel to, cos mi řekl ty Michale, se vším souhlasil. Akorát to, co děláš ty jako hobby u nich dělá tým zkušených analytiků. Celkově je takovej v pohodě, hodně jsme kecali o sportu a tak. Vůbec mu nevadí, že mu asi nic nepodepíšu, až je mi to blbý, strávil se mnou už tak tři hodiny. Možná od něj vezmu aspoň pojistku... Pozval mě na nějakou akci, kde je chlast zadarmo a budou tam představovat ty produkty. Prý je to jen pro VIP"

Dobrý produkt nepotřebuje reklamu

Když začínal nejúspěšnější investor na světě - Warren Buffett spravovat bohatství svých přátel a rodiny, měla správa následující podmínky:

• vklady a výběry zisků zdarma
• žádný vstupní poplatek
• žádná fixní doba investic
• žádný poplatek za obhospodařování z celkové hodnoty portfolia
• odměna správci pouze jako podíl na zisku
• podíl na zisku pouze v případě, že správa svou činností překonala benchmark

Myslíte, že Warren Buffett potřeboval armádu naháněčů ovcí, aby mu zajistili další investory, kteří budou jeho služeb využívat? Naopak. Lidé Warrenovi cpali prachy a prosili ho, aby jim je rozmnožil. Z jakého důvodu? Warren měl dlouhodobé výsledky a jim nastavená struktura poplatků byla spravedlivá. Naopak dnešní penzijní a investiční společnosti propagují následující poplatkovou strukturu:

• poplatek při založení/zrušení jako % z "cílové částky" (z toho jde podíl poradci)
• poplatek za předčasné vybrání peněz
• fixování peněz v portfoliu do dosažené cílové částky nebo uplynutí určité doby
• poplatek (%) za obhospodařování z celkové hodnoty PTF (největší zvěrstvo)
• odměna správci jako podíl na zisku (většinou bez dalších podmínek)

Většina těchto fondů nemá žádnou, nebo velmi krátkou historii. Není proto možné dlouhodobě hodnotit úspěch těchto fondů. Fondy se navíc mohou různě rušit a transformovat a zakrývat tak svou neschopnost. Ty nejstarší propagované české fondy penzijního spoření a asistovaného investování byly založena po roce 2011, a proto je jejich historie silně ovlivněna osmiletým růstem, který následoval po velké hospodářské krizi. Jak si tyto fondy povedou do budoucna? Přijde mi na tom strašně vtipné, že chce někdo poplatek ve formě procenta z cílové částky. Je to prostě paradox. Můžu si odkládat nějaké finance po smluvené časové období a někdo si z toho vezme 4 % aniž by mi cokoliv dal? A to jako proč?

Aura šílené složitosti

 

"Tak tady tomu pánovi ty peníze dejte, on je známý portfolio manažer a on se vám o ně postará, což je stráááášně složitý proces, jsou to samá procenta, úroky, dividendy, konzervativní, dynamický, hedge, beta, klouzavý průměr, index, rizikový profil, margin, forex... No a když to dopadne, tak si za to vezme odměnu (a když ne, tak vlastně taky) a zbytek je váš a bude to fááákt hodně, koukněte, tady mi to vychází na šest mega."

Jenže on ten pán není známý. Vlastně není ani středně známý. On je úplně neznámý. Nejsou za ním vidět žádné úspěchy. Přesto po vás chce důvěru, poplatky a trvalý příkaz z vaší banky k jeho fondu. Investování není složité. Stanovíte si investiční horizont, vyčleníte si potřebnou částku, zvážíte riziko a investujete. Dokonce to není ani tak rizikové, nebo časově náročné. Pro každého, kdo se nechce zabývat investicemi nebo jimi trávit volný čas doporučuji, aby nakoupil pasivní indexový veřejně obchodovaný fond. Nejlépe nějaký, který kopíruje široký světový, nebo americký index. Zde je časový rozpočet:

• založení účtu u brokera (1 x 5 minut)
• nastavení trvalého příkazu (1 x 2 minuty)
• vyhledání ISIN (identifikační kód fondu) příslušného ETF (1 x 2 minuty)
• nákup ETF (1 x 1 minuta/měsíc)

A finanční náročnost? Kolik já už jsem viděl článků, že jsou investice do akcií drahé a potřebujete miliony. Vyházet z okna a ve vzduchu do řiti nakopat autory takových  článků. Můj broker si účtuje 15 CZK za nákup či prodej akcie a ETF jsou, světe div se, dokonce jednou za měsíc ZDARMA. Tak a teď jsem vám ušetřil 4 % z cílové částky a 2 % ročně z hodnoty vašeho portfolia, takže kdo to čte, ať se mi ozve do e-mailu, zašlu vám číslo účtu a ať už to tam lítá.

Co jiného si myslíte, že ti slavní manažeři fondů udělají s vaším bohatstvím? Budou snad po večerech dumat, jak vám co nejvíc vydělat a hledat jednotlivé podhodnocené akcie jako to dělal Buffett? Proč by to dělali? Jsou živi z 2% poplatku z hodnoty vašeho bohatství a odměna ze zisku jim většinou plyne benchmark nebenchmark. Nevěříte? Zde je printscreen nejvýznamnějších pozic fondu, který nabízel mému kamarádovi prodejce opiček na gumě:

Portfolio fondu jedné "nejmenované" investiční společnosti

Všechno jsou to fondy. Dva z nich patří dokonce stejné společnosti, která fond provozuje. Krásný fond fondů jak vyšitý. Teď jenom otázka pro fajnšmekry za zlatého bludišťáka. Když je nákladovost fondu iShare MSCI World Core (největší podíl slavného fondu mého kamaráda) rovna 0,24 % a tento fond můžete jednou za měsíc u brokera pořídit zadarmo, kam se podělo těch zbylých 1,76 %? Já vám to řeknu kam, to je daň za vaši lenost. Tolik platíte za 1 minutu vašeho času měsíčně. Pokud teď cítíte tlak v rektu, už pravděpodobně dokončil poradce svou práci a máte podobný fond založený.

Závěr

 

Já tomu rozumím, nikdo nejsme dokonalí, každý rozumí něčemu jinému. I já si nechám ve spoustě věcech poradit a spoustou věcí se nechci zabývat. Tady jde ovšem o dlouhodobý horizont a rozdíl mezi penězi nastrkanými do zprostředkovaného investování a samostatným investováním do indexového ETF je v případě mého kamaráda v 32 letém horizontu kolem 3 000 000 CZK. Nikdo po vás nechce abyste se pokoušeli rozumět akciím a vybírali z nich tu nejlepší investiční příležitost. Prostě si kupte všechny. Kupte index. Každý měsíc. Zadarmo. Po dobu 32 let. 3 000 000 CZK za tu minutu měsíčně stojí, ne?

A že jsem otočil, protože jsem dříve propagoval stockpicking? Ale kdeže, jen je to prostě menší zlo než české penzijní a investiční společnosti.

Obhajoba defenzivních titulů aneb jak chápat tento pojem

Tento příspěvek můžete chápat jako reakci na článek "Defenzivní propadák", který byl zveřejněný společností Patria Finance (doporučuji přečíst první). Nerad bych sklouznul k přímé kritice článku, protože investování je jako prostitutka, můžete jí souložit ze všech stran. Mám však na celou věc trochu jiný názor.

Co je to to hospodářský/ekonomický cyklus?

 

Ekonomický cyklus, zdroj: economicshelp.org

Velmi zjednodušeně řečeno se výkonnost ekonomiky měří pomocí veličiny hrubý domácí produkt (HDP = GDP = gross domestic product). Podle toho, jestli GDP klesá, nebo roste můžeme určit, v jaké fázi cyklu se ekonomika právě nachází. V současné době GDP roste téměř všude na světě. "Téměř" píši z toho důvodu, že existují země zmítané konflikty či nestabilní domácí politickou situací, kde se obecně hospodářství příliš nedaří (Jemen,  Venezuela). Dle mého skromného názoru se nacházíme v pozdní fázi ekonomického růstu. Tato pozdní fáze však může ještě nějaký ten rok trvat, přece jen se světová ekonomika vzpamatovávala z největší krize za posledních 80 let (2008 - 2009). Navíc USA, státy Eurozóny a Japonsko podpořily ekonomiku uvolněnou monetární politikou (nízký úrok, levný kapitál). V USA již FED začal utahovat kohoutky, naposledy zvýšil úrokovou sazbu 26. září 2018 (následovala kritika ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který údajnému "příliš rychlému" zvyšování úrokových sazeb přisoudil vinu za korekci z 10. října 2018). 

Odhady růstu HDP pro rok 2018, zdroj: fxexplained.co.uk

Odhady růstu HDP pro rok 2018, zdroj: economist.com

Blížící se vrchol výkonu světové ekonomiky naznačují i statistiky nezaměstnanosti, které v některých zemích lámou rekordy. Například ČR má míru nezaměstnanosti zhruba na 3,0 %, což se dá označit za přirozenou míru nezaměstnanosti vzhledem k tomu, že chybí obsadit 316 000 pracovních míst).  V USA se pohybuje míra nezaměstnanosti okolo 4 %, v Německu 3,5 %. Nízká nezaměstnanost, nebo dokonce chybějící pracovní síla tlačí na růst inflace a může značit vrcholící fázi ekonomického cyklu.

Co je to defenzivní titul? 

Zboží (vždy mám na mysli i služby) produkované společnostmi má pro různé lidi různý význam. Ekonomická teorie je dělí dle potřeby na podřadné, nezbytné a luxusní. Spotřeba podřadného zboží je nepřímo závislá na příjmu domácností (čím víc peněz mám, tím méně si kupuji oblečení ze sekáče). Spotřeba luxusního zboží je naopak přímo závislá na příjmu domácností (čím více vydělávám, tím více si koupím debilních telefonů od Applu s "odladěným softwarem"). Zbývá zboží nezbytné a to je z hlediska korelace k příjmům domácností indiferentní (když jsem chudej, tak utratím stejně peněz za léky, elektřinu, jídlo a paušál na telefon, protože bych bez toho pravděpodobně zemřel). Dále lze zboží rozdělit na zboží krátkodobé a dlouhodobé spotřeby. Zjednodušeně jde o to, jestli si něco koupíme čtyřikrát za život (auto) nebo každý den (elektřina). Opět z toho nevyplývá nic jiného, než relativní závislost spotřebitele na zboží. Jako defenzivní tituly jsou tedy vnímány společnosti, které na hospodářské cykly reagují méně, než tituly nedefenzivní. Z logiky věci vyplývá, že defenzivní tituly budou společnosti, které vyrábějí nezbytné zboží krátkodobé spotřeby. U těchto společností během nepříznivé fáze ekonomického cyklu nedojde k takovému snížení zisku, jako u nedefenzivních titulů.

Co je to propad trhu?

Souvislosti mezi ekonomickým výkonem společnosti a její cenou na burze se věnuji například zde. Pokud dojde ke korekci na trhu, neexistuje žádná garance toho, že proti ní budou defenzivní tituly odolnější, než jiné. Vnitřní hodnota společnosti se liší od její hodnoty tržní, jinak bychom tu neměli předražené společnosti v několikaleté ztrátě (Tesla), nebo úspěšné podniky ve slevě (British American Tobacco). Kdyby tomu tak nebylo, tak nemusí existovat stránky jako Patria Finance, nebo Finanční negramota a brokeři by pošli hlady. Autor původního článku hledá souvislost někde, kde ji osobně nevidím. Korekce v únoru tohoto roku a nedávný propad trhu z 10. října nedokazují v tomto smyslu absolutně nic. Proč k nim došlo se můžeme jenom domýšlet. Reálný makroekonomický základ tyto propady nemají, žádná krize ani recese zatím nenastává. Jedná se o pouhou reakci trhu, negativní sentiment. Pokud bychom se měli bavit o dlouhodobém tržním poklesu, který byl k vidění naposledy v letech 2008 - 2009, tak ani zde nebyly mnohé defenzivní tituly ušetřeny propadu cen. Defenzivní titul je defenzivní z  hlediska stability zisků společnosti a ne odolnosti proti sentimentu trhu. Už vůbec ne sentimentu krátkodobému v podobě týdenních korekcí.

Nesoulad v cyklech

 

Kromě velkých makroekonomických cyklů zde máme i cykly sektorové, které nejsou vždy v souladu. Například ropná krize, která vrcholila v roce 2016. Nebo cyklus cen elektrické energie, který za poslední léta snižoval zisky elektrárenských společností. I tyto menší sektorové cykly mají vliv na cenu akcií a zisk firem bez ohledu na zrovna probíhající makroekonomický cyklus. 

Můj přístup

 

Osobně neočekávám, že bude moje portfolio nikterak ušetřeno v poklesu jeho hodnoty. Na případnou krizi či recesi se připravuji tak, že kapitál investuji do společností s velkou tržní kapitalizací, udržitelným business modelem, prodávajících nezbytné zboží krátkodobé spotřeby. Mezi ně patří utility (Iberdrola, National Grid), telekomunikace (AT&T, Telefonica), žrádlo & chlast (Kraft Heinz, Anheuser - Bud, General Mills), hygiena (Procter & Gamble), zdraví (Pfizer, AbbVie, Bayer) a nezdraví (Altria, British American Tobacco). Dalo by se tedy shrnout, že investuji do defenzivních titulů. Ovšem ne z důvodu ochrany hodnoty portfolia před drobnou korekcí, nýbrž z důvodu udržitelného zisku a bezpečné výplaty dividend i v době nepříznivé ekonomické situace. Vybírám také firmy levné, ve výprodeji, protože jestli něco někdy bylo stoprocentně dokázané, tak fakt, že vyklesané firmy s férovým oceněním P/B, P/E, P/S, P/C nereagovaly agregátně na propad akciového trhu tak prudce. Akcie kterých firem vykázaly největší propad dne 10. října 2018? Byly to zejména předražené společnosti napříč sektory. Namátkou třeba Netflix (služby, - 8,38 %), NVIDIA (technologie, - 7,48 %), Intuit (software, - 7,35).

Závěr

 

V článku mi ještě nejde do hlavy, co autor myslel tím, že "komunikační služby jsou sektorem novým, u kterého se z části čeká, co se z něj vyklube". Myslím, že by hrdinní zaměstnanci AT&T, kteří natahovali po divokém západě telegrafní dráty a kolem uší jim létaly indiánské šípy, nesouhlasili s tím, že je telekomunikační business něčím novým. Když se podívám na telekomunikační obry jako Vodafone, Telefonica, Verizon a Deutsche Telecom, tak mi nepřijde, že by nabízely zrovna nízký dividendový výnos.  Jak jsem již avizoval, na investování má spousta lidí spoustu názorů. Nelze říct, že by byl některý lepší, než jiný. Já nepíšu pro Patria Finance za honorář, tak reaguji alespoň zde svým amatérským pohledem na věc.