středa 18. července 2018

Stupně finanční nezávislosti

Každému jde dnes o pasivní příjem, nejlépe hned, bez práce, bez kapitálu, instantně, na počkání. Je to však spíše strastiplná, riskantní cesta, která vyžaduje hodně odvahy a trpělivosti. Na stránkách radicalpersonalfinance.com jsem narazil na zajímavý popis stádií finanční nezávislosti, o který bych se s vámi rád podělil. Následuje tedy můj volný překlad s komentářem.

  1. Finanční závislost: To byl náš startovní bod, kdy nás živili zcela, nebo částečně naši rodiče. Pokud jsme na někom finančně závislí, ovlivní nás výpadek jeho příjmu. Pokud nejste úplní retardi, většinou se z této úrovně dříve, nebo později dostanete. U studentů VŠ to může trvat o něco déle (třeba i o 6 let více než u těch, co se rozhodnou pro model učňák - makat). O to snadněji se ovšem většinou následně vysokoškoláci posunou do další skupiny.
  2. Finanční solventnost: Stav, kdy jsou vaše (vlastní) příjmy větší, nebo rovny vašim výdajům. Jste schopni pokrýt vaše základní výdaje na přežití a zároveň splácet všechny své závazky. Toto je úroveň, na kterou dosáhne bez problémů většina z nás. Bohužel v ní také potom celý život stráví. Vlastně je to takový ten stav, kdy dostanete výplatu, většinu z ní pošlete na splátku hypotéky, koupíte si jídlo, poplatíte energii a před výplatou už na pivo prostě nezajdete.
  3. Finanční stabilita: Pro tento stupeň musí platit předchozí podmínky a navíc je přítomna i likvidní forma rezervy pro horší časy, zároveň platí podmínka dluhové optimalizace, kde jsou krátkodobé nevýhodné dluhy konsolidovány za předpokladu nižšího úročení. Zde bych si dovolil tvrdit, že se nachází většina nižší střední třídy. Jsou to třeba čtenáři webů mesec.cz, peníze.cz. Sledují úroky na spořácích, mají pravděpodobně nějaké to stavebko, penzijko, ti nejlepší z nich třeba i fond (sad). Mohou si dovolit provozovat auto, sem tam dovču.
  4. Částečná finanční nezávislost: zde jste již schopni pokrýt vaše základní výdaje na živobytí (bydlení, jídlo, doprava...) z vašich kapitálových (pasivních) příjmů. Pořád si ale ještě nemůžete dovolit plnohodnotný život a je nutné proto chodit do práce. Tedy pokud se rozhodnete nechodit, budete žít dost socka života (na úrovni finanční solventnosti), Riskujete zároveň, že v případě výpadku příjmu nebudete schopni přežít.
  5. Finanční nezávislost: Vaše kapitálové příjmy stačí pokrýt veškeré vaše výdaje, můžete si dovolit plnohodnotný život. Zde se již můžete vysrat na práci a začít si užívat.
  6. Finanční svoboda: Předchozí body + vám vaše kapitálové investice dovolují zvyšovat vaše bohatství a rozšiřovat portfolio. To už je pro fajnšmekry, kteří hledají v investicích trochu hlubší smysl. Na této úrovni již máte šanci, že zanecháte nějaký odkaz. Můžete se věnovat veřejně prospěšným projektům, stát se profesionálním investorem, vyučovat jiné na své cestě za finanční svobodou a podobně.

Zní poslední tři úrovně jako z říše pohádek? Osobně se nacházím v současné době na úrovni 3 s tím, že bych úrovně 4 při příznivých podmínkách mohl dosáhnout za 4 roky a úrovně 5 za osm let. Samozřejmě nezáleží jenom na příjmové straně, podstatné jsou především vaše výdaje. Žiji dost skromně. V některých případech se musím přemáhat, například v mém bydlení, které je sice velmi levné, ale nenabízí příliš soukromí, klidu ani pohodlí. Dlouhodobě to není udržitelné a odhaduji, že do roka se mi proto náklady zvýší minimálně na dvojnásobek. V některých případech mi omezování se vůbec nevadí a přijal jsem ho za životní filozofii. Nevlastním například vůz. Všude chodím pěšky, jezdím MHD, vlaky či autobusy. Nepřipustil bych ani placení úrokových nákladů. Pochopitelná je pro mě pouze páka v případě investic do akcií nebo nemovitostí. Největší výdaje jdou u mě na jídlo na čemž musím tvrdě zapracovat. V určitých věcech se naopak neomezuji vůbec - ve svých hobby a  v cestování. Myslím, že je to nutné v rámci zachování zdravého rozumu a seberozvoje. 

K cestě z úrovně 1 na úroveň 2 jsem se dostal poměrně brzy, v podstatě při dovršení dospělosti. Osobně radím snažit se snížit míru závislosti co nejvíce. Ulevíte svým rodičům, kteří si tak budou moci zase začít užívat svůj život a tisíckrát vám to vrátí. 

Z úrovně 2 na úroveň 3 se dostanete asi nejsnáze. Stačí si z každé výplaty část odložit a nenechat se svést pokušením peníze rozházet. 

Nejhorší je přechod z úrovně 3 na úroveň 4. Vyžaduje to určit si priority, utáhnout opasek a investovat minimálně polovinu svého čistého příjmu, abychom dosáhli úrovně 4 v nějakém rozumném časovém horizontu. Při mediánu čisté mzdy v roce 2018 ve výši 20 800 CZK máme tedy na investice 10 400 a stejnou částku potom na přežití. Dokážete jako samostatná jednotka přežít s 10k CZK na měsíc? Já bych to asi dal, ale bylo by to dost na krev a na zábavu, cestování a koníčky by nic moc nezbylo. Řešením může být například nějaká bonusová brigáda, která přinese dodatečný příjem. Sám jsem tak v minulosti fungoval a nějaké 4 hodiny týdně strávil "druhou prací". Není to moc, ale ve výsledku mi to přineslo nějaké drobné na páteční pivko (společenský život). Jistou obětí může být také odložení rodinného života či vlastního bydlení. Ze zkušenosti kolegů vím, jak je těžké něco ušetřit, když je na krku hypotéka a dvě děcka. Sami by si opasek utáhli, poslouchat u toho ovšem kdákání manželky a dětský pláč před hračkárnou je pouze pro silné povahy.

Přechod z úrovně 4 na úroveň 5 je už jen otázkou času a trpělivosti. Pokud jste se dostali na úroveň 4, už víte, jak na věc, teď jen vytrvat. Plyne vám příjem ze zaměstnání a do toho reinvestujete pasivní příjmy, sněhová koule se vám valí. Má to i jistý psychologický efekt - víte, že když se něco vysere, tak vás pasivní příjem podrží. V práci jste sebevědomější, asertivnější, můžete si dovolit říkat NE šéfovi, vyjednávat o lepších podmínkách a paradoxně vám to může pomoci i k lepšímu příjmu ze závislé činnosti. Člověk s dětmi a hypotékou, žijící klasický konzumní život (každých 6 let nové auto, bazén na zahradu, lyže, kolo...) je v podstatě závislý na příjmu ze zaměstnání, jako feťák na koksu. S takovým člověkem se snadno manipuluje, bývá submisivnější, má strach o svou pracovní pozici a s ní spojený sociální status.

Z úrovně 5 na úroveň 6 je přechod už jen otázkou priorit. Chci, aby se ze mě stal český Warren Buffet? Nebo prostě odejdu z práce se vztyčenou hlavou (prostředníčkem) a budu do konce života šňupat kokain ze zadku ukrajinské prostitutky? V současnosti si myslím, že se budu věnovat investicím i nadále a po té, co se dostatečně nabažím cestování, se vrátím i do pracovního procesu. Příjem z kapitálových investic využiji k dalšímu růstu bohatství a příjem z práce na pořízení vlastní nemovitosti a založení rodiny.


sobota 23. června 2018

Výroční zpráva 2017/2018

S pravdou ven! Je to tu! Dva roky od mé první investice! Je čas na zhodnocení investičního období červen 2017 - červen 2018. Co nejpodstatnějšího se událo:

  • Diverzifikoval jsem do P2P půjček prostřednictvím webu Zonky;
  • značně jsem navýšil objem investic (dvojnásobek oproti minulému období);
  • navýšil jsem procento proinvestovaných peněz z měsíčního příjmu;
  • nakoupil jsem akcie 14ti nových společností;
  • zařadil jsem do portfolia společnost, která nevyplácí dividendu;
  • prodal jsem akcie jedné společnosti (a jednu jsem prodal a následně opět koupil)
  • zjistil jsem, že v češtině je jediný správný tvar slovo "portfolio", takže to budu muset změnit v celém blogu dříve, než na mě vlítne nějaký gramatický nácek!
Mé portfolio tedy v současnosti vypadá následovně:


Cash

 

S hotovostí je to u mě trochu problematické. Mám závislost na investování a každou nevyužitou korunu vidím jako potenciální ztrátu, což je možná chyba. Držet hotovost aspoň ve výši 10 % (ideálně 20 %) nemusí být na škodu. Dá vám to možnost ihned vstoupit do pozice v případě korekce na trhu, nebo přehnané paniky vlivem negativní zprávy u některé společnosti. Nesnažím se ovšem v této fázi kumulace investovaného kapitálu nikterak časovat trh, k tomu přistoupím až později. Cash leží na spořícím účtu, je úročen úrokem 0,8 %. A pravděpodobně bude využit na investice nebo spotřebu.

P2P

 

Pořád mám rozpracovaný třetí díl o investicích na poli P2P půjček. Nezapomněl jsem, jen se nedostává moc času. Je to celé takový malý experiment a doplněk k akciím. Zatím investuji pouze na Zonky, časem popřemýšlím nad jinou, výnosnější platformou. Mé portfolio (z hlediska ratingu rizikovosti) vypadá následovně:


Držím se strategie silné diverzifikace a do každé půjčky dávám pouze minimální možnou částku. Můj aktuální výnos je 7,7 %, očekávaný potom 5,2 % (očekávaný výnos reflektuje možné budoucí selhání dlužníků a z toho plynoucí ztráty). S neplatiči zatím výrazné problémy nemám. V jednu chvíli jsem měl 8 opožděných splátek, ale všichni nakonec zaplatili. Jak se dalo očekávat, problémy se splácením mají především dlužníci z ratingu A a horší. Jeden se zpozdil o více než 30 dní a zaplatil pokutu, která se potom rozdělila mezi věřitele.

Čtu všechny příběhy lidí, kterým půjčuji peníze. Koukám především na to, jestli si nepůjčují na úplné pitomosti, zda počet gramatických chyb nepřevyšuje částku, kterou jim půjčuji a podobně. Novinkou je možnost investovat do pojištěných půjček, kde u dlužníka klesá riziko nemožnosti splácet. Pojištění hradí v plné výši klient, krytí pro investora je tedy zdarma - příjemný bonus.

Akcie

 

Nejsilnější pozici v mém portfoliu má dle aktuálního ocenění společnost Altria Group. Odráží to moji strategii posledních měsíců - navyšovat pozice defenzivních titulů. Následuje technologické Cisco Systems a bezdividendový Micron Technology. Naopak nejmenší pozici tvoří společnost Buckey Partners, která je mojí nejztrátovější pozicí. Následuje britská utilita National Grid a brazilský SABESP. Tyto pozice nejspíš rozšířím následující měsíc. Celkově vypadá portfolio následovně:


Mé portfolio nyní tvoří 30 akcií. Slýchávám, že už je to přespříliš s náledujícími dvěma argumenty:

  • Nemůžeš stíhat sledovat hospodaření všech společností;
  • pokud budeš mít tolik akcií, nikdy svým výkonem nepřekonáš index a v podstatě je to jako bys měl fond.
Pravdou je, že to nemohu reálně stíhat a není to ani mým cílem. Když zjistím, že se Altrii za poslední čtvrtletí nedařilo tak dobře, jako to minulé, tak udělám co? Budu držet dál. Hospodařením se zabývám pouze při novém nákupu, nebo přikupování. Nepotřebuji dopodrobna znát všechny veličiny. Stačí, když jednou za čas zkontroluji fundament akcie.

Vybírám akcie velmi specificky. Cílím ve většině případů na ty podhodnocené, vyplácející dividendu. Proto se logicky budu odchylovat od indexu, ať již na jednu, nebo na druhou stranu. Mým současným cílem není překonat index, ale vybudovat pasivní příjem z dividend.

Zastoupení sektorů v mém portfoliu je následující:


Následující měsíce vyroste dle plánu značně zastoupení Consumer def, Utility a Health.

V záměru na geografickou diverzifikací společností jsem značně selhal a opět posílil zastoupení USA. Ovšem na moji obranu je to vlivem nákupu společností, které působí převážně globálně:


Co se týče velikosti kapitalizace, mám v portfoliu zastoupeny společnosti následovně:


Bystřejší z vás si možná všimli, že v grafech něco neštimuje. Uskutečnil jsem jednu spekulaci, o které jsem vás neinformoval a dokud pozici neuzavřu, ani informovat nebudu. Z grafů může chytrý člověk nějaké přibližné informace vyčíst. Prozatím vám prozradím, že je to značně ztrátová (so far) a velmi riskantní investice.

Dividendy

 

Dividendy proudí. Žádná společnost v mém portfoliu je nepřestala vyplácet. Zanedbatelná část je snížila, podstatná část je zvýšila. Největší radost udělal společnost AbbVie, Rio Tinto, BHP, Cisco a Altria. Podrobnou analýzu si nechám na jindy, prozatím jsem na tom s naplněním cíle následovně:


Příspěvky popisující mé nákupy za období 2017/2018 ze sekce obsah opět zmizí, ale najdete je jednoduše buď v archivu blogu, nebo v sekci "Mé portfolium". Jak jsem již předeslal, zaměřím se v dalším období na sektory Consumer defensive, utility a healthcare. Zvažuji zřízení účtu u druhého brokera z důvodu diverzifikace rizika pro případ jeho úpadku. Díky za podporu a ať vám to všem roste!

středa 13. června 2018

Přikoupení_13.6.2018_Kraft Heinz, Altria Group

Consumer staples - spotřební zboží. Typické společnosti překonávající index v době recesí a krizí. Kouřit a žrát se bude pořád a tyto dvě společnosti zasloužily nášup kapitálu v rámci mého portfolia.

Kraft Heinz


Nákupní cena: 60,1 $
Průměrná cena: 61,89 $

Mírně jsem naředil, cena šla z minima v minulém měsíci mírně nahoru. Investoři si již začali všímat této šikanované akcie. Fundament je na tento sektor skvostný. P/E 18 (forward 15), P/B 1,1 a dividend yield 4,16 s payoutem 27,2. Tento rok se očekává dvojciferný růst, v dalších letech kolem 7 %.

Altria Group


Nákupní cena: 57,13 $
Průměrná cena: 62,28 $

 Tady již došlo v výraznějšímu naředění. Tabákovky jsou tento rok obvzláště šikanované. Altria se svým masivním zvyšováním dividend ukazuje, že má koule na to postavit se antitabákové rétorice amerických úřadů. S P/E 15 (forward 13,3), yieldem 4,84 (!!!) při payout 45 % přímo skvostná cena! Navíc je zde přítomné silné navyšování dividendy, ráj pro investora mého ražení.

V dalším měsíci buď dokoupím General Mills a Procter & Gamble, nebo se pustím do sektoru utilit. Uvidíme, jak se bude vyvíjet trh. Ať vám to roste!

úterý 5. června 2018

Základy ekonomie (nejen) v investorské praxi - preludium

Předmluva a cíle


Když jsem před dvěma lety přemýšlel o názvu svého blogu, chtěl jsem něco vtipného (haha), snadno zapamatovatelného, trochu ironického a aktuálního. Můžeme se plácat po ramenou, jaké máme "zlaté české ručičky". Problém je, že většinu z nás dokáže ojebat o rukama vydělané peníze po patřičném týdenním zaškolení i cvičená opice. Můžeme nadávat, jak bylo za minulého režimu všechno levnější, aniž bychom znali pojmy jako inflace. Můžeme proklínat drahé tarify operátorů, aniž bychom věděli, co je oligopol a co monopolistická konkurence. Myslíme si, jak nás současná a minulá vláda vede k ekonomické prosperitě a jak to ty před nimi dosraly, aniž bychom tušili o ekonomických cyklech.

Finanční, potažmo ekonomická, negramotnost je v Čechách reálná věc. Využívají toho propagátoři finančních produktů (říkají si také finanční poradci), obchodníci, politici nebo třeba banky. Dnes v České republice existuje 1 milion lidí s exekucí na krku, to je jasný důkaz toho, že je něco špatně. Základy finanční gramotnosti se dnes vyučují na základních školách. Učitelem základní školy v našem malém městě jsem byl ujištěn, že to celkem funguje. V matematice se učí například výpočet jednoduchého či složeného úročení, RPSN a v občanské nauce zase o finančních produktech, roli České národní banky nebo tvorba rozpočtu. Myslím, že je to pozitivní přístup a velký krok dopředu. Za mě (ročník 1991) se nic takového nevyučovalo. Jaká je situace na učňácích, středních školách či gymnáziích netuším. Na naší střední škole výuka podobných témat neproběhla (technické lyceum). Na vysokých školách (když vynecháme ty ryze zaměřené na ekonomii) se často obecná ekonomie (většinou rozdělená na dva semestry - mikro a makro) vyučuje jako dobrovolný předmět a mohu ho všem doporučit! A co ti ostatní?

Tímto na sebe beru těžké břímě učitele národa... Ne, dělám si samozřejmě prdel. Touto sérií bych chtěl dosáhnout dvou cílů:
  1. Poskytnout lidem, kteří nikdy neabsolvovali výuku ekonomie, přehled o jejich základních principech.
  2. Ukázat tyto principy na jednoduchých příkladech z firemní praxe a hospodářské politiky tak, aby je čtenář pochopil a investor dokázal využít při rozhodování o investicích.

Co je ekonomie?


Kouzlo této vědy pro mě spočívá v tom, že mi umožňuje chápat (v některých případech tedy spíše nechápat a kroutit nevěřícně hlavou) rozhodování lidí, firem a státu. Ekonomie v podstatě popisuje chování těchto subjektů a jejich vzájemnou provázanost. Dělí se na mikroekonomii, která je zaměřená na rozhodování jednotlivce nebo firmy (mě a mého dealera) a makroekonomii, která řeší hospodářství jako celek. Považuji z pedagogického hlediska za vhodné začít mikroekonomií.

Ekonomie jako věda má svá omezení. Pracuje s různými předpoklady, které nelze vždy striktně aplikovat v praxi. Není to ale na škodu, někdy je k pochopení základních principů zapotřebí se oprostit od ostatních vlivů. Často se pracuje s pojmem ceteris paribus - ostatní podmínky neměnné. To v životě zažijeme jen málokdy. Je třeba zavnímat i fakt, že ekonomie má své školy (nebo proudy, chcete-li). To znamená, že zvláště na makroekonomii existují velice rozdílné názory, které často reflektují i rozdílná doporučení při politickém rozhodování. Přesto doporučuji to nevzdat. Přeji příjemné čtení :-)






středa 23. května 2018

Přehodnocení cílů - co bude, až tak dobře nebude

Po nebývale hluboké krizi v roce 2008, kdy se hlavní indexy podívaly i na polovinu svých hodnot, následuje nebývale dlouhé období růstu. Světová ekonomika se pohybuje ve víceméně pravidelných cyklech a my se nacházíme před vrcholem jednoho z nich. Signálem je například chování centrálních bank. Americký FED začal s restriktivní monetární politikou ve formě zvyšování úrokových sazeb (ach ty hodiny ekonomie...) již v minulém roce. Česká národní banka také přistoupila k několika zvýšením.

Vyšší úrokové sazby mají v krátkém horizontu následující vliv na domácnosti:

  1. Sníží se poptávka po dražším zboží luxusní povahy. Pokud jste si doteď brali spotřebitelské úvěry na domácí kina, sportovní automobily, nebo jachty, tak si to nyní rozmyslíte.
  2. Sníží se poptávka po hypotečních úvěrech. Opět, vyšší úroková sazba, vyšší náklady.
Ve střednědobém horizontu již dochází k tomu, že sjednané fixní období u uzavřených půjček expiruje a je uzavřena nová smlouva s méně výhodným úrokem (pro klienta). Banky také přizpůsobí svůj marketing a změní úrokové sazby u všech svých produktů - včetně spořících účtů (ano, dočkáte se, ale bude to ještě chvilku trvat). Co tedy můžeme očekávat?


  1. Sníží se reálný důchod (ne starobní, důchod = prachy, kterými disponujete) lidí s úvěrem, protože jim vzrostou úrokové náklady a tím de facto měsíční splátky.
  2. Nižší spotřeba (už i u méně luxusního zboží). Vlivem nižšího důchodu a vlivem růstu mezní míry úspor (lidé začnou být motivováni spořit). Na rozdíl od akcií, kterým se snaží rozumnět zanedbatelné procento populace, reagují lidé překvapivě svižně na růst úroků u finančních produktů s garantovaným výnosem (spořící účty, stavebko etc.)
Co se stane s firmami (kromě bank)?

  1. Vyšší úroková sazba odrazuje společnosti od investic. Zisky stagnují.
  2. Nižší spotřeba domácností ukrajuje ze zisku společností (netýká se všech sektorů).
  3. Zadluženým společnostem rostou úrokové náklady.
Jsou společnosti, jichž se krize příliš nedotkne. Například těžko přestanete kupovat zboží osobní spotřeby, potraviny, nebo léky. Ceny energií máte také nasmlouvané dopředu.

Co se děje na akciových trzích?
  1. Investoři vystupují ze svých pozic, protože dostanou dobré zhodnocení i vkladem do garantovaných produktů bank či z výnosů státních dluhopisů.
  2. Nižší tržby firem zklamou investory, kteří následně uzavírají své pozice a shortují akcie společností.
Co s tím může dělat investor?
  1. Vystoupit ze svých pozic a alokovat cash jinde, popřípadě ho podržet.
  2. Přesunout svůj kapitál z cyklických společností do konzervativnějších.
  3. Nedělat nic.
Co budu dělat já? Správně je pro mě jenom možnost 3. Ostatní možnosti jsou spojeny s poplatky a ušlým ziskem (i ve formě dividend) popřípadě nutností danit. On totiž nikdo netuší, kdy to přijde, jen je všem jasné, že se to blíží. Můžeme zažívat období růstu ještě další dva roky. Indexy mohou vystoupat do nesmírného předražení, kdy budu i já uvažovat o vystoupení z některých pozic (to se ještě neděje).
Jaké cíle jsem tedy přehodnotil? Úplně ty základní. Původně jsem cíl definoval takto:

"Chci dosáhnout v horizontu 20-ti let pasivního příjmu z dividend ve výši minimálně 20 000 Kč měsíčně, při průměrném ročním kapitálovém zhodnocení ve výši minimálně 5 %."

Nový cíl zní následovně:

"Chci dosáhnout v horizontu 8mi let pasivního příjmu z dividend ve výši minimálně 25 000 CZK měsíčně."

Snížil jsem časový horizont o celých 12 let. Je to dané dvěma důvody. První je můj příjem, který se od stanovení prvního cíle zvedl. Realistické je předpokládat, že se nezmenší. Optimistické, že bude mírně růst. Nezačal jsem si kupovat jachty a jezdit na drahé all inclusive dovolené. Místo toho jsem začal pravidelně investovat dvojnásobné množství kapitálu, než na začátku. Druhým důvodem je fakt, že za 20 let bych již chtěl rodinu a zázemí. V tu chvíli bude pasivní příjem příjemná věc, ale nedovedl bych si ho tak užít. Za 8 let budu mít možnost vidět svět a cestovat bez omezení, než se vrátím zpět do pracovního procesu.

Další změnou je výše příjmu, která mi dle výpočtů vyšla na cca 25 000 CZK. Poslední změna je vynechání věty o průměrném ročním kapitálovém zhodnocení. 5 % nebylo nic nerealistického, ale cítil jsem se tou větou při svých rozhodnutích zbytečně vázán.

Můj další postup bude investování do společností defenzivního charakteru. Elektrárny, výrobci potravin, prodejci a výrobci léků a zboží osobní spotřeby. Tak se pojistím proti případné recesi. Počítám, že hodnota portolia klesne maximálně o 20 %.