úterý 4. prosince 2018

Stavební spoření - revised edition

Poznámka k revidované verzi příspěvku o stavebním spoření

 

Když jsem zhruba před dvěma lety začínal s tímto blogem, byl jsem ve sféře financí naprostým embryem. Ne že bych byl dnes zrovna český Warren Buffett, ale já i můj blog jsme udělali krok dopředu a možná i trochu stranou. Jeden z mých prvních příspěvků byl o stavebním spoření. Podobnými produkty se dnes nezabývám, chtěl jsem jen ukázat značnou nevýhodnost a díru v systému státní podpory vlastního bydlení. I po dvou letech zde pořád popisovaná díra existuje.

Při výpočtech jsem bohužel udělal několik školáckých chyb, na které jsem byl upozorněn v komentářích (za což děkuji), a proto jsem se rozhodl vrátit se k danému tématu znovu.

Úloha státu v zajištění vlastního bydlení

 

Problematikou vlastního bydlení jsem se zabýval v samostatných článcích, například zde. Stavební spoření je jedním z nástrojů, který stát používá k pobídce lidí směrem k dlouhodobému spoření peněz. Toť vše, pouze ke spoření. Zákon stále neukládá nutnost vynaložit peníze po ukončení spoření za účelem pořízení (opravy, konstrukce) vlastního bydlení. Správně bychom tedy mohli "státní program podpory vlastního bydlení" přejmenovat v tomto případě na "státní program podpory stavebních spořitelen". Proč? To si ukážeme na modelovém příkladu.

 

Podmínky produktu Stavební spořen

 

Maximální výše podpory, kterou získáte od státu za jeden kalendářní rok je 2 000 CZK (10 % z vlastního příspěvku do maximální výše 2 000 CZK). Už jenom kvůli tomuto faktu postrádá celý produkt smysl. Původním důvodem zastropování této částky byly pravděpodobně nůžky sociální nerovnosti, které by produkt více rozevřel. Lidé, kteří by si mohli dovolit dát stranou více peněz, by dostali od státu větší podporu. Ceny nemovitostí však rostou, stejně jako platy. Inflace za léta existence tohoto limitu udělala také své. Výše státní podpory by měla být z těchto důvodů přehodnocena (navýšena).



Jeden člověk může za účelem získání státní podpory uzavřít pouze jednu smlouvu stavebního spoření. Toto pravidlo je více méně v pořádku, sníží administrativní náklady. Nutnost zřídit více smluv za účelem vyšší podpory by nedávala smysl, řešením je spíše navýšení stropu státní podpory. Některé spořitelny vás budou přesvědčovat, že smluv můžete založit více. Janě, můžete, ale podpora je zastropovaná na 2000 CZK/osoba/rok.

Když se podíváte na graf výše a přečtete si znovu oba odstavce můžete z nich vyvodit podstatný závěr. Příspěvek od státu je přímo závislý na vašich vkladech pouze do částky 20 000 CZK ročně. Od částky 20 000 CZK ročně je příspěvek konstantní. Ideální by tedy (ceteris paribus) bylo, kdybychom přispívali 20 000 CZK ročně.

Pokud bych mohl dát někam na rok 20 000 CZK a měl bych zaručeno, že mi stát přidá 2 000 CZK, neváhal ani minutu. Jenže ono to jaksi nejde "dát někam na rok". Při uzavření stavebního spoření se sjedná cílová částka, kterou musí klient naspořit. Minimální doba spoření pro získání státní podpory je 6 let. Zde to začíná být trochu ošemetné. No fajn, každý rok dostanu dva litry, v čem je problém, říkáte si. Problém právě tkví v čase. Státní podpora se počítá z peněz vložených za kalendářní rok, za peníze, které fixujete z minulého období, vám žádná podpora neplyne. I kdyby plynula, tak podpora je zastropovaná částkou 2 000 CZK ročně. První rok je všechno skvělé, dal jsem 20 000 CZK, dostal jsem 2 000 CZK, krásných 10 %. Druhý rok jsem přidal 20 000 CZK, fixoval původních 20 000 CZK, ale opět jsem dostal pouze 2 000 CZK, druhý rok už je tedy "státní" úrok 5 % (průměrně za dva roky 7,5 %). A tak bychom mohli pokračovat až do dosažení cílové částky (či splnění minimální doby spoření).


Ok, nechám to tam tedy těch 6 let, holt to skousnu, dostanu nějaká ty 4 % v průměru. Jenže ono ejhle, státem podporované stavební spoření se musí realizovat přes stavební spořitelnu, která to rozhodně nebude dělat zadarmo. Jsme tedy u poplatků. 1 % z cílové částky. Abych nežral, tak jsem už viděl promo akce, kde je poplatek za uzavření smlouvy odpuštěn, nebo snížen na 0,5 % v případě online sjednání. V takové případě je zisk mnohem větší. Zopakuji to pro jistotu ještě jedno:

ZAPLATÍTE POPLATEK SPOŘITELNĚ ZA TO, ŽE U NICH BUDETE FIXOVAT 6 LET VAŠE A STÁTNÍ PRACHY JENOM PROTO, ABYSTE MOHLI ČERPAT STÁTNÍ PODPORU.

V tom spočívá celá zvrhlost tohoto produktu a proto ho můžeme v klidu nazývat "Státní program na podporu stavebních spořitelen". Řeknete si fajn, budu tedy spořit déle, poplatek zaplatím na začátku, poté se v těch letech rozpustí. Jenže delší spoření za předpokladu, že chcete dosáhnout na maximální státní podporu, znamená vyšší cílovou částku = vyšší poplatek za založení a zároveň nižší efektivitu státní podpory oproti fixované částce.

Aby toho nebylo málo, je zde ještě poplatek za vedení, v našem modelovém příkladu 324 CZK ročně. Opět jsem již viděl slevu na poplatek za vedení, pokud spoříte dítěti.

Aby se neřeklo, nabídne vám spořitelna nějaký fixní úrok. Nabídka se pohybuje od 0,5 do 1,5 %. Nutno podotknout, že pokud chcete 1,5 %, musíte opět dodržet určitá pravidla (cílová částka minimálně 300 000 CZK, maximální měsíční splátka mezi 0,5 - 0,75 % z cílové částky a podobná opatření, která opět protáhnou dobu spoření). Pro náš modelový příklad budeme počítat s 1 %. Dobrá zpráva, 1 % dostanete z celkové naspořené částky, je vám tedy jedno, jak dlouho spoříte, vyplatí se to pořád stejně, a to tak, že málo. Zde by se slušelo nabídnout minimálně úrok na úrovni inflace, pokud má stát skutečně v úmyslu podporovat bydlení.

Je nutné si uvědomit, co spořitelna s vašimi penězi udělá. Jste vázáni smlouvou, při jejím porušení následuje sankce. Důsledkem je fixace peněz po dobu 6 let. Pokud vám spořitelna nabídne 1% úrok, tak vám prakticky plive do tváře, protože 1% úrok dostanete i na debilním spořáku, který nabízí 100% likviditu. De facto může spořitelna vaše peníze vzít a vrazit je do jiného konzervativního produktu, který nabízí zhodnocení vyšší než 1 % a rozdíl si ponechat. Takže nejen že jste nuceni platit debilní poplatek z cílové částky a poplatek za vedení, ale spořitelna na vás vydělá i kapitálově.

 

Modelový příklad

 

Ukažme si tedy na reálném příkladu výpočet výhodnosti tohoto produktu. Abychom maximalizovali výnos, budeme chtít maximální státní podporu, nejkratší možnou dobu spoření (nejnižší cílovou částku), nejnižší poplatky a nejvyšší úrok.

Pokud jste v situaci jako já, kdy nemáte žádné dítě, na které byste spoření založili, není vám pod 26 let (v současnosti jsou na trhu produkty mírně zvýhodňující mladé), tak vám nezbude nic jiného, než se smířit se standardními podmínkami.

Minimální doba spoření: 6 let
Poplatek z cílové částky: 1 %
Zhodnocení: 1 %
Poplatek za vedení: 320 CZK ročně

Logicky potřebujete pro maximální státní podporu napumpovat do stavebka 20k ročně. Měsíční splátku tedy nastavíme tak, aby byla jednou dvanáctinou z 20 000, což vychází na 1 666 CZK. Je nutné počítat ještě s poplatkem za vedení účtu a poplatkem z cílové částky. Pokud vás pojišťovna nebude limitovat žádnou "povinnou minimální cílovou částkou", můžete směle přejít k výpočtu.

Moje vklady + státní příspěvky + úroky - daně - poplatek z cílové částky - poplatky za vedení = cílová částka

Zjednodušeně:

Vklady + státní příspěvky + čistý úrok - poplatky = cílová částka

Za námi stanovených podmínek vychází zhruba na 130 000 CZK. Pokud vám to podmínky spořitelny dovolí, stanovte částku takto. Většina si klade za podmínku minimálně 150 000 CZK, což nám opět snižuje výnos. Průměrný čistý výnos při cílové částce 130 000 CZK je při výše stanovených podmínkách zhruba 3,19 %. Při cílové částce 150 000 CZK potom 2,79 %, což už je mnohem méně výhodné.

Co můžete udělat pro maximální využití potenciálu tohoto produktu je, že si seženete nějakého usoplance, na kterého stavebko napíšete a spořitelna vám možná odpustí poplatek. Problém je, že většina usoplanců už na sebe nějaké stavebko má a upíchnout si vlastní dítě kvůli odpuštění poplatku u stavebního spoření se nevyplatí (výpočet by byl složitý, prostě mi věřte). Pokud jste youngster, tak vám spořitelny také ledacos na poplatku uleví. My starší 21 (popřípadě 26) let máme smůlu.

Občas se ke konci roku objeví promo akce stavebních spořitelen. Marketing v tomto smyslu funguje, začnou na vás ze všech stran řvát, že máte poslední šanci urvat státní podporu, když to stavebko založíte hnedka teďka a narvete tam rychle 20 000 CZK. To je vaše šance zaútočit. Při odpuštění poplatku se s výnosem můžete dostat až na krásných 4,3 %. To už je úrok, nad kterým se dá uvažovat. Sem tam nabízí pojišťovny i slevu, pokud se stavebko založí online. Je však třeba pozorně číst všechny podmínky, abyste se nepřipravili o procenta výnosu.

 

Úvěr ze stavebního spoření

 

Michale, ty si ten produkt vůbec nepochopil, to je o tom, že si potom z něho vezmeš úvěr. Jasný, ale za jakých podmínek? V době kdy úrok na hypotékách spadl pod 2 %, nabízely stavební spořitelny úvěry s úrokem od 3,5 %. Dnes se výjimečně dostaneme ke 3 %. Podmínky jsou stále lepší, než u klasického spotřebáku, ale peníze musí být vynaloženy na bydlení a ne k jiným účelům. Úvěr ze stavebka si tak dokážu představit jako doplněk k hypotéce, kdy potřebujete 20 % hodnoty nemovitosti doplnit z jiného zdroje.

Na co si dát bacha

 

Stavební spořitelny na svých stránkách rádi uvádí, kolik vám to celé hodí v procentech. Toto číslo je zpravidla uváděno bez odečtení poplatků a zdanění. Neberte ho tedy jako směrodatné, zasedněte k excelu a udělejte si vlastní výpočet. Pokud chcete stavebko skutečně jako efektivní nástroj zhodnocení peněz a neplánujete si z něj brát žádné úvěry, stanovte cílovou částku na nutné minimum (130 000 - 140 000 CZK, dle podmínek spořitelny). Nenechte se zaměstnancem spořitelny či finančním poradcem tlačit do žádných kravin. Finanční poradce i stavební spořitelna maximalizuje zisk, zisk jim plyne z poplatku, který zaplatíte jako procento z cílové částky, proto vás budou šroubovat k co nejvyšším částkám. Neměňte smlouvu, často je to spojeno s poplatky.

 

Jak to udělat lépe?

 

Vynechat ze systému stavební spořitelny, nebo regulovat poplatek z cílové částky. Já tomu rozumím, spořitelna má administrativní a provozní náklady na každého klienta, ale na druhou stranu má k dispozici můj cash a může si s ním 6 let dělat co chce. Pokud chcete, klidně se mi ozvěte, za 1 % úrok si od vás naberu peněz, kolik hrdlo ráčí a za 6 let vám je tuze rád vrátím zhodnocené. Pokud by se ze systému vynechala spořitelna, peníze by se vložily třeba do "státního fondu podpory bydlení" a zhodnocovat by se mohly vydáním státních dluhopisů se splatností právě těch 6 let a garantovaným  výnosem na úrovni inflace. Limit státní podpory by se mohl navyšovat například za každý další rok spoření. Peníze by musely být povinně využity na pořízení či rekontrukci vlastního bydlení a ne že si za ně mohou lidé koupit po 6 letech cestu kolem světa v Goldfingers na Václaváku. Pokud by peníze nebyly využity k určeným účelům, přišel by klient o státní podporu a úroky z ní. Po skončení spoření by stát poskytl půjčku na bydlení, která by představovala třeba dvojnásobek naspořené částky. Úrok by byl na úrovni průměru hypotečních sazeb. Daň z úroku by byla klientovi po celou dobu odpuštěna, protože danit něco, co zároveň stát podporuje je čirý nesmysl.

Toto by byly podmínky, které by dávaly smysl a skutečně lidi motivovaly ke spoření na vlastní bydlení.

úterý 20. listopadu 2018

Nákup_12.10.2018_Bayer AG

Ať žijí farmaceutičtí giganti, tentokrát němečtí, kdysi národně socialističtí s historií temnou jako tři černoši v tunelu!

Nákupní cena: 78,41
 
Logo společnosti Bayer

"Stručná" historie společnosti a zajímavosti

 

Píše se rok 1863 a Friedrich Bayer se svým kolegou Johannem Friedrichem Weskottem zakládají v městečku Barmen společnost Bayer AG. Syn zakladatele, chemik stejného jména, Friedrich Bayer firmu rozšiřuje o chemickou produkci a vzniká tak Farbenfabriken vorm. Friedr. Bayern & Co. Hlavním produktem této společnosti je v tu dobu kyselina acetylsalicylová. Tedy lidově se tomu říká Aspirin. Společnost pro svůj produkt získala celosvětový patent a prakticky se tak stala monopolním výrobcem účinného léku. Po První světové válce však část aktiv padla do rukou spojencům a Bayer tak přišel o své výsadní tržní postavení. USA, Velká Británie a Francie přestali uznávat patent Bayeru na Aspirin, přesto je dodnes platný ve více než 80 zemích.

Od roku 1898 do roku 1910 prorazil Bayer s dalším trhákem. Jednalo se o "nenávykovou" náhradu za morfin,
diacetylmorphine. Vaše nezbedné děti možná za školou užívají tuto látku, ale s nejvyšší pravděpodobností jí říkají heroin. V tu dobu byl heroin prodáván jako lék na potlačení kašle při zápalu plic či tuberkulóze. O značku heroin přišel Bayer opět po první světové válce.

Dalším předprvoválečným úspěchem společnosti je Fenobarbital. Lék proti epilepsii, který společnost Bayer patentovala v roce 1903 a dodnes je na seznamu nejdůležitějších léků Světové zdravotnické organizace (WHO Essential Medicine List, EML).

V období první světové války si vítězné mocnosti rozdělily aktiva firmy Bayer. Většina patentů putovala do USA a Kanady. Tento postup byl aplikován na většinu německého průmyslu a způsobil společně s nesmyslně velkými válečnými reparacemi hospodářskou krizi v Německu, která vedla k vzestupu extremistických stran a de fakto pomohla k rozpoutání Druhé světové války. Ale to trochu předbíhám. V době války se společnosti podařilo patentovat antiparazitický lék Suramin, který je opět na seznamu WHO EML. 

V roce 1925 se stalo něco nevídaného. Společnost Bayer, BASF, Hoechst, Agfa, Chemische Fabrik Griesheim-Elektron a Chemische Fabrik vorm. Weiler Ter Meer se spojily v Interessen‐Gemeinschaft Farbenindustrie AG, jinak taky známou jako IG Farben. Společnost IG Farben se tak stala největší světovou chemickou a farmaceutickou společností a největší společností Evropy vůbec s tržní kapitalizací 1,4 miliardy Říšských marek, zaměstnávající více než 100 000 lidí. Velká spousta vědců IG Farben byla oceněna Nobelovou cenou a přínos této společnosti světovému zdravotnictví byl obrovský. Proč se v názvu společnosti objevuje slovo Farber (barva), říkáte si? V té době 90 % světové produkce barev vznikalo právě pod taktovkou těchto šesti společností.

Nejvýznamněší společnosti v rámci IG Farben Zdroj: http://ahrp.org

V té době už se Německem pomalu šířila idea národního socialismu. Společnost byla vlastnickou strukturou politicky heterogenní. Ovládali ji levicově i pravicově smýšlející lidé. Němci i Židé. Před rokem 1933 nebyl ani jeden člen managementu IG Farben u NSDAP (Hitlerova nacistická strana) a třetina dozorčí rady byla židovského původu. Na konci roku 1933 však již byla IG Farben hlavním sponzorem nacistické volební kampaně. Během třicátých let pak museli opustit společnost všichni pracovníci židovského původu.

Během války se společnost nechvalně proslavila zejména vynálezem nervově paralytické látky Sarin a masovou produkcí plynu Cyklon B, jenž se používal k vraždění Židů v plynových komorách. Společnost IG Farben byla skutečně hnacím motorem nacismu. Joseph Borkin, právník amerického ministerstva spravedlnosti popsal společnost následovně: 

"Without I.G.'s immense productive facilities, its far-reaching research, varied technical expertise and overall concentration of economic power, Germany would not have been in a position to start its aggressive war in September 1939."
Pravděpodobně propagandistický plakát s logem IG Farben Zdroj: https://www.quora.com/

Židé z koncentračních táborů byli zneužíváni jako otrocká pracovní síla tohoto koncernu. IG Farben tvořila během válečných let čistý zisk ve výši 500 000 000 Říšských marek a zaměstnávala přes 330 000 lidí. Mimo svůj klasický obchodní záběr vyráběla společnost i syntetické palivo a výbušniny pro Wehrmacht. Koncentrační tábory prodávaly firmě IG Farben vězně na lékařské experimenty.

Před koncem války zničil koncern většinu důkazů o své činnosti. Podruhé v historii se USA zasloužily o rozvrat této společnosti, tentokrát částečně právem. Spojenci obsadili všechna výrobní zařízení a po ustanovení okupačních zón se rozdělila v roce 1951 společnost IG Farben na původních šest firem a tak znova vznikla i společnost
Farbenfabriken Bayer, která se v roce 1971 přejmenovala na Bayer AG. Fritz ter Meer, válečný ředitel IG Farben a člen Nacistické strany, který byl odsouzen za válečné zločiny, byl propuštěn v roce 1950 a stal se členem dozorčí rady Bayeru. 

Poválečná historie Bayeru již není tak spektakulární, ovšem ekonomicky stále zajímavá. V roce 1953 představil Bayer první psychofarmakum chlorpromazine, v šedesátých letech potom kontroverzní těhotenský test Primodos (později stažen z prodeje kvůli negativním vedlejším účinkům),

Druhá polovina dvacátého století se také nesla v duchu akvizic. V roce 1978 společnost koupila americkou firmu Miles Laboratories a Miles Canada, později Cutter Laboratories, Tradice nákupů amerických společností pokračuje i dnes. V roce 2016 zahájil Bayer AG akvizici americké společnosti Monsato, gigantu v obchodu s hnojivy a pesticidy. Zde ovšem začala třetí světová farmaceutická válka. Jen pár měsíců po akvizici se totiž objevily první žaloby na společnost Monsato, potažmo Bayer A.G. Náhoda, říkáte si?

Celkový počet žalob na společnost se vyšplhal na neuvěřitelné číslo 8 000. Přední výrobek společnosti Monsato s obchodním názvem Roundup, určený k likvidaci trávy, má údajně způsobovat rakovinu, tedy spíše jeho glyfosfátová složka. První před soudem stanul Bayer proti afroamerickému školníkovi jménem Dewayne Johnson. Ten chce po společnosti neuvěřitelných 289 000 000 USD.

'We are sympathetic to Mr. Johnson and his family," Partridge said. But he added that the court decision "does not change the fact that more than 800 scientific studies and reviews . . . support the fact that glyphosate does not cause cancer, and did not cause Mr Johnson's cancer."

Ve druhém slyšení došlo ke snížení částky, která by měla být vyplacena na 39 000 000 USD. I při této "nižší" částce, by však mohlo dojít k tomu, že bude případ považován za precedentní. Pokud by podobně skončilo všech 8 000 žalob, bylo by to pro Bayer likvidační. Vědecké důkazy doposud stojí za společností. Asi si teď pokládáte stejné otázky jako já. Je to Bayer, kdo rozhoduje o povolení prodávat chemické výrobky? Nejsou náhodou výrobky testovány a nerozhoduje o jejich volném prodeji jiný úřad? Proč došlo k propuknutí rakoviny u 8 000 lidí právě po akvizici Monsata ze strany Bayeru, když měl výrobek dlouholetou historii bezpečného používání po celém světě? Jak školník dokáže, že používal výrobek předepsaným způsobem za využití ochranných pomůcek? Dovolil by si farmaceutický gigant prodávat nebezpečný výrobek, kdyby věděl o možných rizicích? Není to celé jenom další spiknutí proti jinak úspěšné společnosti?

Já jsem pragmatik, věřím ve vědecké důkazy spíše než na emoce muže, jenž nemá co ztratit a tak se rozhodl zažalovat společnost kvůli jejímu výrobku. A těch zbylých 8 000 případů? Byl jsem za 2,5 roku, co nakupuji akcie, svědkem nejméně 10 hromadných žalob, které nebyly ani za mák úspěšné. Proto jsem se rozhodl toto riziko podstoupit a vstoupit do pozice.

Sféra podnikání

 

Společnost Bayer AG podniká ve čtyřech segmentech: 
  • farmaceutika - léky na předpis se zaměřením na nemoci srdce, speciální terapie se zaměřením na onkologii, hematologii a optalmologii, radiologie se zaměřením na kontrastní zobrazovací diagnostické nástroje.
  • consumer health -  léky bez předpisu se zaměřením na dermatologii, výživu, analgetika, trávení, antialergika, kašel a nastydnutí, péči o chodidla, ochranu před slunečním zářením a prevenci kardiovaskulárních chorob.
  • osiva - šlechtění vysoce plodných osiv, pesticidní a herbicidní ochrana plodin, udržitelné zemědělství
  • léky pro zvířata - chovná zvířata i domácí mazlíčci
 
Podíl segmentů na zisku společnosti Bayer, zdroj: vlastní tvorba na základně výkazu Bayeru z roku 2017
Jak můžete vyčíst z grafu, největší podíl na ziscích společnosti má farmaceutický segment. Společnost Bayer působí díky akvizicím globálně. 
 

Fundamentální analýza

 

Události popsané výše se samozřejmě projevily na ceně akcií společnosti Bayer (v závorce vždy pětiletý průměr). V současnosti můžete koupit Bayer s P/E 15,8 (23,58), P/B 1,23 (3,61), P/S 1,55 (2,07) a P/FCF 9,34. Tržní kapitalizace činí 61 miliard EUR. Celkový dluh společnosti činí 51 miliard USD. Více k hospodaření společnosti povím po dalším nákupu.

5 letý graf ceny akcie společnosti Bayer, zdroj: comdirect.de

 

Dividenda

 

Dividendový výnos (počítaný z poslední dividendy 2,8 EUR) je 4,55 %. Při analýze vyplácení/navyšování dividendy jsem narazil na odlišné údaje z různých zdrojů. Dle informací přímo na stránkách Bayer, společnost vyplácí a pravidelně navyšuje dividendu od roku 2003. Historie vyplácení ovšem sahá až do roku 1953, což už je solidní důkaz toho, že je společnost schopna ustát krizi.


Vývoj vyplácené dividendy společností Bayer od krize v letech 2008 - 2009, zdroj: investor.bayer.de



Bystřejší si jistě všimli, že píšu příspěvek o nákupu se značným zpožděním a už se vstupní cenou solidně hučím. Proto je pravěpodobné, že si v prosinci nadělím další várku pharma - dárečků a dočkáte se i analýzy možných dopadů žalob na společnost.

neděle 21. října 2018

Nákup_12.10.2018_Telefonica

V rámci rozšiřování evropského defenzivního portfolia jsem učinil dva nové nákupy. Prvním byl španělský komunikační gigant, kterého trh mlátí hlava nehlava od poloviny roku 2011. Je třeba podotknout, že částečně oprávněně.

Nákupní cena: 7,04



Historie společnosti a zajímavosti


Společnost byla založena roku 1924 v Madridu pod názvem Compania Telefonica Nacional de Espana. Až do roku 1997 si užívala prakticky monopolní postavení na trhu. Po liberalizaci telekomunikačního sektoru si stále zachovala dominantní postavení na domácím trhu.

Mezi pět hlavních akcionářů patří mimo jiné i Banco Bilbao, druhá největší španělská banka, kterou mám ve svém portfoliu. Dále drží významnou pozici americká investiční společnost Blackrock, francouzská bankovní skupiny Societe Generale, španělská bankovní skupina CaixaBank a norská banka Norges Bank.

Sféra podnikání


Jak již název napovídá, zajišťuje Telefonica telekomunikační služby a to jak drátové, tak bezdrátové. Nabízí také kompletní komunikační řešení pro firmy. Geograficky je Telefonica exponována hlavně v Evropě a Latinské Americe. Je jedničkou ve Španělsku, třetím největším operátorem v Německu a je silným hráčem v mnoha dalších evropských zemích.  V Latinské Americe se těší zdaleka dominantnějšímu postavení. Je jedničkou v Peru, Venezueli, Brazílii a Chile a dvojkou v Mexiku. V ostatních menších zemích střední a jižní Ameriky zaujímá také významnou pozici na trhu.

Zajímavý je i společný business s firmou China Unicom, se kterou nabízí "globální" SIM kartu, což je jistě revoluční myšlenka vzhledem k zrychlující se propojenosti světa.

Španělská Telefonica vlasnila od roku 2005 do roku 2013 podíl v Českém Telecomu, který ovšem poté ovládla investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Od roku 2013 uskutečnila společnost celkem 10 akvizic menších telekomunikačních firem. 

Prodeje společnosti Telefonica dle jejich geografického původu za rok 2017, zdroj: Telefonica.com

Fundamentální analýza

 

Prodeje společnosti od roku 2013 spíše stagnují. Čistý zisk od roku 2013 klesal, dno nastalo v roce 2016, od té doby roste. Společnost je celkem silně zadlužená, ovšem daří se jí dluh snižovat. Dlouhodobý dluh je 46 miliard USD. U takto velkých společností s monopolním postavením není velký dluh nic výjimečného. Všechny výše uvedené skutečnosti lze také odůvodnit množstvím akvizic.

Společnost je dle mého názoru podceněná. Ve sloupečku Current vidíte současnou hodnotu dané metriky. Hned vedle zprava potom pětiletý průměr. Všechny metriky jsou ze sloupce Current jsou nižší než pětiletý průměr a zároveň jejich výše indikuje podhodnocení. Jediným rizikem do budoucna tedy zůstává zadlužení společnosti. 
Ocenění společnosti Telefonica, zdroj: Morningstar.com
O tom, jak byla Telefonica bitá trhem se můžete přesvědčit z následujícího grafu:

Vývoj ceny akcie společnosti Telefonica, zdroj: finviz.com

Společnost se prakticky nachází na svém historickém minimu. Odhady růstu zisku jsou velmi pozitivní a pokud se je společnosti podaří naplnit, bude se moci investor pravděpodobně těšit z růstu tržní ceny i dividendy. Letos je odhad růstu EPS (zisk na akcii) 34 %, příští rok 15 % a průměrně by měl růst EPS následujících 5 let o 52 %. Rizikem jsou rostoucí úrokové sazby a měnové riziko z operací v Jižní Americe, která zrovna neoplývá politickou stabilitou (Venezuela, Brazílie).

Dividenda

 

Telefonica je  hlediska vyplácení značně chaotická (asi jako všechno ve Španělsku). Určitě nikdy nebude patřit do elitního klubu dividendových aristokratů. Na druhou stranu nijak se tím netají a na svých stránkách jasně uvádí, že dividenda není prioritou a její výše bude ovlivňována aktuálním finančním zdravím a akvizičními záměry společnosti. Přesto nabízí Telefonica pěkný yield ve výši 6 % (španělská daň z dividend je 20 %, čili čistý yield 4,8 %). Dividenda je vyplácena semestrálně, současně ve výši 2 x 0,20 EUR. Kdo nakoupí teď stihne ještě vánoční dividendu!

středa 17. října 2018

Obhajoba defenzivních titulů aneb jak chápat tento pojem

Tento příspěvek můžete chápat jako reakci na článek "Defenzivní propadák", který byl zveřejněný společností Patria Finance (doporučuji přečíst první). Nerad bych sklouznul k přímé kritice článku, protože investování je jako prostitutka, můžete jí souložit ze všech stran. Mám však na celou věc trochu jiný názor.

Co je to to hospodářský/ekonomický cyklus?

 

Ekonomický cyklus, zdroj: economicshelp.org
Velmi zjednodušeně řečeno se výkonnost ekonomiky měří pomocí veličiny hrubý domácí produkt (HDP = GDP = gross domestic product). Podle toho, jestli GDP klesá, nebo roste můžeme určit, v jaké fázi cyklu se ekonomika právě nachází. V současné době GDP roste téměř všude na světě. "Téměř" píši z toho důvodu, že existují země zmítané konflikty či nestabilní domácí politickou situací, kde se obecně hospodářství příliš nedaří (Jemen,  Venezuela). Dle mého skromného názoru se nacházíme v pozdní fázi ekonomického růstu. Tato pozdní fáze však může ještě nějaký ten rok trvat, přece jen se světová ekonomika vzpamatovávala z největší krize za posledních 80 let (2008 - 2009). Navíc USA, státy Eurozóny a Japonsko podpořily ekonomiku uvolněnou monetární politikou (nízký úrok, levný kapitál). V USA již FED začal utahovat kohoutky, naposledy zvýšil úrokovou sazbu 26. září 2018 (následovala kritika ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který údajnému "příliš rychlému" zvyšování úrokových sazeb přisoudil vinu za korekci z 10. října 2018). 

Odhady růstu HDP pro rok 2018, zdroj: fxexplained.co.uk
Odhady růstu HDP pro rok 2018, zdroj: economist.com
Blížící se vrchol výkonu světové ekonomiky naznačují i statistiky nezaměstnanosti, které v některých zemích lámou rekordy. Například ČR má míru nezaměstnanosti zhruba na 3,0 %, což se dá označit za přirozenou míru nezaměstnanosti vzhledem k tomu, že chybí obsadit 316 000 pracovních míst).  V USA se pohybuje míra nezaměstnanosti okolo 4 %, v Německu 3,5 %. Nízká nezaměstnanost, nebo dokonce chybějící pracovní síla tlačí na růst inflace a může značit vrcholící fázi ekonomického cyklu.

Co je to defenzivní titul? 


Zboží (vždy mám na mysli i služby) produkované společnostmi má pro různé lidi různý význam. Ekonomická teorie je dělí dle potřeby na podřadné, nezbytné a luxusní. Spotřeba podřadného zboží je nepřímo závislá na příjmu domácností (čím víc peněz mám, tím méně si kupuji oblečení ze sekáče). Spotřeba luxusního zboží je naopak přímo závislá na příjmu domácností (čím více vydělávám, tím více si koupím debilních telefonů od Applu s "odladěným softwarem"). Zbývá zboží nezbytné a to je z hlediska korelace k příjmům domácností indiferentní (když jsem chudej, tak utratím stejně peněz za léky, elektřinu, jídlo a paušál na telefon, protože bych bez toho pravděpodobně zemřel). Dále lze zboží rozdělit na zboží krátkodobé a dlouhodobé spotřeby. Zjednodušeně jde o to, jestli si něco koupíme čtyřikrát za život (auto) nebo každý den (elektřina). Opět z toho nevyplývá nic jiného, než relativní závislost spotřebitele na zboží. Jako defenzivní tituly jsou tedy vnímány společnosti, které na hospodářské cykly reagují méně, než tituly nedefenzivní. Z logiky věci vyplývá, že defenzivní tituly budou společnosti, které vyrábějí nezbytné zboží krátkodobé spotřeby. U těchto společností během nepříznivé fáze ekonomického cyklu nedojde k takovému snížení zisku, jako u nedefenzivních titulů.

Co je to propad trhu?


Souvislosti mezi ekonomickým výkonem společnosti a její cenou na burze se věnuji například zde. Pokud dojde ke korekci na trhu, neexistuje žádná garance toho, že proti ní budou defenzivní tituly odolnější, než jiné. Vnitřní hodnota společnosti se liší od její hodnoty tržní, jinak bychom tu neměli předražené společnosti v několikaleté ztrátě (Tesla), nebo úspěšné podniky ve slevě (British American Tobacco). Kdyby tomu tak nebylo, tak nemusí existovat stránky jako Patria Finance, nebo Finanční negramota a brokeři by pošli hlady. Autor původního článku hledá souvislost někde, kde ji osobně nevidím. Korekce v únoru tohoto roku a nedávný propad trhu z 10. října nedokazují v tomto smyslu absolutně nic. Proč k nim došlo se můžeme jenom domýšlet. Reálný makroekonomický základ tyto propady nemají, žádná krize ani recese zatím nenastává. Jedná se o pouhou reakci trhu, negativní sentiment. Pokud bychom se měli bavit o dlouhodobém tržním poklesu, který byl k vidění naposledy v letech 2008 - 2009, tak ani zde nebyly mnohé defenzivní tituly ušetřeny propadu cen. Defenzivní titul je defenzivní z  hlediska stability zisků společnosti a ne odolnosti proti sentimentu trhu. Už vůbec ne sentimentu krátkodobému v podobě týdenních korekcí.

Nesoulad v cyklech

 

Kromě velkých makroekonomických cyklů zde máme i cykly sektorové, které nejsou vždy v souladu. Například ropná krize, která vrcholila v roce 2016. Nebo cyklus cen elektrické energie, který za poslední léta snižoval zisky elektrárenských společností. I tyto menší sektorové cykly mají vliv na cenu akcií a zisk firem bez ohledu na zrovna probíhající makroekonomický cyklus. 

Můj přístup

 

Osobně neočekávám, že bude moje portfolio nikterak ušetřeno v poklesu jeho hodnoty. Na případnou krizi či recesi se připravuji tak, že kapitál investuji do společností s velkou tržní kapitalizací, udržitelným business modelem, prodávajících nezbytné zboží krátkodobé spotřeby. Mezi ně patří utility (Iberdrola, National Grid), telekomunikace (AT&T, Telefonica), žrádlo & chlast (Kraft Heinz, Anheuser - Bud, General Mills), hygiena (Procter & Gamble), zdraví (Pfizer, AbbVie, Bayer) a nezdraví (Altria, British American Tobacco). Dalo by se tedy shrnout, že investuji do defenzivních titulů. Ovšem ne z důvodu ochrany hodnoty portfolia před drobnou korekcí, nýbrž z důvodu udržitelného zisku a bezpečné výplaty dividend i v době nepříznivé ekonomické situace. Vybírám také firmy levné, ve výprodeji, protože jestli něco někdy bylo stoprocentně dokázané, tak fakt, že vyklesané firmy s férovým oceněním P/B, P/E, P/S, P/C nereagovaly agregátně na propad akciového trhu tak prudce. Akcie kterých firem vykázaly největší propad dne 10. října 2018? Byly to zejména předražené společnosti napříč sektory. Namátkou třeba Netflix (služby, - 8,38 %), NVIDIA (technologie, - 7,48 %), Intuit (software, - 7,35).

Závěr

 

V článku mi ještě nejde do hlavy, co autor myslel tím, že "komunikační služby jsou sektorem novým, u kterého se z části čeká, co se z něj vyklube". Myslím, že by hrdinní zaměstnanci AT&T, kteří natahovali po divokém západě telegrafní dráty a kolem uší jim létaly indiánské šípy, nesouhlasili s tím, že je telekomunikační business něčím novým. Když se podívám na telekomunikační obry jako Vodafone, Telefonica, Verizon a Deutsche Telecom, tak mi nepřijde, že by nabízely zrovna nízký dividendový výnos.  Jak jsem již avizoval, na investování má spousta lidí spoustu názorů. Nelze říct, že by byl některý lepší, než jiný. Já nepíšu pro Patria Finance za honorář, tak reaguji alespoň zde svým amatérským pohledem na věc.

pátek 12. října 2018

Přikoupení_11.10.2018_British American Tobacco

Dnes jsem rozšířil svou expozici v sektoru consumer defensive a přikoupil lídra v oboru tabákových výrobců. Do sbírky mi chybí už jen Philip Morris, ale akcie nejsou Pokémoni, nemusíte je nasbírat všechny.

Nákupní cena: 39,47
Průměrná cena: 41,97 €

V pololetním výkazu společnosti se můžeme dočíst, že oproti minulému období EPS kleslo o 3,4 %. Společnost pokles EPS vysvětluje náklady vzniklými akvizicí Reynolds American. Od vydání výkazu spadla akcie o více než 20 % a nabízí tak nevídanou příležitost k nákupu. Růst zisku se v příštím letech očekává spíše slabší, v průměru kolem 5 %. Prodeje se zvýšili o více než 56 % a adjusted EPS vzrostlo o 10 %. Současný yield se pohybuje kolem lákavých 6 %.

Výhledově může společnost oslabit jakákoliv forma BREXITu, přičemž tvrdý BREXIT by měl pravděpodobně silnější negativní dopad. Tabákový průmysl ohrožují hlavně americké zdravotnické instituce, které tlačí na tabákovou lobby skrze regulaci obsahu návykové látky. Každá další podobná zpráva tlačí cenu akcie směrem na jih. Přesto považuji společnost za dobrou investici a budu v následujících měsících při poklesu přikupovat.


Kouření může zabíjet, nebo vám vydělat na důchod!

středa 10. října 2018

Přikoupení_20.9.2018_AT&T

Protože považuji AT&T za stabilní a anticyklickou akcii, přidal jsem ještě jednu várku, než rostoucí trend vynese společnost zpět do výšin. V podstatě se dá sektor komunikací považovat za jakousi utilitu, protože splňuje kritéria tohoto sektoru. Často má mono či oligopolní postavení, poskytuje pravidelné služby, které se od sebe kvalitativně příliš neliší, konkurence má ztížený vstup do odvětví atp.

Nákupní cena: 33,33 $
Průměrná cena: 34,43 $

Pokud přidám dividendový výnos, dostal jsem se s akcií konečně do zeleného teritoria. Ne že by na tom příliš záleželo, ale je to příjemný pocit. Očekávám, že akcie prorazí 5 měsíční strop na úrovni 34,5 USD a pohne se dále na sever, zvlášť pokud se brzy projeví zisky z akvizice Time Warner.

Ředitelství AT&T - Whiteacre Tower v Dallasu (Texas), zdroj: hqcorporateoffice.com

čtvrtek 13. září 2018

Příkoupení_12.9.2018_Iberdrola

Společně s rozšířením portfolia defenzivní spotřeby jsem přikoupil i balík utilit. Tentokrát vyšla řada na třetí nákup španělského elektrárenského gigantu. Cena šla od minulého nákupu opět dolů a tak si Iberdrola přímo říkala o přizobnutí.

Nákupní cena: 6,24
Průměrná cena: 6,43

Iberdrola zvýšila zisk za první pololetí roku 2018 o 27 % v porovnání s předchozím pololetím. Iberdrola provozuje (nebo se velkou mírou podílí na provozu) celkem 5 jaderných elektráren a 2 tepelné elektrárny na území Španělska. Všechna ostatní energie produkovaná společností Iberdrola patří do sféry obnovitelných zdrojů. Tato skutečnost je v první řadě chválihodná, Iberdrola se nepodílí na zasviňování naší planety a v druhé řadě velmi chytrá. Využítí obnovitelných zdrojů je sice typické počáteční kapitálovou náročností, ale z dlouhodobého hlediska je v návratnosti jasným favoritem v porovnání s méně zeleným řešením v podobě spalování uhlí.

Graf ekologické odpovědnosti, zdroj: climateprotection.org