Přikoupení_23.7.2018_Iberdrola

Jak jsem řekl, tak činím. Podíl mých investic v sektoru utilit jsem navýšil nákupem španělské společnosti Iberdrola.

Nákupní cena: 6,71 €

Průměrná cena: 6,76 €

Oproti nákupu ze srpna 2017, nakupuji letos za P/E 10 (minulý rok 15), P/B 1,1 (minulý rok 1,2) a P/S 1,29 (minulý rok 1,5) při dividendovém zisku 4,54 % (minulý rok 4,48). Průměrnou cenu jsem tedy příliš nesnížil, ale společnost je přesto příznivěji oceněna. Data jsem čerpal z webu morningstar.com, ale je nutné brát v úvahu, že jinde najdete odlišné údaje. Můj broker umí u Iberdroly zdarma využít reinvestic, takže například za každých 35 držených akcií, jsem dostal jednu novou a zbytek (nedělitelný číslem 35) mi byl připsán v hotovosti.

Od akcií společnosti dále očekávám líný horizontální pohyb a pravidelnou dividendu. Španělské společnosti bývají tradičně podceněné, ať se již jedná o sektor telekomunikací, nebo bank. Skýtají ale potenciál proniknout na dynamické jihoamerické trhy. V rámci diverzifikace se musím nutit nakupovat i akcie z EU. Příště to může být společnost National Grid. Po únorové korekci trh nabízí dobré příležitosti, můžu se rozhodnout přikoupit i AbbVie a nesmírně mě láká vstup do pozice Starbucksu.

Panika kolem hypoték a vlastního bydlení

Zprávy jsou toho plné. Zlá Česká národní banka (ČNB) v čele s guvernérem Rusnokem bude nejpozději v srpnu opět zvedat úrokové sazby. Také kecá hodným bankám do toho, komu mohou půjčovat a komu ne! A to vše jen proto, že chtějí mladým rodinám upřít možnost bydlet ve vlastním! Ještě si k tomu představte spoustu smutných a naštvaných smajlíků a vykřičníků. Nedávno mi  dokonce spolužák poslal toto velmi emotivně naladěné video.

"Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance je hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení měnových podmínek s využitím svých nástrojů, především základních úrokových sazeb. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení měnové politiky vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění."

Česká národní banka má mimo jiné za úkol dohlížet na měnovou stabilitu naší země a tvoří monetární politiku (stanovuje úrokové sazby, reguluje peněžní zásobu). Monetární politika (all about the cash) musí být v souladu s politikou fiskální (rozpočty, přelévání peněz, zásahy vlády do ekonomiky). Pokud by to tak nebylo, mohli bychom se, zjednodušeně řečeno, dostat do průseru. Více a fundovaněji se o tom určitě rozepíši v seriálu "Základy ekonomie (nejen) v investorské praxi" (první díl zde).

Česká republika dosahuje nejvyššího růstu HDP (hrubý domácí produkt) v Evropské Unii (v některých zdrojích je druhá, za Irskem). V současnosti v ČR chybí kolem 300 000 zaměstnanců, nejčastěji nekvalifikované pracovní síly. To mimo jiné vytvořilo tlak na růst mezd (potřebuji dělníky, musím je zaplatit) a cen (vyšší poptávka = vyšší ceny), což vyvolalo inflační tlaky (máme větší výplaty, ale i zboží se zdražuje). Proto jsme od listopadu 2016 svědky meziroční inflace nad 2 %, což v letech minulých nebylo standardem. Vše toto svědčí o přehřívající se ekonomice. Co to znamená? Opět ve zkratce - znamená to, že kdyby ČNB nezasáhla, mohla by se inflace utrhnout ze řetězu, společnosti by se předháněly v dalších investicích, nebylo by kde brát pracovní sílu, vytvořil by se další tlak na mzdy a ve chvíli, kdy by se kurz ekonomického cyklu otočil směrem dolů, bychom zažili léta trvající a silnou kocovinu v podobě krize (žádný kokain). Toto celé je velmi zjednodušené vysvětlení, realita je mnohem komplexnější. Jedním z nástrojů ČNB je zvýšení úrokových sazeb. Ne o moc, zvyšuje se o čtvrtinu procentního bodu. Rozhodně to neznamená, že by se najedou hypotéky automaticky zdražily o 0,25 %. Zvýšené úrokové sazby částečně odradí společnosti od dalších investic do výroby a odradí spotřebitele od zadlužování se a další spotřeby. Naopak by měli být vyššími sazbami lidé motivováni k úsporám. Z globálního hlediska se tím zvedne poptávku po české Koruně (CZK). Velmi triviální a nerealistický příklad: Představte si, že by byla v Německu úroková míra na spořícím účtu 0,5 % a u nás 2,5 % (ceteris paribus). Němci by nakoupili CZK za svá EUR a vesele by úročili u nás. Tím by se zvýšila hodnota CZK vůči EUR (Němci by nabízeli svá EUR za naše CZK) tzn. měli bychom levnější dovolené v celé Eurozóně - hurá táto, jedem k moři.

Starší ročníky jistě pamatují příčiny krize, která odstartovala před 10ti lety. Já byl tehdy mladý středoškolák, ale už jsem něco o světě z časopisů Respekt a Ekonom pomalu nasával. Komerční banky jsou společnosti jako každé jiné. Cílí co možná nejvyšší zisk. Při posuzování žádosti o úvěr si od vás vyžádají kvanta informací o vašich finančních a majetkových poměrech. Na základě toho vám dají dohromady nabídku. V době nízkých úrokových sazeb mají banky přebytek hotovosti a jsou proto motivovány co nejvíce cashe poskytnout. Proto jsou při posuzování klientů poněkud shovívavější. Navíc i klienti disponují najednou větším příjmem (o odstavec výš - tlak na růst mezd). Jenže tato skutečnost nebude trvat věčně.

Příklad z praxe: Celou dobu pracujete u firmy A. Firma B najednou potřebuje zaměstnance vaší kvalifikace a aby vás přetáhla od konkurence, nabídne vám o 5 000 CZK vyšší mzdu. Vy na to kývnete. Vyšší příjem se rozhodnete využít tak, že si vezmete hypoteční úvěr ve výši 3 000 000 CZK s úrokem 1,8 % (před dvěma lety realita) a dobou fixace na pět let. Koupíte si byt. Pět let uplyne jak voda. Najednou přijde hospodářská recese, či přímo krize. Váš zaměstnavatel, který nabral pracovní sílu, aby stíhal pokrýt poptávku po jeho službách, pro vás najednou nemá práci, a tak vám v lepším případě sebere prachy a v horším vás vyhodí. Úroková sazba mezitím vzrostla z 1,8 % na 3 % a vy jste vlivem nízkých splátek nesplatili z jistiny téměř nic. Výplata přestává stačit na splátky. Můžete se tak rozhodnout svou nemovitost prodat. Jenže ouha, nejste sám, koho to napadlo. Najednou se chtějí nemovitosti zbavit společně s vámi další tisíce lidí. Proto svou nemovitost těžko prodáte za stejnou cenu, za jakou jste ji na vrcholu poptávky po ní kupovali. Toto je samozřejmě velmi katastrofický scénář, který se doufám nikomu z nás nestane. Je ale velmi blízko realitě z roku 2008 v USA.

Tomu chce ČNB samozřejmě předejít a proto bankám vydala (a v říjnu vydá opět) určitá doporučení, která sníží počet rizikových úvěrů. Jedná se o následující:

• Omezení počtu úvěrů, které přesahují 90/80 % hodnoty zastavené nemovitosti;
• DTI < 9 (debt to equity), výše úvěru musí být nižší než devítinásobek čistého ročního příjmu domácnosti (nebo jednotlivce - žadatele);
• DSTI<0,5 (debt service to income), výše měsíčních splátek všech úvěrů (nejen hypotéky) nesmí přesáhnout 45 % vašeho čistého měsíčního příjmu.

Banky nejsou přímo nuceny brát tato doporučení v úvahu. Pokud na ně ovšem nepřistoupí, donutí je ČNB snížit míru rizika jiným způsobem - navýšením povinné míry rezerv.

Ve videu, které jsem sdílel výše, pracuje autor s naprosto nerealistickým scénářem. Petr a Markéta mají průměrný plat a mohou si koupit byt 3+1 v Praze za 5 miliónů. To jako vážně? Já bych to považoval za vrchol osobní finanční nezodpovědnosti. S průměrným platem se v Praze obecně nežije příliš dobře, proč bych se tedy měl zadlužovat a kupovat při současné situaci na realitním trhu byt? Často slýchávám názor, že bydlet s dítětem v podnájmu je nemožné. Já jsem v podnájmu vyrůstal a taky žiju. Podstatnou část svého dětství a puberty jsem prožil se svou matkou v pronajatém bytě 1+1. Neříkám, že to bylo zcela ideální, ale VLASTNÍ BYDLENÍ NENÍ PODMÍNKOU PRO ZALOŽENÍ RODINY. Co třeba varianta, že si koupí byt 2+1 (dětský pokoj, obývákoložnice, kuchyně) v okrajové části Prahy za 3 miliony? Mně to přijde jako rozumnější varianta, zvlášť pokud později stejně plánují pořízení rodinného domu (jak video naznačuje dále). Do toho samozřejmě autor rádoby vtipně (s odkazem na mou oblíbenou sérii o básníku Štěpánku Šafránkovi) naznačuje, že by si rodina měla užívat dovolených a kupovat nové automobily.

Dále se dozvídáme, že dle nových opatření ČNB (dle principu DTI < 9) nedosáhnou na vysněný 3+1 za pět mega. A je to dobře. Já si také nemohu koupit ostrov v Karibiku (zatím) a nebrečím, že za to může ČNB. Pokud budou chtít skutečně kupovat velký byt v Praze, budou si muset počkat, až se v kariérním žebříčku posunou výše a budou dostávat vyšší plat. Pláč pokračuje konstatováním, že si budou muset našetřit 20 % z hodnoty nemovitosti. Přijde mi hrozně k smíchu, že toto někdo vytáhne jako argument bez toho, aniž by zmínil fakt, že čím více máte na hypoteční úvěr naspořeno ze svého, tím výhodnější úrokové sazby dosáhnete (ceteris paribus). Kdo nevěří, udělejte si malý průzkum a zkuste vyplnit hypoteční kalkulačky. Při 50/60/70/80/90 procentní výši poměru úvěrového a vlastního financování nemovitosti může dosáhnout rozdíl v sazbách třeba i několik procent. Toto opatření ČNB tedy jenom popostrkuje ty, kteří nepřemýšlí 25 let dopředu k tomu, aby dostali výhodnější úrokovou sazbu.

Dostáváme se k dani z nabytí nemovitosti. To je jediný bod, kde se dá s autorem souhlasit. Osobně si myslím, že by se daň měla aplikovat pouze na spekulanty/investory. Pokud rodina zamýšlí pořídit vlastní bydlení, od daně bych je osvobodil. Mohlo by být podmíněno nutností zřídit na dané adrese trvalé bydliště, popřípadě zákazem pronajímání daných prostor po určitou dobu od nabytí nemovitosti. V případě porušení tohoto pravidla by se daň musela zpětně doplatit.

Provize realitní kanceláři ve výši 5 %? Teď asi naseru spoustu lidí, ale realitní kanceláře jsou v době internetu pouze přiživující se krysy. Kdo jim na jejich hru přistoupí, ať potom nebrečí, že musí platit provize. Čest výjimkám - kancelářím, které odvádějí slušnou práci při inzerci, prohlídkách a právním servisu. Moje zkušenosti s RK jsou ryze negativní. Nekvalitní fotografie, které absolutně nezachycují podstatu řešení a uspořádání bytu, makléři, kteří plýtvali mým časem, když mi ukazovali byt, který neodpovídal mnou zadaným kritériím, nátlak ve formě "když to nevezmete dnes, tak tu mám X zájemců", zamlčení podstatných informací o lokalitě a podobně. Vážně chcete těmto lidem cpát do chřtánu další peníze? POKUD CHCETE KOUPIT NEMOVITOST, JDE TO BEZ REALITNÍ KANCELÁŘE. Ušetříte tím 5 % z ceny nemovitosti a to za to stojí!

Potom se ve videu ještě dozvíme, že kdyby byla Markéta na mateřské dovolené, potřeboval by Petr plat top manažera. Myslím, že tady se nabízí jednoduché řešení - první zažádejte o hypoteční úvěr a potom vysaďte antikoncepci. V opačném pořadí to nelze a nemůže za to Rusnok, ale vaše neschopnost používat mozek.

Po tom, co si vyslechneme tyto velmi vratké argumenty, se dostaneme k závěru, že musíme platit DRAHÝ PODNÁJEM BOHATÝM INVESTORŮM. Ať koukám, jak koukám, tak se z hlediska nákladů na život Praha umístila v žebříčku evropských metropolí na 79. místě ze 104. celkových a je hodnocena ratingem "cheap" (levná). Největší vypovídací hodnota má dle mého názoru tato statistika. Rozpracovává dopodrobna kupní sílu obyvatelstva v dané zemi a porovnává ji s náklady na pronájem nemovitosti. ČR zde má rent index 18,72 (úroveň mezi Ománem a Namibií). Ať mi tady prosím nikdo netvrdí, že v ČR platíme vysoké nájmy.

Je mi jasné, že průměrný Čech bude mít radši jednoduché kreslené video, které ospravedlňuje jeho neuvážená rozhodnutí v minulosti, nebo jeho současnou špatnou ekonomickou situaci, než šílený elaborát blbečka, který píše blog o akciích. Pokud jste ovšem dočetli až sem, zkuste se zamyslet nad svými životními prioritami. Pokud chcete vychovávatt děti, je opravdu nutné bydlet v Praze v bytě 3+1? Nestačilo by něco menšího za Prahou? Potřebujete nutně při vlastnictví jedné nemovitosti stavět o pár let později rodinný dům? Co třeba dojíždět do Prahy za prací a bydlet v jiném regionu? Z velké části Ústecka jste v Praze za hodinu a byt 3+1 si koupíte i za méně než polovinu. Za 5 milionů byste měli menší rodinný dům i s pozemkem.

Pravdou je, že naše země zažívá nebývalý ekonomický růst. S tímto se veze ruku v ruce zdražování nemovitostí i cen za podnájem. Jedná se o přirozený vývoj. Nemyslím, že je nutné démonizovat guvernéra ČNB, služby jako AirBNB nebo nedej bože investory. Co můžeme udělat lépe?

• Podpořit nabídkovou stranu výstavbou nových bytů;
• apelovat na své potomky, ať si začnou na vlastní bydlení šetřit co nejdříve;
• upravit podmínky stavebního spoření tak, aby byly výhodné pro klienta a ne pro stavební spořitelnu;
• informovat veřejnost o možnosti čerpání úvěru na "rodinné" bydlení přímo od státu (ano, opravdu tady ta možnost je);
• osvobodit rodiny od daně z nemovitosti;
• vykašlat se na služby realitních kanceláří.

To video je mimochodem strašně chytré, přímo marketingová výkladní skříň. Útočí na naše slabá místa a dokud se nad tím člověk nezamyslí do hloubky, tak zní strašně moc logicky. Jenže když si doplníte místo "Češi chtějí bydlet" doplníte třeba "Franta chce ostrov v Karibiku", tak toto jeho přání můžete vyargumentovat úplně stejně. Má holou prdel, banka mu na něj nepůjčí, nechce Barbados, ale rovnou Kubu, ostrovy jsou drahé, pronájem ostrovů ještě dražší - bude celou dobu platit pronájem a ostrov nikdy nebude jeho atd. Stejně jako Franta nemá nárok na ostrov jenom proto, že má dvě nohy a mezi nima díru do prdele, tak se i my budeme muset smířit s tím, že život je o trpělivosti a prioritách, ne o neomezeném konzumu ve stylu "dítě, vlastní byt, dovolená, dítě, auto, barák, dovolená".

Přikoupení_12.7.2018_AT&T

Akcie AT&T reagovala na rozhodnutí soudu o povolení fůze poklesem. Osobně jsem ohledně spojení s Time Warner velice optimistický a proto jsem se rozhodl přikoupit. Při dividendovém výnosu přes 6 % se ani jinak postupovat nedalo. Nepředpokládám, že by se ještě někdy v budoucnu akcie podívala s yieldem nad 6 %. 

Nákupní cena: 32,03 $
Průměrná cena: 34,84 $

Fůzí se stane poskytovatel mobilního, internetového a televizního signálu také poskytovatelem obsahu. Nyní se v podstatě AT&T stává majitelem divizí HBO (kanály Sports, Documentary films, Original films, produkce seriálů jako Game of Thrones, Westworld, Sex and the City a mnoha dalších), Turner Broadcasting System (provoz televizní stanice CNN, TBS, TNT, Turner Classic Movies) a Warner Bros. (filmy s postavami jako Batman, Superman, Wonder Women, či Flash, jejich knižní a comixové předlohy, distributor velké řady úspěšných filmů).

To by mělo mít příznivý vliv na zisk a poskytne tolik potřebnou vzpruhu jinak nudné telekomunikační společnosti. Otázkou je, jak si AT&T poradí s dluhem, který za účelem nákupu společnosti musel management nabrat.

Svou současnou cenou se AT&T vrátilo na úroveň z roku 2012 a představuje velmi dobrou investiční příležitost pro konzervativní investory. 

Stupně finanční nezávislosti

Každému jde dnes o pasivní příjem, nejlépe hned, bez práce, bez kapitálu, instantně, na počkání. Je to však spíše strastiplná, riskantní cesta, která vyžaduje hodně odvahy a trpělivosti. Na stránkách radicalpersonalfinance.com jsem narazil na zajímavý popis stádií finanční nezávislosti, o který bych se s vámi rád podělil. Následuje tedy můj volný překlad s komentářem.

1. Finanční závislost: To byl náš startovní bod, kdy nás živili zcela, nebo částečně naši rodiče. Pokud jsme na někom finančně závislí, ovlivní nás výpadek jeho příjmu. Pokud nejste úplní retardi, většinou se z této úrovně dříve, nebo později dostanete. U studentů VŠ to může trvat o něco déle (třeba i o 6 let více než u těch, co se rozhodnou pro model učňák - makat). O to snadněji se ovšem většinou následně vysokoškoláci posunou do další skupiny.
2. Finanční solventnost: Stav, kdy jsou vaše (vlastní) příjmy větší, nebo rovny vašim výdajům. Jste schopni pokrýt vaše základní výdaje na přežití a zároveň splácet všechny své závazky. Toto je úroveň, na kterou dosáhne bez problémů většina z nás. Bohužel v ní také potom celý život stráví. Vlastně je to takový ten stav, kdy dostanete výplatu, většinu z ní pošlete na splátku hypotéky, koupíte si jídlo, poplatíte energii a před výplatou už na pivo prostě nezajdete.
3. Finanční stabilita: Pro tento stupeň musí platit předchozí podmínky a navíc je přítomna i likvidní forma rezervy pro horší časy, zároveň platí podmínka dluhové optimalizace, kde jsou krátkodobé nevýhodné dluhy konsolidovány za předpokladu nižšího úročení. Zde bych si dovolil tvrdit, že se nachází většina nižší střední třídy. Jsou to třeba čtenáři webů mesec.cz, peníze.cz. Sledují úroky na spořácích, mají pravděpodobně nějaké to stavebko, penzijko, ti nejlepší z nich třeba i fond (sad). Mohou si dovolit provozovat auto, sem tam dovču.
4. Částečná finanční nezávislost: zde jste již schopni pokrýt vaše základní výdaje na živobytí (bydlení, jídlo, doprava...) z vašich kapitálových (pasivních) příjmů. Pořád si ale ještě nemůžete dovolit plnohodnotný život a je nutné proto chodit do práce. Tedy pokud se rozhodnete nechodit, budete žít dost socka života (na úrovni finanční solventnosti), Riskujete zároveň, že v případě výpadku příjmu nebudete schopni přežít.
5. Finanční nezávislost: Vaše kapitálové příjmy stačí pokrýt veškeré vaše výdaje, můžete si dovolit plnohodnotný život. Zde se již můžete vysrat na práci a začít si užívat.
6. Finanční svoboda: Předchozí body + vám vaše kapitálové investice dovolují zvyšovat vaše bohatství a rozšiřovat portfolio. To už je pro fajnšmekry, kteří hledají v investicích trochu hlubší smysl. Na této úrovni již máte šanci, že zanecháte nějaký odkaz. Můžete se věnovat veřejně prospěšným projektům, stát se profesionálním investorem, vyučovat jiné na své cestě za finanční svobodou a podobně.

Zní poslední tři úrovně jako z říše pohádek? Osobně se nacházím v současné době na úrovni 3 s tím, že bych úrovně 4 při příznivých podmínkách mohl dosáhnout za 4 roky a úrovně 5 za osm let. Samozřejmě nezáleží jenom na příjmové straně, podstatné jsou především vaše výdaje. Žiji dost skromně. V některých případech se musím přemáhat, například v mém bydlení, které je sice velmi levné, ale nenabízí příliš soukromí, klidu ani pohodlí. Dlouhodobě to není udržitelné a odhaduji, že do roka se mi proto náklady zvýší minimálně na dvojnásobek. V některých případech mi omezování se vůbec nevadí a přijal jsem ho za životní filozofii. Nevlastním například vůz. Všude chodím pěšky, jezdím MHD, vlaky či autobusy. Nepřipustil bych ani placení úrokových nákladů. Pochopitelná je pro mě pouze páka v případě investic do akcií nebo nemovitostí. Největší výdaje jdou u mě na jídlo na čemž musím tvrdě zapracovat. V určitých věcech se naopak neomezuji vůbec - ve svých hobby a  v cestování. Myslím, že je to nutné v rámci zachování zdravého rozumu a seberozvoje. 

K cestě z úrovně 1 na úroveň 2 jsem se dostal poměrně brzy, v podstatě při dovršení dospělosti. Osobně radím snažit se snížit míru závislosti co nejvíce. Ulevíte svým rodičům, kteří si tak budou moci zase začít užívat svůj život a tisíckrát vám to vrátí. 

Z úrovně 2 na úroveň 3 se dostanete asi nejsnáze. Stačí si z každé výplaty část odložit a nenechat se svést pokušením peníze rozházet. 

Nejhorší je přechod z úrovně 3 na úroveň 4. Vyžaduje to určit si priority, utáhnout opasek a investovat minimálně polovinu svého čistého příjmu, abychom dosáhli úrovně 4 v nějakém rozumném časovém horizontu. Při mediánu čisté mzdy v roce 2018 ve výši 20 800 CZK máme tedy na investice 10 400 a stejnou částku potom na přežití. Dokážete jako samostatná jednotka přežít s 10k CZK na měsíc? Já bych to asi dal, ale bylo by to dost na krev a na zábavu, cestování a koníčky by nic moc nezbylo. Řešením může být například nějaká bonusová brigáda, která přinese dodatečný příjem. Sám jsem tak v minulosti fungoval a nějaké 4 hodiny týdně strávil "druhou prací". Není to moc, ale ve výsledku mi to přineslo nějaké drobné na páteční pivko (společenský život). Jistou obětí může být také odložení rodinného života či vlastního bydlení. Ze zkušenosti kolegů vím, jak je těžké něco ušetřit, když je na krku hypotéka a dvě děcka. Sami by si opasek utáhli, poslouchat u toho ovšem kdákání manželky a dětský pláč před hračkárnou je pouze pro silné povahy.

Přechod z úrovně 4 na úroveň 5 je už jen otázkou času a trpělivosti. Pokud jste se dostali na úroveň 4, už víte, jak na věc, teď jen vytrvat. Plyne vám příjem ze zaměstnání a do toho reinvestujete pasivní příjmy, sněhová koule se vám valí. Má to i jistý psychologický efekt - víte, že když se něco vysere, tak vás pasivní příjem podrží. V práci jste sebevědomější, asertivnější, můžete si dovolit říkat NE šéfovi, vyjednávat o lepších podmínkách a paradoxně vám to může pomoci i k lepšímu příjmu ze závislé činnosti. Člověk s dětmi a hypotékou, žijící klasický konzumní život (každých 6 let nové auto, bazén na zahradu, lyže, kolo...) je v podstatě závislý na příjmu ze zaměstnání, jako feťák na koksu. S takovým člověkem se snadno manipuluje, bývá submisivnější, má strach o svou pracovní pozici a s ní spojený sociální status.

Z úrovně 5 na úroveň 6 je přechod už jen otázkou priorit. Chci, aby se ze mě stal český Warren Buffet? Nebo prostě odejdu z práce se vztyčenou hlavou (prostředníčkem) a budu do konce života šňupat kokain ze zadku ukrajinské prostitutky? V současnosti si myslím, že se budu věnovat investicím i nadále a po té, co se dostatečně nabažím cestování, se vrátím i do pracovního procesu. Příjem z kapitálových investic využiji k dalšímu růstu bohatství a příjem z práce na pořízení vlastní nemovitosti a založení rodiny.