The Snowball effect (efekt sněhové koule)

Při kontrole stavu mého portfolia jsem si uvědomil, že jsem dlouho nic nenapsal na svůj blog a protože mám zrovna náladu, seznámím vás s největším kouzlem v oblasti dividend growth investingu. Je to Snowball effect. Proč zrovna metafora "Sněhová koule"? Jde o pomyslnou kouli sněhu, kterou pustíte ze svahu a ona na sebe nabaluje další sníh. Podobně jsou na tom desítky dividend growth investorů v České republice a tísíce po celém světě.

Nedávné šílenství kolem kryptoměn mě donutilo zapřemýšlet nad tím, čemu vlastně přisuzujeme hodnotu a kde bereme záruku, že se nám investice vrátí. Vlastně každého zdravě podezřívavého člověka ta otázka napadne. Co když přijde válka? Změní se režim? Padne banka? Co když zjistí, že jakákoliv kryptoměna je podvod? Při koupi akcie kupujete část podniku. Stáváte se jeho spolumajiteli. Cena akcie není dána ničím jiným, než nabídkou a poptávkou po ní. To si spousta lidí neuvědomuje. Nejde o zisky společnosti. Investoři, i když motivovaní ziskem, se nerozhodují ryze na základě logiky. Panikaří, nemají dokonalé informace. Proto jsou nám všechna P/E, P/B, P/S, FCF a podobně na nic, pokud přestanou akcionáři věřit v systém. Kdyby tomu tak nebylo a všichni se rozhodovali podle kritérií uvedených výše (kupovali by podniky spravedlivě oceněné na základě účetní hodnoty a zisku), tak bychom neměli akcie předražené a super levné.

Co tím chci říct? Že do momentu, než investor akcii prodá, nemá jistotu, že realizuje zisk, i když byla jeho investice promyšlená, dobře načasovaná a podložená fundamentem. Existuje však výjimka. Zhruba polovina společností se totiž rozhodla vyplácet část zisku svým majitelům ve formě dividendy. Některé to dělají formou stále stejné poměrné části. Například si stanoví, že 40 % zisku bude vždy vyplaceno akcionářům. U takové společnosti můžeme čekat výkyvy ve výplatě, dle aktuálního stavu jejího hospodaření. Některé si zafixovaly částku nehledě na výši zisku. Takové mohou být nuceni ve špatném období dividendu osekat (cut) nebo ji financovat z jiných zdrojů (půjčka, deinvestice...). Některé společnosti dividendu pravidelně navyšují. Ty, kterým navyšování vydrží po určitý čas, se stávají členy "elitního klubu", který se nazývá:

Dividend challengers - mezi 5 a 9 lety zvyšování dividendy.
Dividend achievers - více než 10 let zvyšování dividendy
Dividend aristocrats - více než 25 let zvyšování dividendy
Dividend kings - více než 50 let zvyšování dividendy
Dividend zombies - více než 100 let nepřerušeného a nesníženého vyplácení dividendy

Odborný název pro Snowball effect je také compound interest - složené úročení, úroky z úroků. Jak to tedy celé funguje? Snowball effect u dividend growth investingu má následující pravidla akcelerace:

1.  Investuji peníze, nechám je ležet a mám úroky, které mohu spotřebovat (klasické úročení).
2. Čím více peněz investuji, tím větší mi chodí dividenda (klasické úročení+).
3. Pokud reinvestuji přišlé dividendy, zvýším velikost kapitálu (peníze na sebe začínají pracovat).
4. Pokud společnost zvýší dividendu, zvětší se úrok hrající v můj prospěch. Pokud to bude dělat 50 let po sobě, nepotřebuji ani jeden z důchodových pilířů. A ony to dělají!

Ukažme si příklad z praxe. První vezmeme nějakou línou velkou akcii, která vyplácí dividendu už od roku narození naší prababičky a nechme na ni působit čas. Zanedbejme věci, kterým se nevyhneme, jako zdanění, inflaci a podobné nesmysly. Bývá v módě zakládat dětem stavební spoření, při jejich narození, proto toho využiji a řekněme, že vám vaše maminka nezaložila při vašem hypotetickém narození v roce 1993 stavební spoření, ale vzala 100 000 CZK a koupila akcie společnosti AT&T. Kurz dolaru byl tehdy 29,7 CZK. Za 100 000 CZK jste tedy dostali 3 367 USD. Akcii AT&T jste mohli koupit v tom roce za 20 USD. Celkem tedy máma nakoupila 168 kusů akcií AT&T. Jak je na tom její prozřetelná investice dnes, v roce 2018? Po všech těch krizích, fluktuaci ceny dolaru a ostatních číhajících rizicích? Výpočet není úplně jednoduchý. U akcie proběhl od roku 1993 dvakrát split 1:2. To znamená, že za každou jednu akcii jste dostali jednu další navíc. Ze 168 akcií se tedy stalo 672 akcií (168*2*2). Společnost AT&T nebyla úplným vzorným školáčkem, párkrát za těch 25 let zaškobrtla, jak je možno vidět z grafu:

Prozradím vám nejprve některé absolutní hodnoty. Za celou dobu vydělaly akcie ve formě dividend 21 293 USD. Budu dokonce tak hodný, že vám spočítám, kolik to dělalo na české koruny za jednotlivé roky. Přepočteno průměrným kurzem pro jednotlivé roky pro vás získala mamka 515 666 CZK. A co hodnota akcií? Původní investovaná částka byla 100 000 CZK. Kolik to hodí dnes? 508 322 CZK. To znamená, že mamka s touto velmi konzervativní akcií udělala ze 100 000 v roce 1993 dnešních více milion Korun českých. Myslím že solidní práce, ne? Jedná se o 1 000% zhodnocení. Pokud bychom to amatérsky pro zvědavost vydělili počtem let, dojdeme k tomu, že se mamce zhodnocovaly peníze pseudoprůměrně 25 % ročně! Kouzlo, co? Když maminka nakoupila akcie AT&T za 20 USD, činila dividenda z kurzu akcie 3,8 %. Kolik to bylo na konci, v roce 2018? Bylo to 40 % (výpočet v USD). Došlo ke zvýšení dividendy o cca 10 % a ke dvěma splitům 1:2.

A to jsme pouze na začátku. Co kdyby maminka neutrácela vyplacené dividendy, ale nakoupila za ně nové akcie té samé společnosti? Ze stavebka přeci taky neodvádíme peníze na spotřebu. Výpočet za jednotlivé průměrné ceny akcie v daných letech by byl za trest, nemám k dispozici přehledná data. Můžeme to ale zjednodušit tak, že  vezmeme průměrnou cenu akcie za celé období. Dividendy chodily mamince v dolarech, tekže s kurzem se nebudeme trápit. Průměrná cena akcie za období od roku 1993 do roku 2018 byla 33,03 USD (medián vychází téměř totožný 33,02 USD). Z toho mimo jiné vyplývá, že mamka měla docela štěstí, že nakoupila v roce 1993. Nevybral jsem ten rok naschvál, kvůli nízké ceně oproti průměru, ale proto, že jinak bych vám nemohl ilustrovat, jak je zanedbatelný vývoj kurzu CZK/USD (před rokem 1993 totiž žádná CZK ještě neexistovala).

Tento výpočet má některá omezení. Musíme zanedbat poplatek brokerovi (dejme tomu, že AT&T nabízí automatické reinvestování). Musíme počítat s tím, že je možné nakupovat zlomky akcií (protože ze začátku nemáme při průměrné ceně 30,03 USD za akcii ani na jednu celou akcii). So far no problem. Z původních 168 ks akcií budemev roce 2018 disponovat 1 817 ks akcií. Pokud bychom je při současném kurzu prodali, zíkali bychom 1 374 436 CZK. Pokud bychom si akcie nechali, generovaly by nám čtvrtletně pasivní hrubý příjem 18 704 CZK.

Než si půjdete opět sednout s vaším finančním poradcem, který vám bude nabízet stavební spoření, penzijní spoření a podobná zvěrstva, vytiskněte tento článek a ukažte mu ho. Jen pro upřesnění, vybral jsem opravdu línou mrchu. AT&T je velice konzervativní telekomunikační akcie, která dividendu zvyšuje opravdu malými krůčky. Rozloučím se malým updatem v mém portfoliu:

Společnost Altria zvýšila dividendu pro rok 2018 o 8 %.

Společnost Cisco Systems zvýšila dividendu pro rok 2018 o 14 %.

Společnost AbbVie zvýšila dividendu pro rok 2018 o 35 %.

Společnost BHP Billiton zvýšila dividendu pro rok 2018 o 37,5 %.
Společnost Rio Tinto zvýšila dividendu pro rok 2018 o 70 %.

Všechny uvedené společnosti zvýšily dividendu několikanásobně oproti AT&T. Let the Snowball roll!