Základy fundamentální analýzy (část 2.)

V minulém díle jsme si ukázali, jak číst ve výkazu ztrát a zisků. Ztráty a zisky nám pomohou zjistit, jak na tom firma je z hlediska toku financí. Fajn, už tedy víme, jak zjistit, jak se firmě daří. Dále nás ale bude zajímat, co všechno firma vlastní a jaké má naopak závazky. Je sice pěkné, že jsme našli na burze firmu, která již pět let zvyšuje tržbu, ale co když je zároveň zadlužená, nebo její kapitál tvoří aktiva, která mohou shořet během roku jak svíčka?

Vzpomínáte na Pepu? Bral si na svůj business hypotéku a zastavil kvůli tomu rodný dům své máti.

Část druhá - Balance sheet (účetní rozvaha)

Obecně tvoří účetní rozvahu dva základní prvky. Assets (aktiva) a Liabilities (pasiva). Google Translator po vás vyplivne i překlady jmění a závazky, což pro lepší představu také nejsou špatná synonyma.

Assests (aktiva)

Obecná definice říká, že aktiva jsou zdroje s ekonomickou hodnotou, které země, firmy nebo jednotlivci drží v očekávání budoucího zisku. Hodnota aktiv se vyjadřuje v penězích, v jednotné měně. Total assets (celková aktiva) můžeme dále rozbít na několik součástí, podle jejich charakteru.

Total assets = current assets + non-current assets

Current assets (krátkodobá/oběžná aktiva)

Jedná se o ekonomické zdroje, u kterých se předpokládá možnost jejich konverze na hotovost v rámci časového horizontu jednoho roku. Jedná se tedy logicky o cash (hotovost a její ekvivalenty) v různých měnách, receivables (pohledávky vůči firmě splatné do jednoho roku), diferred income taxes (odložené daně z příjmu), materiál na výrobu, hotové výrobky a prepaid expenses (různé předem zaplacené výdaje).

V Pepově sex shopu tvoří krátkodobá aktiva jeho cash, který si ukládal za celou dobu svého podnikání na svém podnikatelském účtu na horší časy, dále všechny neprodané anální korálky, erekční kroužky a masti na prdel, které neprodal a 5 000 CZK, které půjčil Frantovi (jestli mu je vůbec vrátí).

Current assets = cash + receivables + diferred income taxes + prepaid expenses

Non-current assets/Fixed assest (dlouhodobá/fixní aktiva)

Zde se budeme naopak bavit o ekonomických zdrojích v rámci časového horizontu od jednoho roku dále. Do dlouhodobých aktiv patří například property, plant and equipment (nemovitosti, pozemky, zařízení, stroje, různé vybavení) a financial assests (finanční aktiva), pod která spadají různé dlouhodobé investice společnosti. Dlouhodobá aktiva podléhají jednomu negativnímu jevu a to depreciation (depreciace). Česky se to dá chápat jako znehodnocování. Logicky, většina věcí nedokáže fungovat do nekonečna. Některá výrobní zařízení se dají opravit, některé věci je třeba koupit úplně nové. Abychom dosáhli v účetní rozvaze určitého kompromisu a pravidelnosti, počítá se s náklady na opravu/obměnu zařízení průběžně. S depreciací je samozřejmě potřeba počítat a od hodnoty dlouhodobých aktiv ji odečíst.

S dlouhodobými aktivy se pojí ještě pojem intangible assets (nehmotné/nedotknutelné aktivum). Toto aktivum tvoří různé patenty, ochranné známky, autorská práva a podobně. 

Má Pepa vůbec nějaká dlouhodobá aktiva? Budova, ve které podniká je pronajatá, svůj rodný dům zastavil, možná by se dalo považovat za dlouhodobé aktivum nějaké vnitřní vybavení prodejny.

Non-current assets = property, pland and equipment - depreciation + financial assets + intangible assets

Pro akcionáře: Samozřejmě platí, že čím má firma větší aktiva, tím lépe. Pokud rostou, znamená to, že se firma vyvíjí a někam směřuje. Pokud stagnují při současném růstu zisku, byl bych už opatrnější s posuzováním dlouhodobých vyhlídek firmy. Pokud klesá, je potřeba zbystřit a zajímat se o příčiny. Velká aktiva zaručují určitou stabilitu. Je také dobré sledovat hodnotu depreciace a pokud je obzvláště velké číslo v kolonce financial assets, tak se zajímat, kde má firma peníze investované. To platí zejména pro banky. Logicky bude mít společnost vyrábějící automobily po celém světě větší dlouhodobá aktiva než technologická firma poskytující služby veřejné onanie a zvyšování ega jako Facebook. Pokud je velká složka nehmotných aktiv, je též potřeba se zamyslet nad jejich trvanlivostí.

Liabilities (pasiva)

Pasiva můžeme definovat jako finanční povinnosti, které je firma zavázána plnit a které vyplývají z její činnosti. Opět jsou vyjádřeny v penězích a dále se dělí podle časového horizontu.

Total liabilities = current liabilities + non-current liabilities

Current liabilities (krátkodobá pasiva/závazky)

Zde se bude opět analogicky jednat o závazky splatné do časového horizontu jednoho roku. Ve výkazech firem sem patří short-term debt (krátkodobá půjčka), capital leases (kapitálová půjčka), account payable (krátkodobé pohledávky firmy), accrued liabilities (závazky z minulých období) a deffered revenues (neuskutečněné zisky).

Pepa si na sexshop půjčil 1,5 milionu, vzpomínáte? Splácet dluh bude třeba 5 let, proto se zde položka neobjeví. Co se zde ale objeví bude splátka dluhu za aktuální rok. Minulý měsíc vyšla novinka roku - vibrační pochva na tužkové baterie, která sama podle potřeby vstřikuje lubrikant. Pepa ale nemá prostředky na její nákup a zavedení na krám, tak si půjčí od maminky 30 000 CZK s tím, že jí to do půl roku splatí, protože pochvy půjdou na dračku. Krásný příklad krátkodobého dluhu. Jiné řešení by bylo, kdyby se Pepa dohodl s dealerem a pochvy od něj "dostal zadarmo" s tím, že za ně zaplatí další měsíc ze zisků z jejich prodeje. V tom případě by položka spadala do závazků z minulých období. Zajímavá položka jsou neuskutečněné zisky. To si třeba paní Jebavá od vedle z baráku objedná 40 beden španělských mušek, ale bude si je odebírat pěkně po jedné bedně měsíčně, aby jí to doma nepřekáželo. Prostě se jedná o službu nebo produkt, za který již bylo firmě zaplaceno, ale firma ještě službu/zboží nedodala.

Current liabilities = short-term debt + capital leases + account payable + accrrued liabilities + deferred revenues

Non current/long term liabilities (dlouhodobá pasiva/závazky)

Analogicky s aktivy se jedná o závazky se splatností delší než jeden rok. Patřit sem budou položky long-term debt (dlouhodobý dluh), capital leases (kapitálová půjčka), deferred taxes liabilities (odložené daňové závazky), 

Dlouhodobý dluh bude pro Pepu jeho hypotéka. Odložené daňové závazky by Pepovi vznikly, jako nesoulad mezi účetním obdobím firmy a daňového účetnictví. Jde jenom o takovou administrativní odchylku, kterou je třeba zaznamenat. Zajímavou položku tvoří capital leases. Definice říká:

"A capital lease is a lease in which the lessor only finances the leased asset, and all other rights of ownership transfer to the lessee. This results in the recordation of the asset as the lessee's property in its general ledger, as a fixed asset."

Čili jde o půjčku, ve které věřitel financuje půjčené aktivum a všechna vlastnická práva propůjčí dlužníkovi. Proto se promítne kapitálová půjčka jako aktivum věřiteli a pasivum dlužníkovi, i když s ním disponuje jako s aktivem. To je mindfuck, co?

Non-current liabilities = long-term debt + capital leases + deferred taxes liabilities

Pro akcionáře: Závazky firmy jsou nezbytné pro její další rozvoj, zejména na začátku jejich fungování, při velkých akvizicích nebo při expanzi na další trhy. Přebujelé závazky ovšem nevěští nic dobrého. Firma jejím splácením přichází o podstatnou část zisku, riskují insolvenci a jsou větším rizikem pro akcionáře. Krátkodobé závazky nejsou tak směrodatné jako ty dlouhodobé.

Equity (kapitál/jmění)

Jde vlastně o hodnotu jmění firmy. Spočítá se jednoduše jako rozdíl mezi aktivy a pasivy.

Equity = assets - liabilities

U malých businessů jako Pepovo sexshop, se spočítá poměrně jednoduše. Představte si ale firmu, která vlastní patenty, autorská práva, má 3 různé dlouhodobé úvěry a desítky krátkodobých, platí zboží předem, některé dodatečně, sama je věřitelem... nechtěl bych být účetní v takové firmě.

Pro akcionáře: Ano, uhádli jste, čím víc Equity, tím víc Adidas. Mimochodem Adidas měla za rok 2015 equity 5,6 mld EUR. Čím více, tím samozřejmě lépe. Zvyšující se kapitál při rostoucím zisku je něco, co prostě od dobré investice chcete.

Zpráva za druhé pololetí 2016

Jak jsem již předeslal, rozhodl jsem se, že každé pololetí shrnu své úspěchy či neúspěchy ve formě "pololetní zprávy". Finální zprávu poté připravím v létě, až tomu bude přesně rok - a všechny příspěvky v kartě "Obsah" z tématu "Mé portfolium" poté shrnu pro větší přehlednost do jednoho. Berte prosím v potaz, že jsem při tvorbě tohoto příspěvku zpracoval datovou část 16.12. 2016, za těch pár dní se mohly některé skutečnosti mírně změnit.

Svou první akcii jsem nakoupil 21.6. 2016 a byla to společnost AT&T. Tím začalo mé investiční dobrodružství a pamatuji si to moc dobře, protože jsem u toho byl nervózní, věděl jsem o investicích, v porovnání s dneškem, úplné hovno (tedy ne že bych teď byl velmistr, ale pokrok tam určitě je). Po nákupu jsem sledoval svého brokera snad každou vteřinu a následný propad ceny jsem málem obrečel.

Výsledky nebudu uvádět v absolutních číslech, ale spíše v procentech. Jednu částku vám však prozradím a to 284,- Kč. Přesně tuto částku jsem zaplatil svému internetovému brokerovi za půl roku nákupů a dva prodeje. Můžete to směle porovnat s částkou, kterou byste nechali manažerovi fondu za správu svého portfolia.

Jak si mé portfolium vede můžete vyčíst z následující tabulky:

Složení portfolia

V mém portfoliu je dnes 12 akcií s následujícím složení, podle současné hodnoty:

Portfolium je z geografického hlediska poměrně nevyvážené a to s následujícími (dis)proporcemi:

Z hlediska ekonomických sektorů (dle metodiky finviz.com) je portfolium rozděleno následovně:

A konečně z hlediska odvětví (dle metodiky z finviz.com):

Teď asi vypadám jak nějaký "chart freak", ale pojďme z toho vyvodit nějaké úsudky. Z grafu se dá vyčíst, že 60 % mých akcií tvoří společnosti z USA a tím pádem je i 60 % akcií nakoupeno za dolary a dividenda z nich plynoucí je také v dolarech. Má to jednu výhodu - dolar posílil a možná ještě posilovat bude, ale i nevýhodu - žiju uprostřed Evropy a dolary nevyužiji, čili si je nechávám brokerem automaticky převádět na koruny. Od investic v EU mě odrazuje několik věcí. Za prvé je to umělé oslabování koruny v rámci operacích na finančním trhu ze strany ČNB. Má smysl nakupovat při kurzu 27 CZK za EUR? Čekám na konec intervencí, které snad přijdou v prvním pololetí roku 2017. Dále je to fakt, že je stokrát snadnější číst ve fundamentech US společností. O německých firmách chybí přehledné soubory dat, nebo jsou přehledně dostupné pouze v němčině. Nechápejte mě špatně - kdo chce, ten určitě najde, ale času nad tím stráveného je podstatně víc. Posledním důvodem je, že na NYSE nakupuji za nějakých 16 Kč a například na XETRA za 45 Kč. Vím, není to z dlouhodobého hlediska tak podstatné. Navíc u akcií z Evropy je problémem i daň z dividend, která například u Německa dosahuje 26 %.

Nutno ovšem podotknout, že i když má 60 % akcií společností, které vlastním, domicil v USA, je většina z nich velmi dobře diverzifikované po celém světě.

Z pohledu diverzifikace v ekonomických sektorech se v následujícím období zaměřím více na zdravotnictví a služby. Především mi ale chybí akcie zastoupené v sektoru průmyslového zboží, což by mohl řešit můj plánovaný nákup irské společnosti Eaton Corporation. Dále chybí také akcie ze sektoru utilit. zde budu muset vhodného kandidáta ještě pohledat.

Výkonnost portfolia

Zde si dovolím malou poznámku na začátek. Nejsem toho názoru, že by nějaký nerealizovaný zisk hrál v takto krátkodobém horizontu nějakou roli. Většinu svých akcií nehodlám nikdy prodat a ostatní jen pokud jsem to měl v plánu od začátku, nebo pokud by nastala nějaká mimořádná situace. Přesto je užitečné a někdy i zábavné tyto pohyby určitých hodnot zaznamenávat.

V tomto pololetí jsem zadal pokyn ke dvěma prodejům. Jeden prodej jsem realizoval z důvodu zániku společnosti, která bude převzata jinou společností a druhý z důvodu nestability firmy ve výplatě dividend a celkově mému negativnímu postoji k sektoru evropských bank. Celkově tedy vypadá zisk jednotlivých akcií od data jejich nákupu následovně:

Problém v analýze toho, jak jednotlivé společnosti přispěly k celkovému výkonu mého portfolia je, že se nedají moc dobře srovnat. K nákupu totiž došlo v různých termínech. Některá akcie leží v mém portfoliu již šestý měsíc a některá teprve čtyři dny. Světle modrou je vyznačen již realizovaný zisk, zelenou potom zisk nerealizovaný (neprodám). Jak můžete vidět, nejvíce se dařilo bankovnímu sektoru a těžařovi ropy. RDS jsem nakupoval v době před schválením dohody OPEC, kdy cena ropy byla nízko. Banky RY a SAN jsem kupoval dlouho před zvýšením sazby FED. Jednoznačnou černou ovcí v mém portfoliu je bohužel společnost Coca-cola. Od ztráty ji dělí pouze značné posílení dolaru, který se samozřejmě do výkonu započítává. Kdybych jako základ pro výpočet nebral současnou hodnotu v CZK, ale v původních měnách nákupu, byla by situace trochu jiná.

Dividendy

U dividend je opět situace trochu složitější. Celkově jsem z investované částky dostal ve formě dividend cca 1 %. Je to z toho důvodu, že akcie držím teprve chvíli a stačil jsem dosáhnout na divi maximálně za dvě čtvrtletí. U evropských společností jsem ještě divi neobdržel žádnou.Celkový výnos z dividend počítaný z nákupní ceny akcie tedy bude vypadat za rok držení zhruba následovně:

Průměrně tedy hrubý dividendový výnos z mých akcií tvoří 5,4 %. To je v porovnání se spořícími účty docela terno, ne? Pokud bych k tomu měl připočítat kapitálový výnos, tak bych si při prodeji všech akcií přišel na zisk kolem 17 % za půl roku. Nacházíme se ovšem v období ekonomického růstu, i když se už matice začínají pomalu utahovat. Není tedy žádným zázračným výkonem přijít si na podobný zisk.

Záměr na další pololetí

Investice v dalším pololetí budou dost záležet na mé finanční situaci, čekám mírné, až střední zlepšení, podle toho, jak se budou vyvíjet okolnosti v mém životě. Každopádně bych chtěl navýšit objem svých investic zhruba o 40 %. Nákupy v prvním čtvrtletí se patrně ponesou v duchu diverzifikace portfolia. Plánuji nakoupit dvě utility, jeden industrial goods a rozšířím i svou pozici v sektoru healthcare. Ve druhém čtvrtletí již začnu pravděpodobně rozšiřovat své pozice v závislosti na vývoji trhu. Pokud dojde k výrazné změně politiky ČNB ke kurzu CZK/EUR, začnu nakupovat i na evropských trzích.

V dalším pololetí nečekám žádné velké kolísání trhů ani zpomalování ekonomiky, dočkáme se podle mě mírného růstu a DOW konečně přesáhne magickou hranici 20 000. Nejsem ovšem Věštec z Omahy a tak se dalších prognóz zdržím.

Nákup_14.12.2016_ABBVie Inc., Gamestop Corporation

V tomto roce jsem uskutečnil můj poslední nákup. Tentokrát jsem zabrousil do sektoru, který ještě nemám ve svém portfoliu obsažen. Koupil jsem obrovskou továrnu na léky a střední síť obchodu s PC gamesama a jinou zábavnou elektronikou. Vzhledem k tomu, že už je to půl roku, co jsem s investicemi začal, můžete se v následujících dnech těšit na "pololetní zprávu" o stavu mého portfolia.

ABBVie Inc.

Nákupní cena: 61,7 $

Logo firmy AbbVie

Firma vznikla v roce 2013 spin-offem z firmy Abbot Laboratories. Kdo byste nevěděl, co je spin-off, tak se jedná o proces, kdy má firma například nějakou výrobní divizi, která se v rámci zjednodušení managementu nebo účetnictví nebo za účelem další expanze jednoduše oddělí a vznikne tím nová společnost. ABBV se zabývá výzkumem, vývojem a prodejem biofarmatik a "small molecule" léků. Firma uskutečnila v roce 2015 akvizici společnosti Pharmacyclics a letos koupila firmu Stemcentrx. Obě zmíněné firmy se zabývají léčbou rakoviny. 

Firma vyplácí solidní dividendu ve výši 4,13 % a průměrně ji zvyšuje zhruba o 20 % ročně. Letos firma vykázala 185% nárůst zisku a výhled do následujících 5-ti let slibuje průměrný zisk ve výši 15 %. Firma je ovšem také silně zadlužená s hodnotou poměru dlouhodobého dluhu proti aktivům ve výši 5,76.

Gamestop Corporation

Nákupní cena: 25,25

Logo firmy Gamestop

Historie firmy Gamestop sahá až k roku 1984, kdy její předchůdkyně s názvem Babbage´s prodávala v Dallasu videohry na Atari 2600. Současný název dostala firma až v roce 2004. Gamestop je rozdělen na dva operativní segmenty. Technologický a herní. Společnost provozuje na 7 117 obchodů s videohrami a konzumní elektronikou v USA, Kanadě, Austrálii a v Evropě. Je tak dobře geograficky diverzifikovaná.

Gamestop působí také jako AT&T a Apple reseller. Můžete si tak v jejich obchodě pořídit nový Apple a rovnou si k němu zařídit tarif. Firma také provozuje sever Kongregate zaměřený na browser based hry, a časopis o hrách Game Informer.

Společnost má výborný fundament, zvláště v  porovnání s jinými firmami v sektoru služeb. Vykazuje stabilní, mírně rostoucí zisky, které se předpokládají i do budoucna. Vyplácí dividendu ve výši 5,84 %, která již 4 roky roste průměrně o 10 % ročně.  

Přikoupení_7.12.2016_Cisco

Pořizovací cena: 29,93 $
Průměrná cena: 30,79 $

Za peníze utržené z prodeje Banco Santander jsem se rozhodl zakoupit další lot od společnosti Cisco. Cena mírně klesla a Cisco je co se týče růstu dividend prostě raketa. Přiznám se, že jsem na akcie s výnosem kolem 3,5 % koukal ještě před půl rokem trochu z patra. Kouzlo Cisco ovšem spočívá právě v růstu. Podívejme se na záznam dividend za poslední období:

Vyplacené dividendy společnosti Cisco, zdroj: nasdaq.com

Pokud bychom měli divi sečíst, potom dostaneme:

2011: 0,24 $
2012: 0,44 $   (83 % růst)
2013: 0,68 $   (54% růst)
2014: 0,76 $   (11% růst)
2015: 0,84 $   (10,5% růst)
2016: 1,04 $   (23% růst)

Průměrný růst za posledních 5 let je 36 %. Nemyslím si, že dividenda poroste dál takovýmto tempem, ale pokud by si zachovala růst kolem 15 %, budu naprosto spokojen. Můj současný výnos je 3,37 %. Pokud bychom předpokládali 15% růst dividendy (ano, jsem chorobný optimista), projekce by vypadala následovně:

2017: 3,87 %
2018: 4,45 %
2019: 5,12 %
2020: 5,89 %
2021: 6,78 %

Letos už pravděpodobně uskutečním poslední nákup zítra. Mám zálusk na společnost AbbVie a Philip Morris, ale uvidíme, co přinese zítřejší zasedání FEDu a pevně doufám, že lidé vystřízlivý z vánoční Rally, která v současnosti na trzích panuje. Můj akciový zisk sice trhá rekordy, ale vše je šíleně předražené.

Prodej_7.12.2016_Banco Santander

Prodejní cena: 5,025 $
Kapitálový zisk: 32 %

Jak jsem již naznačoval při koupi, Santander nikdy nebyla zamýšlena pro dlouhodobou tržbu. Bankovní sektor byl v posledním měsíci na vzestupu. Pro držbu akcie nahrávaly i skutečnosti ohledně zvyšování sazby americkým FEDem. Nicméně hrozba vytlačení SAN z amerického trhu, nestabilita Eurozóny a to, že SAN snížila dividendu mezi čtvrtletími o 20 % mě dohnalo k prodeji.

Nebyl to ovšem prodej se slzičkou na tváři. Naopak, zisk při prodeji činil cca 32 %. V kombinaci z velkým posílením dolaru mezi létem 2016 a dnešním dnem mi tato akcie udělala velkou, i když krátkodobou radost. Stihl jsem navíc inkasovat dvě vyplacené dividendy.

Vývoj ceny akcie Banco Santander, zdroj: Patria.cz