čtvrtek 14. července 2016

Stavební spoření

Článek obsahuje chyby ve výpočtu, připravuji revidovanou verzi.

Trocha sémantiky na začátek

 

Spoření znamená fakticky odložení současné spotřeby. Ze samotného odkládání spotřeby ještě nikdo nikdy erekci neměl a tak za to také něco očekáváme. To "něco" může být například úrok. Úrok je kompenzace za odloženou spotřebu.

Spořit se dá na kokain, prostitutky nebo dovolenou. Ale na trhu žádné kokainové, prostituční ani dovolenkové spoření nenajdeme. Jak název napovídá (bohužel pouze název, už ne podmínky spoření), mělo by stavební spoření sloužit k odložení současné spotřeby za účelem pozdějšího pořízení (stavby, rekonstrukce...) bydlení.

 

Role státu ve stavebním spoření

 

Podíváme-li se na současnou nabídku produktů z oblasti stavebního spoření, můžeme si všimnout, že jsou stavební spořitelny, co se týče úroku, poměrně skoupé (na erekci to po odečtení daně a inflace stačit nebude). Trochu víc (až 1,7 %) nabízí spořitelny dětem, nám ostatním většinou 1 %. To je při nutnosti fixovat peníze po dobu 6-ti let poněkud k pláči.

Proto do situace hrdinně vstupuje stát. Stát chce mít všechny lidičky ve svých domečcích s plnými bříšky a tak nabízí ročně 10% z vkladu ve formě státní podpory a to až do výše  2 000 Kč. To už zní trochu lépe, ne? Ale zadržte s erekcí a čtěte dál.

 

Základní idea stavebního spoření

 

Nebudu tu brečet, že dřív podpora byla mnohem větší, protože v době kdy byla, jsem nevěděl co to je erekce, natož spoření. V podstatě by měl produkt fungovat tak, že si zvolíte cílovou částku a začnete tam každý měsíc cpát peníze. Spořitelna vám za to velkoryse připíše každý rok jedno prašivé procento, stát vám dodá pěkných 10 % z vámi naspořené částky a všichni jsou šťastní. Po naspoření příslušné cílové částky vám dá stavební spořitelna možnost si vzít k naspořené částce výhodný (ehm) úvěr a využít jej k pořízení (stavbě, rekonstrukci...) vlastního bydlení. So far, so good.

 

Jenomže...

 

  1. Stavební spořitelny si hrozně rády stanovují minimální cílové částky (zpravidla 150 000 Kč)
  2. Z cílové částky platíte určitou část jako "vstupní poplatek" (většinou se jedná o 1 %).
  3. Platí se i za vedení účtu (kolem 300 Kč ročně).
  4. Zisky ze spoření se daní 15 %.
  5. Ve smlouvách bývají sankce za nedodržení podmínek (nemožnost odložit spotřebu, předčasné vypovězení...)
  6. Polemika o "výhodných" úvěrech končí při pohledu na dnešní nabídku úrokových sazeb u hypoték.
  7. Na závěr jedno pozitivum - nikdo vás nenutí prachy utratit za bydlení.
ad1) No jasně, každý průměrně inteligentní makak by si jinak stanovil cílovou částku na  20 500 Kč. Proč? No 1 % zaplatím z cílové částky, 300 Kč na poplatcích a na konci roku dostanu 1 % zpátky společně s 2 000 Kč jako podporu od státu. To je krásných něco kolem 10 % zhodnocení vkladu bez jakéhokoliv rizika. Erekce jistá.

ad2) Tohle je ryzí zlodějina a společně s bodem 1. asi základní kámen úrazu. Pokud mě chce stát podporovat v odkládání spotřeby za účelem pořízení vlastního bydlení, proč mě to nutí dělat u někoho, kdo si strhne 1 % z cílové částky, aniž by pro mě ještě cokoliv udělal?

ad3) Viz bod 2. A za co jako? Já u vás budu fixovat své finance na 6 let a vy za to chcete peníze?

ad4) No jasné. Stát chce podporovat spoření na bydlení a zdaní zisky z tohoto produktu? Zde už zůstává trochu rozum stát.

ad5) Opět trochu křivárna. Každý se můžeme dostat do situace, kdy si nemůžeme dovolit vložit smluvenou částku.

ad6) V současnosti je minimální úrok při čerpání úvěru u stavebních spořitelen 3 %.

ad7) Kokain, prostitutky, dárek pro babičku, státu je to celkem jedno.

 

A trocha matematiky na závěr

 

Řekněme, že se tedy přes všechny mnou popsané nevýhody, rozhodnete cpát do tohoto nesmyslu peníze. Jak dosáhnout maximálního zhodnocení? Jak již jsem psal, maximální podporu od státu tvoří 2 000 Kč. Abyste na ni dosáhli, musíte naspořit 20 000 Kč ročně. Některé spořitelny vás budou nutit spořit pravidelně - měsíčně. Tedy 1 666 Kč. Dále vás limituje cílová částka. Dejme tedy tomu, že je stanovena na 150 000 Kč (to odpovídá zhruba produktu Wüstenrot Kamarád). Této částky dosáhneme rozumně někdy za 6 let. 

Modelový příklad využití produktu stavebního spoření
Vklad v prvním roce jsem nechal vyšší z důvodu nutnosti pokrýt nesmyslné procento z cílové částky (poplatek za vedení 1500 + 270 = 1770 Kč), jinak jsem stanovil vklad v ostatních letech na částku    22 800 Kč tak, abychom v šestém roce dosáhli cílové částky. Jasný, trochu ji přesáhneme, ale jsem líný to počítat tak, aby to vyšlo přesně :)

Takže za 6 let odkládání spotřeby (kokainu a prostitutek) vložíme do lakomé spořitelny 138 300 Kč. Za to, že může spořitelna libovolně disponovat s našimi penězi, jí rádi zaplatíme 3 120 Kč. Od státu dostaneme velkorysých 12 000 Kč. Na úrocích dostaneme 4 441 Kč - částku, která by byla mnohem vyšší, kdybychom z ní nemuseli zaplatit 784 Kč daň.
Procentuální vyjádření podílu na cílové částce
Takže na začátku bylo našich 138 300 Kč a na konci 151 621 Kč. Rozdíl je 13 321 Kč. To nám dává cca 8,78 % úrok. Ovšem za šest let. Vydělíme tedy šesti.

Gratuluji, za fixaci takto obrovské částky na dobu šesti let jste získali neuvěřitelný meziroční úrok ve výši 1,46 % 


3 komentáře:

  1. V článku je mnoho nepřesnosti. Ilustrační výpočet nepracuje s nejvýhodnějším možným nastavením (které by přineslo skoro 11 % čistý výnos, co je samozřejmě pořád celkem bída), ale budiž.
    Ale ten závěr: "To nám dává cca 8,78 % úrok. Ovšem za šest let. VYDĚLÍME TEDY ŠESTI." je naprostá vražda finanční matematiky.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za feedback. Je třeba vzít v potaz, že článek byl napsaný někdy 2 roky zpátky. Některé skutečnosti se mohly změnit a i já jsem se za tu dobu posunul jak názorově, tak i z hlediska finanční matematiky. Zkuste prosím nastínit "nejvhodnější možné nastavení" tak, abychom dostali vašich 11 % čistého.

    Dělit šesti celkový zisk za účelem zjištění průměrného úroku je skutečná vražda finanční matematiky. Stavební spoření je ovšem jako produkt tak neflexibilní, že pokud nechceme platit poplatky za předčasné ukončení, musíme si ho vyžrat až do konce. Proto jsem si v tomto případě dovolil jednoduše dělit šestkou. Samo, mohl jsem spočítat výnos pro každý rok a udělat průměr. Jakou by to ovšem mělo vypovídací hodnotu pro někoho, kdo se pro ten produkt rozhodne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Clovece, tak si tak rikam, kde jste tu ekonomii studoval.
      Souhlasim s Dalmar, ze to jsou silenosti.

      "Takže na začátku bylo našich 138 300 Kč a na konci 151 621 Kč. Rozdíl je 13 321 Kč. To nám dává cca 8,78 % úrok. Ovšem za šest let. Vydělíme tedy šesti."

      1) vynos 13321 se NEMUZE pomerovat k finalni vysi uspor, ale k vlozenym penezum. Za tohle byste mel prijit nejen o diplom, ale i o maturitni vysvedceni!
      2) Protoze nevkladate penize najednou, ale postupne, nedava smysl celkove zhodnoceni (procentni) delit sesti!!!

      Ve skutecnosti je ten rocni vynos cca 3%. Nerikam, ze je to moc, ale pro konzervy dostatecne. Samozrejme nikdy nemuze byt tak velky, jako ocekavany vynos akcii.

      Vymazat