pondělí 1. května 2017

Investujte sami!

Během deseti měsíců mých investic jsem vedl nespočet konverzací o akciích. Ať už se mě na ně někdo zeptal, nebo jsem ho s mými úvahami mučil nedobrovolně. Za tu dobu jsem nasbíral spoustu důvodů, proč se do investic nepouštět. V tomto článku bych je rád shrnul, částečně vyvrátil a upřesnil. Cílem není dokázat, že mám pravdu, ale spíše povzbudit ty z vás, kdo se nemohou rozhoupat, nebo se vrhli do investic skrze nějakého prostředníka, k tomu, aby přešli na temnou stranu akciových investorů. Join the dark side! Ať už se jedná o fondy, investiční životní pojištění, důchodové připojištění nebo cokoliv jiného, trvám na tom, že se samostatné investice vždy vyplatí více (určitou výjimku tvoří lidé v předdůchodovém věku)!

Fondy vs. samostatné investice

Důvod 1: "No ale já nemám tolik peněz, abych mohl investovat jako ty."
Síla argumentu: slabá

A já zase nemám tolik peněz, abych si mohl dovolit investovat jako vy. Doba předražených brokerů je snad už dávno pryč. Zahraniční konkurence způsobila, že jdou poplatky za využívání služeb brokera dolů. Na kolik vás vyjde jeden nákup na burze? Na NYSE (New Yorská burza cenných papírů) platím za nákup cca 16 CZK, na XETRA (německý obchodní systém) potom něco kolem 50 CZK v závislosti na objemu nákupu. Každý rok potom musím zaplatit poplatek za pozici na burze. Mám akcie z NYSE, XETRA a NASDAQ, platím tedy 3x2,5 EUR, což je cca 202 CZK. Pokud byste chtěli ušetřit, budete prostě nakupovat jenom na jedné burze. Logicky vás nejlevněji vyjde NYSE. V investičním světě platí nepsané pravidlo, že by náklady na investici neměly přesáhnout 1 % objemu investic. Pokud platíte 16 CZK za nákup, měli byste investovat alespoň 1 600 CZK. Nikdo ovšem neřekl, že tuto částku musíte vynaložit každý měsíc. Pokud si tedy připočtete poplatek 2,5 EUR za burzu ročně a dejme tomu, že budete investovat 6x za rok, budou vaše poplatky činit 164 CZK, váš objem investic by měl činit minimálně 16 400 CZK. To dá snad většina lidí dohromady.

A teď fondy. Většina po vás chce, abyste určili nějakou finální částku, o kterou vám jde (WTF? Jak to mám jako kurva vědět?). Co když se fondu nebude dařit a nedosáhnu této částky ani za 15 let? Nebo naopak dojde k naprostému boomu a já ho dosáhnu dříve? Z této částky je vám stanoven poplatek, většinou 5% (za co jako?). Třeba bych měl v plánu nainvestovat 2,5 milionu v průběhu 15-ti let. Takže bych zaplatil 125 000 CZK. No to mě teda podrž. Pokud po vás chce někdo 5% z nějaké vymyšlené částky, měli byste zbystřit a dobře si spočítat, jak to ovlivní váš výnos.

Vypracoval jsem zjednodušený model, ve kterém budeme chtít dosáhnout vysněné částky 130 000 CZK. V jednom případě vložíme prostředky do fondu, který si účtuje vstupní poplatek 5% z cílové částky, 1% z kapitálové hodnoty ročně jako poplatek za správu a 15% ze zisku jako odměnu manažerovi. Tyto poplatky nejsou ničím neobvyklým. Ve druhém případě budeme investovat samostatně přes stejného brokera, jakého používám k investicím já. Čili poplatek 2,5 EUR za rok za burzu a 16 CZK za nákup (budeme nakupovat 6x ročně). Investovat budeme 10 000 CZK ročně (833 CZK měsíčně). Úplně se oprostíme od daně, protože to pro náš výpočet nehraje žádnou roli. Výsledky jsou v nominální hodnotě. Vklad necháme zhodnocovat 10 % ročně, což je jeden z nejlepších výsledků, jaký za rok 2016 důchodové fondy dosáhly. Pokud se nebudeme omezovat pouze na důchodové fondy, najdeme jistě i mnohem výkonnější fondy, otázka je, jak si budou vést v dlouhodobém horizontu a jaká je jejich rizikovost. 10 % je takový střízlivý průměr. Dejme tomu, že nebudeme hloupí a sprostě od fondů jejich taktiky obšlehneme a nakoupíme přesně ty samé akcie, co fond (tyto informace jsou investorům plně k dispozici). Výsledek porovnejte sami (kliknutím zvětšíte):

Fond vs. samostatné investice

Ze záporných hodnot se v případě fondu dostáváte až po 3. roce investování! Nevím jak vám, ale mě připadá tato varianta poněkud drahá. Dokonce i kdybych byl poleno a dosáhl výsledného průměrného zhodnocení pouhých 6,5 %, stejně mě samostatné investování vyjde lépe. Někdo by mohl namítnout, že fondy jsou vhodné pro dlouhodobější horizont. Ano, máte pravdu, ale filozofie poplatků zůstává stejná. Výpočet je velmi zjednodušený, obecně bychom takového zhodnocení nemuseli dosáhnout, protože investujeme pravidelně, měsíčně, a ne jednorázově na začátku roku. Protože jsme ale použili pro obě varianty stejná pravidla, pro naše potřeby srovnání to stačí.

Důvod 2: "Pro mě je to moc riskantní"
Síla argumentu: střední

Míra rizika závisí na podkladovém aktivu. Vždy jde o poměr likvidity, rizika a výnosu. Pokud budete investovat do konzervativních fondů, popřípadě do fondů, které garantují výnos, nedosáhnete dlouhodobě většího výnosu, než který pokryje inflaci. Jednoduše řečeno peníze vám sice nebudou ztrácet hodnotu, ale ani ji nebudou příliš získávat. Poplatky v těchto fondech bývají o něco nižší, ale pořád jsou přítomné. Jediné co tedy neriskujete je fakt, že něco vyděláte.

Pokud budeme porovnávat akciové fondy a samostatné investice do akcií, zůstává riziko skoro stejné. Je pravda, že fond si může dovolit poněkud více diverzifikovat. S naším modelovým případem pořídíte šest akcií za rok. Pokud byste investovali za 1 600 CZK, nebudete si moci u některých akcií dovolit ani jeden kus (například IBM stojí dnes 4 000 CZK). Tato starost vám ve fondech odpadá, neinvestujete do nich sami, kapitál sdílíte s ostatními investory.

Fond je také schopen se díky své velikosti lépe pojistit proti měnovému riziku. Na druhou stranu se vám u samostatného investování vyváží mírně (opravdu mírně) vyšší riziko téměř 100% likviditou. Investiční smlouvy fondů mají své výpovědní lhůty, mohou mít různé sankce za nedodržení atd. Já na druhou stranu jednou kliknu a peníze mám na účtu. Kdykoliv je otevřená burza (kromě víkendů a svátků každý den).

Čím dlouhodobější horizont, tím je riziko menší. Zvláště to platí u pravidelných investic. Měnové riziko, krize, recese... to vše se v průběhu času zprůměruje s růstem akcií. 10-15 let je dost dlouhá doba na to, abyste se dočkali solidního zhodnocení. Pokud jste opravdová konzerva, existuje pro vás jednoduché řešení - zaměřte se na obrovské, krize odolné společnosti, které tu byly dřív, než vaše prababička a které tu budou i pro vaše pravnoučátka.

Důvod 3: "Když já tomu nerozumím, radši to nechám v tom fondu"
Síla argumentu: slabá

Všechny informace jsou od vynálezu a rozšíření internetu volně dostupné. Nepotřebujete velký objem informací. Existují internetová fóra, kde vám poradí zkušenější investoři, blogy různých investorů, kteří sdílí svá vzorová portfolia. Stačí je jenom následovat. Dokonce jsou na internetu už přednastavené filtry akcií. Zadáte "co by koupil právě teď Warren Buffett" a vylezou vám podhodnocené firmy přesně podle filtru, který používá tento věštec z Omahy. Dokonce můžete na stránkách gurufocus sledovat, co zrovna vlastní, za kolik a kde to koupil.

Pokud si dáte trochu víc práce, můžete se naučit analyzovat společnosti sami. Není to tak těžké. Nejde to samozřejmě hned, i já své názory přehodnocuji a postupně se dovzdělávám. Zrovna před pár dny jsem jednu svou investici přehodnotil, akcii prodal a koupil jinou. 

Když se podívám na některé fondy tolik proklamované finančními poradci, vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě. Velká část správců těchto fondů má ty koule na to, aby za ty nehorázné poplatky, co si účtují, investovali peníze investorů do dalších fondů. Nemají tedy žádnou práci. Prostě vytvoří fond z dalších fondů, o které se již někdo stará. Na toto opravdu nepotřebujete vysokou školu, zvládne to průměrně vycvičený makak. To samé platí o indexových fondech. Prostě jen nakoupí ve stejném poměru akcie všech společností na burze. Jasný, zdá se to logické, indexy v průměru rostou, ale proč bych tam měl mít akcie nějaké společnosti na výrobu opiček na gumě z Kambodži. Za ty prachy by se mělo u správce fondu kouřit jenom z komína.

Budete se divit, ale v USA jsou samostatné investice do akcií poměrně hojně rozšířené a spousta lidí jim dává přednost před státem podporovaným penzijkem. Akcie kupují i staré babičky, na internetu se dají najít spousty příběhů těchto žen. Pokud to zvládne stará babička z Ameriky, nerozumím argumentům mladých lidí, kteří tomu "nerozumějí".


Důvod 4: "Když ty seš blázen, mě by to nebavilo"
Síla argumentu: silná

Osobně považuji fakt, že jsem do tohoto světa akcií, dividend a trhů pronikl, za největší úspěch od dokončení vysoké školy. Nejde totiž jen o zisk, ale o ekonomický rozhled, znalost událostí, které hýbou světem, provázanost s politikou a podobně. Nic se nevyrovná tomu, když si na konci dne sednete k PC a sledujete, jak vaše akcie reagují na  různé události.

Další odměnou vám je fakt, že vidíte, jak si vedou jednotlivé společnosti ve vašem portfoliu a hlavně CHODÍ VÁM DIVIDENDY. Ve fondu těžko tyto skutečnosti vysledujete. Nemůžete o ničem rozhodovat.

Chápu ale, že ne každý musí být nutně tak zapálený. Proto považuji tento argument jako silný, koho to nebaví, měl by opravdu volit spíše fond.

Důvod 5: "Nejlepší je penzijko, tam mi dává peníze stát i zaměstnavatel a to mi nikdo nevezme"
Síla argumentu: střední 

Ano, ale... Dost záleží na tom, kolik vám je let. Každý správný finanční poradce vám řekne, že čím dříve začnete, tím lépe. Já s tím naprosto souhlasím. Ale pro mě jsou jasnou volbou akcie. Klidně se obejdu bez státní podpory a bez podpory zaměstnavatele. Při mém objemu investic by tvořily tyto příspěvky už druhý rok zanedbatelnou částku, která by mi nestála za tu chabou likviditu.

Musíte si uvědomit, že pokud skutečně chcete vypít pohár výhod penzijka až do dna, zafixujete své peníze na neskutečně dlouhé období. Pokud je vám 26, budou vaše peníze fixované po dobu skoro 40-ti let. V článku Třetí pilíř pod drobnohledem, jsem dopodrobna vysvětlil, co se s penězi děje. Od té doby vláda odsouhlasila novou maximální výši pro daňové odpočty. Nyní můžete získat ročně slevu na dani až do výše 3 600 CZK a to při spoření 3 000 CZK měsíčně, současně dostanete podporu 230 CZK měsíčně. Státní podpora je vedena přímo do fondu a je součástí peněz, které se vám zhodnocují. Úleva na dani nikoliv. Tu prostě dostanete po vyplnění daňového přiznání.

Dejme tomu, že tedy skutečně dáte 3000 CZK měsíčně do tohoto produktu. Platí to samé, co pro fond, protože peníze od vás se budou zhodnocovat opět ve fondu. U penzijka ovšem nebývá zvykem platit vstupní poplatek, značná výhoda. Dál budete ovšem platit poplatky za správu i za zisk (ve výpočtu 1 % z celkové hodnoty + 15% ze zisku). A tento fakt je v dlouhodobém horizontu jasná nevýhoda. Ročně tedy vložíte do fondu 36 000 CZK. Od státu dostanete ročně maximální podporu
6 360 CZK. Buďme optimisté a řekněme, že vám zaměstnavatel přidá 500 CZK měsíčně. Celkem tedy z cizích zdrojů dostanete 12 360 CZK ročně. Celkem terno, ne? Prvních 5 let určitě, potom se tato podpora rozplyne v porovnání s poplatky jako pára nad hrncem.

Oproti tomu u akcií dostanete od státu velký kulový. Nemusíte ovšem nikomu platit žádné zbytečné poplatky. Nejste vázáni žádnou smlouvou, můžete vaše investice kdykoliv přerušit, část akcií prodat, klidně investovat více, méně, dokonce budete dostávat dividendy, takže můžete jít do důchodu dříve než v 65-ti letech, pokud vám příjem z dividend bude stačit! Co více, až jednou zemřete, zdědí vaše akcie vaše děti (nebo mladá vdova) a až přijde doba, kdy se naučí počítat a pochopí hodnotu peněz, zjistí, že nikdy nemusí pracovat, protože jejich táta četl můj blog a vysral se na fondy.

Ve variantě investic do akcií budeme počítat, že budeme nakupovat na 3 různých burzách. Poplatek se tedy zvýší na 7,5 EUR ročně. Dále budeme počítat, že nebudeme nakupovat pouze na NYSE za 16 CZK, ale i na XETRA za 50 CZK. Celkem uskutečníme 6 nákupů za rok. Průměrně tedy zaplatíme ročně 202 CZK za burzu + 198 CZK za 6 nákupů.

Následující výpočet je velmi zjednodušený. Zanedbává inflaci, zanedbává zdanění a hlavně ceteris fucking paribus (v průběhu času zůstanou všechny podmínky neměnné). Právě poslední skutečnost je spíše utopie. Stát neustále mění zákony, broker může zdražit poplatky, pojišťovna může zkrachovat, na hlavu vám může spadnout vrtulník nebo přiletí Aštar Šeran a zavládne ráj na zemi. Počítejme s průměrným zhodnocením vkladu ve výši 7 % ročně v obou dvou případech. Zde jsou výsledky:

Spoření v rámci penzijka
 
Investice do akcií

Jak můžete vidět, ačkoliv je v krátkodobém horizontu podpora od státu a zaměstnavatele solidní boost, v dlouhodobém horizontu se skutečně rozpustí v poplatcích. Investice do akcií hravě překonají výnos z penzijka v roce 13. A to právě proto, že poplatky brokerovi jsou oproti poplatkům fondům opravdu zanedbatelné. Proto tedy pokud vám zbývá 13 let do důchodu a jste si jisti, že chcete vyměnit o něco větší zisk za nesmírně nelikvidní finanční produkt, můžete zvolit penzijko. Nejlépe ale uděláte, pokud založíte penzijko v době 5 let před důchodovým věkem. Poté ho v souladu se smlouvou po dosažení důchodového věku vyberete a získáte solidní zisk. To jsou ale extrémní případy a kdo ví, co s námi bude, až budeme mít 5 let do důchodu.

Srovnání ročního výnosu penzijka a samostatné investice do akcií

Co říci závěrem? Doufám, že jsem při výpočtech neudělal žádnou školáckou chybu, kdyby ano, dejte mi vědět. Musíte si uvědomit, že daná čísla nejsou (na rozdíl od výpočtu v článku Třetí pilíř pod drobnohledem) očištěna o inflaci ani o daň ze zisku, šlo mi o srovnání. Skutečný výnos bude vlivem inflace a daňového zatížení nižší u obou případů. Hlavním lákadlem na samostatném investování je svoboda. Žádné peníze nejsou nikde vázané. Pokud budete nutně peníze potřebovat, kdykoliv je můžete z investic vyvázat. To u penzijka bez velkých ztrát na podpoře nedokážete. Díky za pozornost a pokud se vám článek líbil, klidně sdílejte, lajkujte a šiřte osvětu.

Žádné komentáře:

Okomentovat