Legenda o magickém trojúhelníku

Žil byl jeden trojúhelník. Měl ale těžký život. Pořád přepadával na jednu stranu. Stejně jako on hledal neustále balanc, tak ho musíte najít při svých investičních dobrodružstvích i vy.

Investiční trojúhelník

Výnos

To vás asi zajímá nejvíc. A mě taky. Tak s ním začneme. Výnos = zisk = zhodnocení = earnings = yield = erekce. Říkat tomu můžete jak chcete. Někdy se udává v absolutních číslech, někdy v procentech. Pokud něco koupím za X a prodám za X + Y, tak je Y můj zisk. Pokud nakoupíte akcii za 400 Kč a za rok ji prodáte za 500 Kč, váš hrubý zisk bude 100 Kč. Brokerovi zaplatíte za transakce třeba 50 Kč, státu na daních 15 Kč jako daň ze zisku a 35 Kč, které očistíte ještě teoreticky o inflaci, je vašich!

Zisk vyjádřený v procentech z vaší původní investice vypočítáme obecně jako:

 (X - Y )/ Y * 100

Kde X je to, co dostanu po ukončení investice, Y jsou prachy, které jsem tam nastrkal a stovkou to násobíme, aby to vyšlo v procentech. Bývá slušností ještě zmínit, za jaký časový úsek jsme zisku dosáhli. Samotná hodnota zisku bez časového parametru jaksi pozbývá smyslu.

Rozlišovat mezi hrubých a čistým ziskem je skutečně důležité. Jak u firem, tak u soukromých investic. Stejně tak je důležité, naučit se pracovat se ziskem v čase. Pokud investujete 100 000 Kč do akcií a zhodnotí se vám v prvním roce o 10 % a v dalším také o 10 %, kolik dostanete v hrubém zpátky? Pokud si myslíte, že je odpověď 120 000 Kč, tak jste na omylu. V prvním roce jste totiž dosáhli zhodnocení 10 % a hodnota vyšší investice by při okamžitém prodeji činila 110 000 Kč. Vy jste ale pokračovali dál a 110 000 Kč se stalo základem pro investici v dalším roce. Výsledek je tedy 121 000 Kč.

Například dividendového akcionáře bude zajímat celková výnosnost. Nakoupíte 100 akcií při ceně 100 Kč za kus. Roční dividendový výnos akcie je 5 %. Akcii budete držet 10 let. Po deseti letech bude cena akcie 150 Kč. Jaká je celková výnosnost vaší akcie? Zjistíme to dosazením do rovnice:

TSR = (P_s – P_p)n + d_i-j

TSR představuje Total Stock Revenue. V závorce máme rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou akcie. Součinitel "n" představuje počet akcií a písmeno "d" představuje součet dividend za období "i" až "j". Dosaďme a vyjde nám, že při konstantní dividendě, kterou nebudeme dále reinvestovat bude náš výnos 10 000 Kč, čili zisk ve výši 10 %. Ovšem distribuovaný do 10-ti let. Čili hrubý zisk vy výši 1 % ročně.

Při výpočtu čistého zisku nikdy nezapomeňte zahrnout všechny náklady. Poplatky brokerovi, daně a měnové ztráty jsou základ. Pokud chcete být důslední, zahrňte i inflaci, popřípadě náklady příležitosti. Dali jste prachy na stavebko a vyneslo vám za 6 let 8,78 %? Mohli jste dát peníze do fondu, který by vám je za 6 let zhodnotil o 12 %? V tom případě odečtěte od svého zisku ještě 3,22 % jako náklady obětované příležitosti.  

Likvidita

A když jako budu náhodou hned potřebovat prachy na kokain, tak co? Likviditu bych definoval jako:

Relativní čas, za který mohu finanční produkt proměnit v cash na svém účtu v poměru s tím, co mě to bude stát. 

Chcete příklad? Finanční poradce vám doporučil investovat peníze do zlata (nedej bože do diamantů). Je to logické, ne? Přece zlato pořád roste, je inflačně neutrální a za války si proutek nacpete do konečníku a zmizíte přes německou blokádu. Ok, tak dealer je tady a chce svoje prachy, teď co? Pokud nefetujete, tak si představte, že se vám třeba rozbila pračka, auto nebo PC, bez něhož nemůžete makat. Půjdete se zlatem za cikánkou v podchodu nebo do banky? Opravdu si myslíte, že vám dají za slitek tolik, kolik píšou na internetu? Zkuste cikánce vysvětlit váš investiční záměr a ukázat nějaký ten graf nebo statistiku. Nebo vypovíte smlouvu stavebka? Nebo termínovaného vkladu?

Dělit investici na likvidní a nelikvidní je trochu zavádějící. Museli bychom zavést nějaké mantinely. Jakýkoliv zprostředkovaný investiční (ale i spořící) produkt je od přírody nelikvidní. Peníze váže smlouva, finanční instituce mají většinou čas od tří dnů až třeba do měsíce. Pokud budete chtít peníze vybrat například z penzijka, připravíte se o spoustu peněz. Některé "hodné" společnosti vycházejí svým klientům vstříc a v případě nouze poskytnou klientovi možnost peníze za určitých podmínek bez sankce čerpat. Vše ale záleží na smlouvě, kterou podepisujete.

Asi uhádnete, že nejlikvidnější bude cash. A to nejlépe v měně, kterou se platí ve vaší zemi. Ono totiž vyměnit eura v pátek večer v Kotěhůlkách nebude úplně košér a starej Skořepa vám na sekeru nenaleje. Obecně měny vykazují velkou likviditu. Likvidní jsou také peníze na vašich běžných a spořících účtech. Likvidní jsou i akcie velkých společností.

Na druhé straně spektra stojí již zmiňované drahé kovy, diamanty, starožitnosti, umělecké předměty, různé zprostředkované investiční produkty, nemovitosti a podobně.

Riziko

Dalším aspektem je riziko. Riziku se zcela nevyhnete nikdy. Padají firmy, spořitelny, banky, odvětví, státy a někdy i globální ekonomika. Co je riziko a co není? To záleží na spoustě faktorů. Riziko podstupujete, i když nic neinvestujete. Je tu riziko, že vám inflace sežere všechny peníze ve slamníku. Riziko, že vám nájemník zničí nepojištěný byt, že se stát rozhodne přejít na novou měnu, kterou bude měnit v nevýhodném poměru (ČSSR), že vám spadne akcie, že vám Němec přijde při namátkové hraniční kontrole na zlatý prut v konečníku.

S rizikem souvisí délka investice. Většinou platí, že čím má investice delší horizont, tím spíš se rizika rozplynou. Dobrý dividendový investor nehne při propadu jeho portfolia o 50 % ani brvou. Ustojí krizi, nechce prodávat své akcie pod hodnotou a v klidu počká, až se trhy vzpamatují.

Tržní riziko: Platí zejména u krátkodobých investic. Čekali jste růst akcie a ona klesla? No to se stává. Ekonomika se pohybuje v neustálých cyklech.

Inflační riziko: Někdy je hold inflace vysoká, někdy zase nízká. Průměrná meziroční inflace od roku 1995 je v ČR  3,61 %. Pokud nebudeme brát v úvahu období let 1995 - 1998, tak se dostaneme na hodnotu 2,28 %, což je hodně blízko dlouhodobému inflačnímu cíli ČNB. Hotovost je k inflaci nejnáchylnější, zlato, akcie a nemovitosti naopak nejméně náchylné.

Kreditní riziko: To se stává každému. Prostě došli mergle. Majitelé dluhopisů z Řecka mohou potvrdit.

Měnové riziko: Nakoupíte akcie Tesca na Londýnské burze na začátku roku 2015 v kurzu 38 Kč za libru a ty paka se rozhodnout odejít z EU? Gratuluji, při výpočtu kolik vám investice do akcií Tesca prodělala nezapomeňte přičíst i měnovou ztrátu, dnes je totiž kurz libry mírně nad 32 Kč.

Úrokové riziko: Ano i úrokové sazby se mohou změnit. Máte-li ve smlouvě o spoření úroky zafixované, dá se tomuto riziku vyhnout, ale obecně ovlivní úrokové sazby veškeré investice.

Právní riziko: Legislativa v zemi, kde máte alokované peníze se může změnit kdykoliv. Proto je země, kde se často mění "pravidla hry" nezajímavá pro investory. Ano, i naše země je toho příkladem. Stát může zvýšit daň z dividend nebo prodlouží dobu pro odpuštění daně ze zisku při držbě akcií z půl roku na 3 roky.

Ostatní rizika: Nakoupili jste akcie na burze v nějaké banánové republice? A ona už to není republika? Kdo že tam teď vládne? Jo aha podplukovník Bomani Membe, 12 let. Můžete si mu zkusit postěžovat na Facebooku. Přírodní katastrofy také nejsou od věci. Dále lidský faktor a mnoho dalších.

No, rizika je kolem nás, zdá se, na rozdávání, ale my se z něho co? Neposereme. My s jeho složkou, která se nedá ovlivnit smíříme a tu ovlivnitelnou minimalizujeme, ale o tom zase v dalším článku.