pondělí 18. července 2016

O hodnotě peněz

Úvod


Předsevzal jsem si, že se budu snažit pomocí tohoto blogu přiblížit svět financí běžným smrtelníkům. Nechci za to nic. Ani čísla na vaše příbuzné, ani podepsání pro vás nevýhodných smluv, ze kterých dostanu provize.

Trochu ale váhám, kde vůbec začít. Někdo chce kokain a prostitutky, někdo chce ve třiceti přestat pracovat a někdo si chce třeba od Providenta půjčit na dárky pro děti na Vánoce. Čemu by měl ale každý porozumět, je hodnota peněz.

Jak si lidé cení peníze? Obecně je dokázáno, že 1 000 Kč dnes, má větší hodnotu než 1 000 Kč za měsíc. Má to dvě dimenze. Tou první je lidská psychika a tou druhou inflace. Psychika je hůře uchopitelná, ale můžeme na ní zapracovat. Inflace je z hlediska logiky schůdnější, ale moc s ní nenaděláme.

Psychika


Stačí přestat myslet na peníze jako na papírky a dosadit si za ně čas strávený v práci. Čas, který už jsem v práci strávil, mám vyjádřený v korunách na svém účtu. Ten festival promarněného času vidím před očima. Čas, který v práci teprve strávím, zatím nikde vyjádřený nemám. Tak a co si za ty peníze kupujeme? Jasný všelicos, ale vždy tím cílíme nějaký užitek pro svoji osobu (ti méně sobečtí i pro ostatní). 

A teď proč bych se měl proboha zříct svého kokainu (prostitutek, dárků na Vánoce...) dnes a dát si ho až za rok? Protože úrokNa světě jsou dva typy lidí. Oba využívají úrok. Jedni chytře a druzí... no řekněme že méně chytře.

První typ chce všechno hned. Kokain, prostitutky, auta. Je chytrý a ví, že 1 000 Kč dnes je víc než 1 000 Kč za měsíc. Navíc dostane peníze, které si v práci ještě neodpracoval (neodseděl). To zní fajn, ne? Cenou je ztráta zaplacená ve formě úroku.

Druhý typ je racionálnější. Ví, že peníze dnes mají větší hodnotu než peníze za měsíc. Proto přenechá své volné prostředky někomu, kdo si je v současnosti cení na tolik, že mu jich v budoucnu vrátí víc. Odměnou mu bude zisk ve formě úroku.

Inflace


Dejme tomu, že chodím fachat na šachtu a dostanu za to třeba 15 000 Kč čistého měsíčně. Něco dám za bydlení, něco za kokain a prostitutky a něco za rohlík s vlašákem. Výchozím bodem bude rok 2016. V roce 2016 si mohu dopřát měsíčně dvě hodiny s prostitutkou, gram kokainu a každý den dva rohlíky z vlašákem.

Protože jsem šikulka šikovná, dostanu za dva roky na šachtě přidáno a můj měsíční příjem bude 15 500 Kč. Jsme tedy v roce 2018. Dám si kokain, prostitutku a na vlašák s rohlíky už mi nezbude. WTF?

Mimo to, že vás mohl natáhnout váš dealer nebo pasák, za to může právě inflace. Inflace je obecné zvýšení cenové hladiny. Nebo jinými slovy snížení kupní síly peněz. Proč obecné zvýšení? Protože pokud šňupete kokain, a na hranicích napadne celníky rozpárat medvídky z Bogoty, dojde pravděpodobně k převisu poptávky nad nabídkou a váš dealer zdraží. Zdražení kokainu se nerovná inflaci. Ani zdražení citrónů. Ani zdražení jídla. K měření inflace se (mimo jiné) používá CPI (Consumer Price Index) - index spotřebitelských cen. To se prostě stanoví takový průměrný nákupní košík a sleduje se jeho cena. Košík obsahuje například domácí potřeby, hygienické potřeby, tabákové výrobky, náklady na bydlení, alkohol a podobně.

Jak už jistě tušíte, košík je každým rokem dražší a dražší. Na otázku proč, vám v tomto článku neodpovím, prostě se s tím smiřte. Otázka je - jak moc dražší? No pokud za něj dáme v prvním roce 10 000 Kč a v druhém roce 10 500 Kč, potom byla meziroční inflace 5 %. Klid, nic takového nám teď nehrozí. Opět vstupuje do situace stát, respektive Česká národní banka, která inflaci takzvaně cíluje. Teda snaží se. Fakticky je naše ekonomika dost malá a otevřená a naše měna příliš vázána na euro, na to abychom byli schopni něco dlouhodobě a dostatečně ovlivnit . Za poslední 2 roky inflace nepřesáhla hranice jednoho procentního bodu. 

Meziroční vývoj inflace za posledních 7 let

Závěr


Co si z toho odnést? Vím, pro některé je šňupání kokainu ze zadku prostitutky neodkladnou záležitostí, na kterou jim Provident s radostí půjčí. Vy ostatní s hlavou na krku vždy pečlivě zvažte, stojí-li vám půjčka (a z ní placené úroky) za užitek, který vám z půjčky plyne. A ještě lépe - zvažte, zdali by nebylo lepší vyrazit prostitutku z obýváku, shrnout si kreditkou zbytek kokainu do pytlíčku a nezačít trochu spořit, nebo spíše ještě lépe - investovat. O tom ale milé děti zase příště.

2 komentáře:

  1. Tak tedy kokain a prostituky pockaji...diky :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám v poslední době čím dál tím více pocit, že hodnota peněz je fakt relativní a pro každého jiná. Někdo, koho tlačí hypotéka a počítá každou korunu bude mít k penězům určitě jiný vztah než někdo, kdo nemusí nutně počítat. Ale tak samozřejmě víte, jak to občas bývá. Já sám jsem rád, že počítat úplně nemusím, ale taky nás během příštího roku čekají výdaje a tak šetříme, co to jde. ;-)

    OdpovědětVymazat