úterý 20. listopadu 2018

Nákup_12.10.2018_Bayer AG

Ať žijí farmaceutičtí giganti, tentokrát němečtí, kdysi národně socialističtí s historií temnou jako tři černoši v tunelu!

Nákupní cena: 78,41
 
Logo společnosti Bayer

"Stručná" historie společnosti a zajímavosti

 

Píše se rok 1863 a Friedrich Bayer se svým kolegou Johannem Friedrichem Weskottem zakládají v městečku Barmen společnost Bayer AG. Syn zakladatele, chemik stejného jména, Friedrich Bayer firmu rozšiřuje o chemickou produkci a vzniká tak Farbenfabriken vorm. Friedr. Bayern & Co. Hlavním produktem této společnosti je v tu dobu kyselina acetylsalicylová. Tedy lidově se tomu říká Aspirin. Společnost pro svůj produkt získala celosvětový patent a prakticky se tak stala monopolním výrobcem účinného léku. Po První světové válce však část aktiv padla do rukou spojencům a Bayer tak přišel o své výsadní tržní postavení. USA, Velká Británie a Francie přestali uznávat patent Bayeru na Aspirin, přesto je dodnes platný ve více než 80 zemích.

Od roku 1898 do roku 1910 prorazil Bayer s dalším trhákem. Jednalo se o "nenávykovou" náhradu za morfin,
diacetylmorphine. Vaše nezbedné děti možná za školou užívají tuto látku, ale s nejvyšší pravděpodobností jí říkají heroin. V tu dobu byl heroin prodáván jako lék na potlačení kašle při zápalu plic či tuberkulóze. O značku heroin přišel Bayer opět po první světové válce.

Dalším předprvoválečným úspěchem společnosti je Fenobarbital. Lék proti epilepsii, který společnost Bayer patentovala v roce 1903 a dodnes je na seznamu nejdůležitějších léků Světové zdravotnické organizace (WHO Essential Medicine List, EML).

V období první světové války si vítězné mocnosti rozdělily aktiva firmy Bayer. Většina patentů putovala do USA a Kanady. Tento postup byl aplikován na většinu německého průmyslu a způsobil společně s nesmyslně velkými válečnými reparacemi hospodářskou krizi v Německu, která vedla k vzestupu extremistických stran a de fakto pomohla k rozpoutání Druhé světové války. Ale to trochu předbíhám. V době války se společnosti podařilo patentovat antiparazitický lék Suramin, který je opět na seznamu WHO EML. 

V roce 1925 se stalo něco nevídaného. Společnost Bayer, BASF, Hoechst, Agfa, Chemische Fabrik Griesheim-Elektron a Chemische Fabrik vorm. Weiler Ter Meer se spojily v Interessen‐Gemeinschaft Farbenindustrie AG, jinak taky známou jako IG Farben. Společnost IG Farben se tak stala největší světovou chemickou a farmaceutickou společností a největší společností Evropy vůbec s tržní kapitalizací 1,4 miliardy Říšských marek, zaměstnávající více než 100 000 lidí. Velká spousta vědců IG Farben byla oceněna Nobelovou cenou a přínos této společnosti světovému zdravotnictví byl obrovský. Proč se v názvu společnosti objevuje slovo Farber (barva), říkáte si? V té době 90 % světové produkce barev vznikalo právě pod taktovkou těchto šesti společností.

Nejvýznamněší společnosti v rámci IG Farben Zdroj: http://ahrp.org

V té době už se Německem pomalu šířila idea národního socialismu. Společnost byla vlastnickou strukturou politicky heterogenní. Ovládali ji levicově i pravicově smýšlející lidé. Němci i Židé. Před rokem 1933 nebyl ani jeden člen managementu IG Farben u NSDAP (Hitlerova nacistická strana) a třetina dozorčí rady byla židovského původu. Na konci roku 1933 však již byla IG Farben hlavním sponzorem nacistické volební kampaně. Během třicátých let pak museli opustit společnost všichni pracovníci židovského původu.

Během války se společnost nechvalně proslavila zejména vynálezem nervově paralytické látky Sarin a masovou produkcí plynu Cyklon B, jenž se používal k vraždění Židů v plynových komorách. Společnost IG Farben byla skutečně hnacím motorem nacismu. Joseph Borkin, právník amerického ministerstva spravedlnosti popsal společnost následovně: 

"Without I.G.'s immense productive facilities, its far-reaching research, varied technical expertise and overall concentration of economic power, Germany would not have been in a position to start its aggressive war in September 1939."
Pravděpodobně propagandistický plakát s logem IG Farben Zdroj: https://www.quora.com/

Židé z koncentračních táborů byli zneužíváni jako otrocká pracovní síla tohoto koncernu. IG Farben tvořila během válečných let čistý zisk ve výši 500 000 000 Říšských marek a zaměstnávala přes 330 000 lidí. Mimo svůj klasický obchodní záběr vyráběla společnost i syntetické palivo a výbušniny pro Wehrmacht. Koncentrační tábory prodávaly firmě IG Farben vězně na lékařské experimenty.

Před koncem války zničil koncern většinu důkazů o své činnosti. Podruhé v historii se USA zasloužily o rozvrat této společnosti, tentokrát částečně právem. Spojenci obsadili všechna výrobní zařízení a po ustanovení okupačních zón se rozdělila v roce 1951 společnost IG Farben na původních šest firem a tak znova vznikla i společnost
Farbenfabriken Bayer, která se v roce 1971 přejmenovala na Bayer AG. Fritz ter Meer, válečný ředitel IG Farben a člen Nacistické strany, který byl odsouzen za válečné zločiny, byl propuštěn v roce 1950 a stal se členem dozorčí rady Bayeru. 

Poválečná historie Bayeru již není tak spektakulární, ovšem ekonomicky stále zajímavá. V roce 1953 představil Bayer první psychofarmakum chlorpromazine, v šedesátých letech potom kontroverzní těhotenský test Primodos (později stažen z prodeje kvůli negativním vedlejším účinkům),

Druhá polovina dvacátého století se také nesla v duchu akvizic. V roce 1978 společnost koupila americkou firmu Miles Laboratories a Miles Canada, později Cutter Laboratories, Tradice nákupů amerických společností pokračuje i dnes. V roce 2016 zahájil Bayer AG akvizici americké společnosti Monsato, gigantu v obchodu s hnojivy a pesticidy. Zde ovšem začala třetí světová farmaceutická válka. Jen pár měsíců po akvizici se totiž objevily první žaloby na společnost Monsato, potažmo Bayer A.G. Náhoda, říkáte si?

Celkový počet žalob na společnost se vyšplhal na neuvěřitelné číslo 8 000. Přední výrobek společnosti Monsato s obchodním názvem Roundup, určený k likvidaci trávy, má údajně způsobovat rakovinu, tedy spíše jeho glyfosfátová složka. První před soudem stanul Bayer proti afroamerickému školníkovi jménem Dewayne Johnson. Ten chce po společnosti neuvěřitelných 289 000 000 USD.

'We are sympathetic to Mr. Johnson and his family," Partridge said. But he added that the court decision "does not change the fact that more than 800 scientific studies and reviews . . . support the fact that glyphosate does not cause cancer, and did not cause Mr Johnson's cancer."

Ve druhém slyšení došlo ke snížení částky, která by měla být vyplacena na 39 000 000 USD. I při této "nižší" částce, by však mohlo dojít k tomu, že bude případ považován za precedentní. Pokud by podobně skončilo všech 8 000 žalob, bylo by to pro Bayer likvidační. Vědecké důkazy doposud stojí za společností. Asi si teď pokládáte stejné otázky jako já. Je to Bayer, kdo rozhoduje o povolení prodávat chemické výrobky? Nejsou náhodou výrobky testovány a nerozhoduje o jejich volném prodeji jiný úřad? Proč došlo k propuknutí rakoviny u 8 000 lidí právě po akvizici Monsata ze strany Bayeru, když měl výrobek dlouholetou historii bezpečného používání po celém světě? Jak školník dokáže, že používal výrobek předepsaným způsobem za využití ochranných pomůcek? Dovolil by si farmaceutický gigant prodávat nebezpečný výrobek, kdyby věděl o možných rizicích? Není to celé jenom další spiknutí proti jinak úspěšné společnosti?

Já jsem pragmatik, věřím ve vědecké důkazy spíše než na emoce muže, jenž nemá co ztratit a tak se rozhodl zažalovat společnost kvůli jejímu výrobku. A těch zbylých 8 000 případů? Byl jsem za 2,5 roku, co nakupuji akcie, svědkem nejméně 10 hromadných žalob, které nebyly ani za mák úspěšné. Proto jsem se rozhodl toto riziko podstoupit a vstoupit do pozice.

Sféra podnikání

 

Společnost Bayer AG podniká ve čtyřech segmentech: 
  • farmaceutika - léky na předpis se zaměřením na nemoci srdce, speciální terapie se zaměřením na onkologii, hematologii a optalmologii, radiologie se zaměřením na kontrastní zobrazovací diagnostické nástroje.
  • consumer health -  léky bez předpisu se zaměřením na dermatologii, výživu, analgetika, trávení, antialergika, kašel a nastydnutí, péči o chodidla, ochranu před slunečním zářením a prevenci kardiovaskulárních chorob.
  • osiva - šlechtění vysoce plodných osiv, pesticidní a herbicidní ochrana plodin, udržitelné zemědělství
  • léky pro zvířata - chovná zvířata i domácí mazlíčci
 
Podíl segmentů na zisku společnosti Bayer, zdroj: vlastní tvorba na základně výkazu Bayeru z roku 2017
Jak můžete vyčíst z grafu, největší podíl na ziscích společnosti má farmaceutický segment. Společnost Bayer působí díky akvizicím globálně. 
 

Fundamentální analýza

 

Události popsané výše se samozřejmě projevily na ceně akcií společnosti Bayer (v závorce vždy pětiletý průměr). V současnosti můžete koupit Bayer s P/E 15,8 (23,58), P/B 1,23 (3,61), P/S 1,55 (2,07) a P/FCF 9,34. Tržní kapitalizace činí 61 miliard EUR. Celkový dluh společnosti činí 51 miliard USD. Více k hospodaření společnosti povím po dalším nákupu.

5 letý graf ceny akcie společnosti Bayer, zdroj: comdirect.de

 

Dividenda

 

Dividendový výnos (počítaný z poslední dividendy 2,8 EUR) je 4,55 %. Při analýze vyplácení/navyšování dividendy jsem narazil na odlišné údaje z různých zdrojů. Dle informací přímo na stránkách Bayer, společnost vyplácí a pravidelně navyšuje dividendu od roku 2003. Historie vyplácení ovšem sahá až do roku 1953, což už je solidní důkaz toho, že je společnost schopna ustát krizi.


Vývoj vyplácené dividendy společností Bayer od krize v letech 2008 - 2009, zdroj: investor.bayer.de



Bystřejší si jistě všimli, že píšu příspěvek o nákupu se značným zpožděním a už se vstupní cenou solidně hučím. Proto je pravěpodobné, že si v prosinci nadělím další várku pharma - dárečků a dočkáte se i analýzy možných dopadů žalob na společnost.

4 komentáře:

  1. No já už si říkal, že jsi to s investováním zabalil... Bayer mám taky v hledáčku, ale dobře jsem udělal a zatím se držím stranou. Ta jejich arbitráž kvůli Monasntu a rakovině z Roundupu je pro mě trochu kostlivec a nevím jak se to vyvrbí...A proto jsem si zatím letmým okem nastavil vstup někde kolem 50€, tak uvidíme jestli se tam dokloužene, zatím je to na dobré cestě.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Super! Já se toho nebojím, budu přikupovat v prosinci, pokud to nějak výrazně nevystřelí :-) Ještě mám v hledáčku druhou společnost z IG Farben rodiny - BASF :)

      Smazat
  2. Ahoj, studoval jsi podrobneji akcie Bmw, Daimler ci Lufthansy? Jaky mas na ne pripadne nazor? Dekuji

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Ještěráku. Popravdě nestudoval. BMW i Daimler v portfoliu mám, ale opravdu jen malé pozice. Jedná se o nákupy z úplného počátku mého investování. Lufthansu naopak nemám a ani o ní neuvažuji z důvodu nízkého dividendového zisku. Automobilový průmysl je charakteristický nízkými maržemi, konkurenčním prostředím a vysokými náklady na vývoj nových technologií. BMW a Daimler vidím z automobilového průmyslu jako nejlepší investici. Jsou luxusně oceněny. Je však třeba počítat s tím, že se na nich projeví větší měrou případná recese, která může přijít. Daimler je ohrožen Brexitem a BMW zase protekcionismem Donalda Trumpa. Nic co by mělo tyto společnosti zlikvidovat to není, ale cenu akcií to ovlivnit může. Momentálně o nákupu automobilek v blízkém horizontu neuvažuji.

      Smazat