Přehodnocení cílů - co bude, až tak dobře nebude

Po nebývale hluboké krizi v roce 2008, kdy se hlavní indexy podívaly i na polovinu svých hodnot, následuje nebývale dlouhé období růstu. Světová ekonomika se pohybuje ve víceméně pravidelných cyklech a my se nacházíme před vrcholem jednoho z nich. Signálem je například chování centrálních bank. Americký FED začal s restriktivní monetární politikou ve formě zvyšování úrokových sazeb (ach ty hodiny ekonomie...) již v minulém roce. Česká národní banka také přistoupila k několika zvýšením.

Vyšší úrokové sazby mají v krátkém horizontu následující vliv na domácnosti:

1. Sníží se poptávka po dražším zboží luxusní povahy. Pokud jste si doteď brali spotřebitelské úvěry na domácí kina, sportovní automobily, nebo jachty, tak si to nyní rozmyslíte.
2. Sníží se poptávka po hypotečních úvěrech. Opět, vyšší úroková sazba, vyšší náklady.

Ve střednědobém horizontu již dochází k tomu, že sjednané fixní období u uzavřených půjček expiruje a je uzavřena nová smlouva s méně výhodným úrokem (pro klienta). Banky také přizpůsobí svůj marketing a změní úrokové sazby u všech svých produktů - včetně spořících účtů (ano, dočkáte se, ale bude to ještě chvilku trvat). Co tedy můžeme očekávat?

1. Sníží se reálný důchod (ne starobní, důchod = prachy, kterými disponujete) lidí s úvěrem, protože jim vzrostou úrokové náklady a tím de facto měsíční splátky.
2. Nižší spotřeba (už i u méně luxusního zboží). Vlivem nižšího důchodu a vlivem růstu mezní míry úspor (lidé začnou být motivováni spořit). Na rozdíl od akcií, kterým se snaží rozumnět zanedbatelné procento populace, reagují lidé překvapivě svižně na růst úroků u finančních produktů s garantovaným výnosem (spořící účty, stavebko etc.)

Co se stane s firmami (kromě bank)?

1. Vyšší úroková sazba odrazuje společnosti od investic. Zisky stagnují.
2. Nižší spotřeba domácností ukrajuje ze zisku společností (netýká se všech sektorů).
3. Zadluženým společnostem rostou úrokové náklady.

Jsou společnosti, jichž se krize příliš nedotkne. Například těžko přestanete kupovat zboží osobní spotřeby, potraviny, nebo léky. Ceny energií máte také nasmlouvané dopředu.

Co se děje na akciových trzích?

1. Investoři vystupují ze svých pozic, protože dostanou dobré zhodnocení i vkladem do garantovaných produktů bank či z výnosů státních dluhopisů.
2. Nižší tržby firem zklamou investory, kteří následně uzavírají své pozice a shortují akcie společností.

Co s tím může dělat investor?

1. Vystoupit ze svých pozic a alokovat cash jinde, popřípadě ho podržet.
2. Přesunout svůj kapitál z cyklických společností do konzervativnějších.
3. Nedělat nic.

Co budu dělat já? Správně je pro mě jenom možnost 3. Ostatní možnosti jsou spojeny s poplatky a ušlým ziskem (i ve formě dividend) popřípadě nutností danit. On totiž nikdo netuší, kdy to přijde, jen je všem jasné, že se to blíží. Můžeme zažívat období růstu ještě další dva roky. Indexy mohou vystoupat do nesmírného předražení, kdy budu i já uvažovat o vystoupení z některých pozic (to se ještě neděje).

Jaké cíle jsem tedy přehodnotil? Úplně ty základní. Původně jsem cíl definoval takto:

"Chci dosáhnout v horizontu 20-ti let pasivního příjmu z dividend ve výši minimálně 20 000 Kč měsíčně, při průměrném ročním kapitálovém zhodnocení ve výši minimálně 5 %."

Nový cíl zní následovně:

"Chci dosáhnout v horizontu 8mi let pasivního příjmu z dividend ve výši minimálně 25 000 CZK měsíčně."

Snížil jsem časový horizont o celých 12 let. Je to dané dvěma důvody. První je můj příjem, který se od stanovení prvního cíle zvedl. Realistické je předpokládat, že se nezmenší. Optimistické, že bude mírně růst. Nezačal jsem si kupovat jachty a jezdit na drahé all inclusive dovolené. Místo toho jsem začal pravidelně investovat dvojnásobné množství kapitálu, než na začátku. Druhým důvodem je fakt, že za 20 let bych již chtěl rodinu a zázemí. V tu chvíli bude pasivní příjem příjemná věc, ale nedovedl bych si ho tak užít. Za 8 let budu mít možnost vidět svět a cestovat bez omezení, než se vrátím zpět do pracovního procesu.

Další změnou je výše příjmu, která mi dle výpočtů vyšla na cca 25 000 CZK. Poslední změna je vynechání věty o průměrném ročním kapitálovém zhodnocení. 5 % nebylo nic nerealistického, ale cítil jsem se tou větou při svých rozhodnutích zbytečně vázán.

Můj další postup bude investování do společností defenzivního charakteru. Elektrárny, výrobci potravin, prodejci a výrobci léků a zboží osobní spotřeby. Tak se pojistím proti případné recesi. Počítám, že hodnota portolia klesne maximálně o 20 %.