Minimalismus

"Jsou dva způsoby, jak dosáhnout bohatství: jedním je získat mnoho a druhým je chtít toho méně."

Jackie French Koller, 1948

Zkuste se zamyslet a vybavit si nejšťastnější moment ve svém životě. Hotovo? Vsadím boty, že byl spojený s nějakou pozitivní událostí, blízkou osobou či zvláštním místem a atmosférou. Určitě se nejednalo o moment, kdy jste si pořídili nějakou věc. Přesto je konzum hnacím motorem naší společnosti. Člověk tráví osm hodin denně v práci, která ho kolikrát ani neuspokojuje. Je nucen do interakce s lidmi, kteří jsou na tom podobně. Nemůže si dovolit bydlet v blízkosti svého zaměstnání a tak si pořídí auto, jehož provoz ho stojí ročně tolik, kolik si vydělá za měsíc. Třeba by chtěl žít i někde v horách, na vesnici, ale to by měl do práce daleko i tím zmiňovaným autem. Každý měsíc mu za to přistane výplata a jde se na věc. Poplatí to nutné a když mu něco zbude, koupí si za to "věci".

"Život je ve skutečnosti velmi prostý, to jen my tíhneme k tomu ho komplikovat."

Confucius, 551 př.n.l.

Další cvičení: začalo u vás doma hořet, můžete popadnout jenom deset věcí. Které by to byly? Skleničky z vitrínky, sbírka placek, nebo hromada starých časopisů? Pravděpodobně ani jedno z toho. Nejspíše by se jednalo o věci, které denně potřebujete a používáte, jako notebook nebo Smartphone. Kolik máte koníčků? Kolika jste se věnovali v minulosti, ale už vás přešly? Kolika jste se vždy chtěli věnovat, ale dostali jste se k nim maximálně jednou? Kolika se věnujete opravdu pravidelně? Většina zájmů je spojena s vlastnictvím předmětů. Hraji na kytaru a mám k ní ladičku, zpěvníky a trsátko. Kdo fotí, má fotoaparáty, objektivy, stativy, blesky, odpalovače, brašny, baterie, filtry, paměťové karty, monitor, PC, světla, softboxy, odražeče, stojany, držáky. Válí se vám v rohu činky, na které se práší, protože chodíte stejně radši do posilovny? Zbavte se jich. Na tu elektrickou kytaru jste se stejně naučili jenom prelude z Iron Mana, tak ji pošlete i s kombem do světa. Časopisy? Mapky a letáčky z deseti předchozích dovolených? Pryč s tím. Důvod? Nejde jen o prostor jako takový. Věci, které nás obklopují, na nás určitým způsobem působí. Činky v jednom rohu a kytara v druhém nezabírají jen místo fyzické, ale i malý prostor v naší mysli, kde představují naše nenaplněná očekávání, nesplněné nároky, které na sebe klademe.

"Dokonalosti není dosaženo stavem, kdy už není co přidat, ale kdy už není co ubrat."

Antoine de Saint-Exupery, 1900

Těžké, prosklené vitríny z masivního tmavého dřeva. V nich sbírka cibulákového porcelánu, obrovské skleněné vázy, sklenice, z kterých nikdo nikdy nic nepil. Peřiňák napěchovaný tak, že by se pod jeho obsahem vyspal azylový dům. Na peřiňáku televize, naproti rozlehlý gauč a dvě křesla. Skříň, že by na ní do Narnie projela Tatra. Tak většinou vypadalo bydlení našich prarodičů. Bylo dokázáno, že v prostoru přeplněném věcmi se přemýšlí, tvoří a celkově žije hůře, než v prostoru byť menším, ale o to prázdnějším. Zamyslete se nad organizací vašeho životního prostoru. Nepráší se vlastně na většinu věcí zbytečně? Co kdybychom se obklopili jen tím, co je pro nás skutečně důležité? 

"Opravdové štěstí je skutečně levné, za co platíme nehorázné peníze je jeho padělání."

Hosea Ballou, 1771
 

Poprvé se mi myšlenky minimalismu prohnaly hlavou při mém prvním "velkém" stěhování. Vlastně jsem v tu dobu ani nevěděl, co to minimalismus je. Jsem od přírody nadaný k velice specifickému způsobu organizování předmětů v interiéru (bordelář), což se projevovalo zejména při bydlení na internátu během studia. Úložné prostory mi ani zdaleka kapacitně nestačily, protože jsem měl ve zvyku věnovat se spoustě věcem. Tedy tehdy jsem si to alespoň myslel. Ve skutečnosti jsme nic nedělal pořádně. Po nastěhování do mého prvního bytu tento problém zmizel. Ale jenom z očí. Mohl jsem si totiž, na rozdíl od internátu, pořídit nábytek a úložné prostory dle své libosti. Věcí jsem měl tedy pořád hodně a přibylo k nim ještě vybavení interiéru. Když jsem se potom měl stěhovat, místo toho, abych vše složitě převážel, jsem se rozhodl vybavení prodat. Jak jsme byl v ráži, zjistil jsem, že už jsem přes rok neudělal ani jednu fotku na mou zrcadlovku. První myšlenku na prodej jsem zahnal s tím, že mě to za půl roku zase chytne a budu vše kupovat znovu. Potom jsme si ale vzpomněl, jak jsem na Ukrajině pořád po očku sledoval batoh s drahými objektivy a jak jsem se v Gruzii vláčel na sněžnicích přes horský masiv s dalšími třemi kily navíc. O dost zážitků jsem přišel tím, že jsem se soustředil na jejich dokumentaci místo toho, abych si je užil v reálném čase. Poznal jsem, že ten vztah k předmětům je jen sentiment. Fotit se dá přece i na mobil. Všechno vybavení jsem pečlivě nafotil a prodal přes inzerát. Vlastně jsem tím sám došel k závěrům, které vyvozuje filozofie minimalismu. Vlastnictví věcí svazuje.

Čtvrt roku na to jsem si přečetl o minimalismu článek v časopise. Ten následně odkazoval na blog mladého muže, který se minimalismu věnuje u nás. Celá tato filozofie není o tom, že teď přijdete domů a okamžitě všechno vyházíte okny do kontejneru. Jde spíš o zamyšlení se nad naším vztahem k věcem. Celé to má samozřejmě ekonomický a ekologický přesah, protože omezením vlastnictví věcí dosáhneme značné úspory a minimalizujeme i produkci odpadu. Osobně bych chtěl implementovat do svého života následující zásady/nápady:

• Když máte nutkání něco koupit, napište si na papír, proč to chcete, kolik za to hodláte utratit, jak často to budete používat a jak jste mohli doposud žít bez daného předmětu. Papír na třicet dní uložte a poté se znovu zamyslete, jestli danou věc skutečně koupíte.
• Za každou novou věc, kterou si koupíte, zkuste jednu nepoužívanou věc prodat.
• Nekupujte, ale půjčujte si věci. Jde o to zvážit, kolikrát danou věc budete v životě potřebovat, kolik zabere prostoru a kolik vlastně stojí. Skvělým případem jsou knihy.
• Digitalizujte (PDF, ne papír, MP3/MOV, ne CD/DVD...). Fascinují mě v dnešní době sbírky VHS kazet a pořadače s vypálenými CD a potištěným obalem.
• Kvalita vs. kvantita. Radši zaplaťte více za boty, deštník a bundu, než abyste kupovali více podobných předmětů. Nejde ani tak o cenu samotnou, jako o poměr cena/kvalita
• Pokud máte ve vlastnictví něco, co už nevyužíváte, zkuste to první darovat někomu z rodiny, kdo by z toho mohl mít užitek. Pokud nikoho takového neseženete, doporučuji inzerci. Dobré zkušenosti mám s appkou letgo a facebookovými skupinami. Pokud ani to nevyjde, potom doporučuji "prodám za odvoz". Když ani tak ne, potom recyklujte a vyhazujte.
• Vyřaďte větu "to se bude určitě jednou v životě hodit" ze svého slovníku. Nebude, věřte mi.

A teď o čem minimalismus určitě není. Není o tom za každou cenu vyhodit úplně všechno. Jsou i extrémisté (a doporučuji o nich něco přečíst), kteří pojali minimalismus tak, že si dovolí vlastnit v jednu chvíli třeba jenom deset předmětů. Určitě to také není o nějaké totálním šetření. Pokud máte starý notebook, na kterém pracujete každý den, prostě ho prodáte a koupíte si bez výčitek jiný. Jde jen o to, vyčistit kolem sebe prostor a nechat jen to důležité.